Laj Žuo-jü je čínské jméno, v němž Laj je příjmení.

Laj Žuo-jü (čínsky pchin-jinem Lài Ruòyú, znaky zjednodušené 赖若愚; 1. ledna 191020. května 1958) byl čínský komunistický politik, předseda Všečínské federace odborů (1953–1958), předtím tajemník šansijského provinčního výboru Komunistické strany Číny (1950–1952) a předseda šansijské lidové vlády (1951–1952).

Laj Žuo-jü
Narození1. ledna 1910
Úmrtí20. května 1958 (ve věku 48 let)
Příčina úmrtírakovina jater
Povolánípolitik
Politická stranaKomunistická strana Číny
Funkcečlen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laj Žuo-jü se narodil 1. ledna 1910 v okrese Wu-tchaj na severovýchodě provincie Šan-si. Od roku 1927 studoval na Pekingské univerzitě, roku 1929 vstoupil do Komunistické strany Číny. Roku 1930 byl za činnost v komunistické straně zatčen a dva roky vězněn. Po propuštění odešel do Tchaj-jüanu, kde podílel na aktivitách tamní ilegální organizace KS Číny, později působil i v Čang-ťia-kchou a Pekingu. Po roce 1940 byl poslán do hor Tchaj-chang, kde působil jako stranický organizátor a politický komisař tamních vojsk.

Po osvobození Šan-si převzal roku 1948 pozici tajemníka městského výboru KS Číny v Tchaj-jüanu, od roku 1949 byl prvním zástupcem tajemníka šansijského provinčního výboru KS Číny. Od září 1950 do února 1952 působil jako tajemník šansijského provinčního výboru KS Číny a politický komisař vojenské oblasti Šan-si. Od března 1951 do dubna 1952 byl současně předsedou lidové vlády Šan-si. Tehdejší vedení Šan-si v čele s Laj Žuo-jüem se snažilo organizovat první družstva rámci socializace zemědělství,[1] což bylo v rozporu s postoji jejich nadřízených – Liou Šao-čchiho, Po I-poa a dalších vedoucích představitelů severočínského byra ústředního výboru KS Číny, kteří hájili oficiální linii tehdejší politiky „nové demokracie“, podle které se soukromé vlastnictví půdy těšilo plnému respektu a kolektivizace měla následovat až po mechanizaci zemědělství.[1] Ve sporu Liou Šao-čchi sáhl až k veřejné kritice oponentů,[1] Šansijci ale získali podporu Mao Ce-tunga.

V roce 1952 byl Laj Žuo-jü přeložen do funkce generálního tajemníka Všečínské federace odborů, ve které od května 1953 do května 1958 zastával funkci předsedy a tajemníka sekretariátu. V roce 1954 byl také zvolen členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. V září 1956 byl na VIII. sjezdu KS Číny zvolen členem jejího ústředního výboru.

Dne 20. května 1958 zemřel v Pekingu ve věku 48 let na rakovinu jater. Krátce po jeho smrti označilo rozšířené zasedání stranické skupiny Všečínské federace odborů, které se konalo v květnu až srpnu 1958, Laj Žuo-jüa a některé další vedoucí představitele odborů za „pravicové oportunisty a sektáře“ a obvinilo je z „odporu vůči stranickému vedení odborů, soupeření o moc ze strany a vlády, manipulování s politikou strany v dělnickém hnutí a klanění se spontánnímu hnutí pracujících“. Hlavním iniciátorem kritiky Laj Žuo-jüa byl Liou Lan-tchao. Příčinou kritiky byla snaha dotyčných vůdců odborů o samostatnější postavení odborů vůči místním stranickým orgánům a vnímání požadavků pracujících ve vlně stávek v letech 1956–1957 jako oprávněného hájení dělnických práv proti vedení podniků a lokální stranické byrokracii.[2]

Reference

editovat
  1. a b c HOU, Xiaojia. "Get Organized": The Impact of the Soviet Model on the CCP's Rural Economic Strategy, 1949–1953. In: BERNSTEIN, Thomas P.; LI, Hua-Yu. China Learns from the Soviet Union, 1949-present. Lanham: Rowman & Littlefield, 2010. S. 167–196, na s. 180. (anglicky)
  2. PERRY, Elizabeth J. Shanghai's Strike Wave of 195. The China Quarterly. Mar. 1994, čís. 137, s. 1–27. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat