Lakovka obecná

druh houby

Lakovka obecná (Laccaria laccata (Scop. ex Fr.) patří do čeledi lanýžovcovitých. Je hojná v jehličnatých a smíšených lesích. V literatuře je uváděna jako jedlá prostřední jakosti.

Jak číst taxoboxLakovka obecná
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusé (Basidiomycota)
TřídaBasidiomycetes
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďlanýžovcovité (Hydnangiaceae)
Rodlakovka (Laccaria)
Binomické jméno
Laccaria laccata
Cooke; 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makroskopický

editovat

Klobouk dosahuje velikosti 20 až 40 (60) milimetrů, v  mládí skoro hladkým a lysým, později trochu vločkatým, až jemně šupinkatým, sklenutým, někdy s pupkem uprostřed, někdy s okrajem trochu nepravidelným až vzhůru zdviženým.

Lupeny jsou masově červené, řídké, tlusté. V dospělosti vypadají jako bíle pomoučené od bezbarvých výtrusů.

Třeň dosahuje rozměrů 30 až 120 × 3 až 10 milimetrů, je zbarvený podobně jako klobouk, všude stejně tlustý, často nerovný, dole nepatrně ztluštělý, k podkladu přirostlý bílou plstí.

Dužnina je zbarvená stejně jako klobouk houby, často je bledší, vodnatá. Oschlá je trochu světlejší, bez nápadné chutě a vůně.

Mikroskopický

editovat

Výtrusy jsou nápadného tvaru (kulaté a ostnité), bezbarvé.

Výskyt

editovat

Roste hlavně na okrajích lesů, na lesních cestách, lukách a také v lesích. Je to velmi proměnlivý druh, a to jak zbarvením plodnic, tak velikostí. Fruktifikuje od června do listopadu.

Rozšíření

editovat

Lakovka obecná roste v celém mírném pásu severní polokoule: v Evropě a Severní Americe[1] až po Mexiko a Kostariku. V Severní Americe se většinou jedná o varietu pallidifolia, kterou popsal Charles Horton Peck. Vyskytuje se také v severní Africe a v Austrálii. Spolu s dalšími lakovkami je pokládána za pionýrský druh.

Reference

editovat
  1. David Arora. Mushrooms Demystified. A Comprehensive Guide to the Fleshy Fungi [online]. Berkeley: Ten Speed Press, 1986. S. 172. Dostupné online. ISBN 0-89815-169-4. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • ČIHAŘ, Jiří. Příroda v ČSSR. 3. rozšířené vyd. Praha: Práce, 1988, s. 426.
  • ERHARTOVI, Josef a Marie. Houbařský atlas. Vimperk: Tina Vimperk, 1994, s. 380. ISBN 80-85618-31-1.
  • PILÁT, Albert a Otto UŠÁK. Kapesní atlas hub. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968, s. 191.

Externí odkazy

editovat