Wikipedie

Lázně Libverda

obec v okrese Liberec v Libereckém kraji

Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňská obec na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží na severní straně Jizerských hor, asi 1 km severně od Hejnic, třináct kilometrů východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. V obci žije 549[1] obyvatel a je tu mateřská a základní škola.

Lázně Libverda
Lázeňská kolonáda s budovou ředitelství lázní a lázeňským penzionem Moravěnka
Lázeňská kolonáda s budovou ředitelství lázní a lázeňským penzionem Moravěnka
Znak obce Lázně LibverdaVlajka obce Lázně Libverda
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNové Město pod Smrkem
Obec s rozšířenou působnostíFrýdlant
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°53′25″ s. š., 15°11′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel549 (2024)[1]
Rozloha13,26 km²[2]
Katastrální územíLázně Libverda
Nadmořská výška424 m n. m.
PSČ463 62
Počet domů137 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Lázně Libverda
č. p. 16
463 62 Hejnice
info@obeclibverda.cz
StarostaIng. Jan Pospíšil
Oficiální web: www.laznelibverda.cz
Lázně Libverda
Lázně Libverda
Další údaje
Kód obce564206
Kód části obce79383
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Prvotní jméno obce Liebenwerde vychází z německého tvaru „auf dem Lieben werde“, znamenající na milém ostrově. Název obce přecházel od Lybenwerde (zaznamenané roku 1381), přes Liewerde (1463), Libwerde (1529), Liberda (1543), Liwerde či Lywerde (1551), Liewerda (1591), Liebwerda (1601), Liewerde (1634), Liwerda (1651), Lyberda (1654), Liebwerda (1713), až po Libverda či Liebwerda (z roku 1854).[4]

Historie

editovat

První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou zejména od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. O pár desetiletí později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá vojenská tažení.

 
Lázeňská kolonáda, uprostřed meteorologický sloup s osvětlením

Samotné lázně však začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikala první léčebná zařízení a kdy byl také (roku 1785) podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip z Clam-Gallasu a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec.[5] V letech 1840–1843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka, přírodovědec Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.

Ve zdejších lázních se také léčil Gustav Pfleger Moravský, který trpěl tuberkulózou,[6] a z téže nemoci se zde kurýrovala i manželka českého spisovatele, historika a buditele Jana Erazima Vocele Barbora.[7]

Libverdskou kyselku rád pil Albrecht z Valdštejna.[8] V obci žije také rodina Jiránkových, která v rámci projektu Klokánek na pomoc ohroženým dětem k roku 2013 vychovala více než dvě stě dětí.[9]

Na velikonoční pondělí roku 1946 došlo jižně od obce ke dvojnásobné vraždě a dvojnásobnému pokusu o ni partou pěti českých chlapců z Hejnic.[10]

Přírodní poměry

editovat

Vývěry minerální vody jsou vázané na pramenní linie ve směru východ–západ v údolí Libverdského potoka. Souvisí s existencí tzv. libverdského poklesu, který je rovnoběžný se stykem jizerského granitu a svorových rul. Puklinami v žule stoupá oxid uhličitý a jím obohacená kyselka se akumuluje v křemenci, který tvoří jádro překocené svorové antiklinály. Vrty jímaná voda je prostá hydrouhličitanová hořečnato-vápenatá železnatá kyselka.[11]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lázních Libverda.
 
Lázeňská kolonáda

Partnerská města

editovat

Členství ve sdruženích

editovat

Obec je členem dvou dobrovolných sdružení obcí, a sice mikroregionu Frýdlantsko a Svazku obcí SMRK. Dále je součástí Sdružení lázeňských míst České republiky a Euroregionu Nisa.[14]

Osobnosti

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 1. vyd. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. 706 s. Kapitola Lázně Libverda, s. 604–605. 
  5. ↑ VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo – premiéra opery Čarostřelec [online]. Praha: Český rozhlas, 2011-06-18 [cit. 2014-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-29. 
  6. ↑ VESELÝ, Josef. 912. schůzka: Dvaačtyřicet let lesnického synka z Karasína [online]. Praha: Český rozhlas, 2012-12-16 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ VESELÝ, Josef. 902. schůzka: Básník český, ale hlavně zakladatel archeologie naší [online]. Praha: Český rozhlas, 2012-10-07 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ VESELÝ, Josef. 443. schůzka: Soukromá podobizna Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna a Frýdlantu [online]. Praha: Český rozhlas, 2020-10-28 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ BERNÁTHOVÁ, Ivana; KOUŘÍMSKÝ, Vojtěch. Klokánky nemají jistý termín výplat, bojí se nejistoty [online]. Liberec: Český rozhlas, 2013-01-08 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Tragické Velikonoce roku 1946. Hejnický zpravodaj. Březen 2024, čís. 1, s. 16–17. Dostupné online. 
  11. ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Lázně Libverda, s. 88, 90. 
  12. ↑ Toulavá kamera 1, str. 80, ISBN 80-7316-228-8
  13. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 46–47. 
  14. ↑ SLÁMOVÁ, Jana. Zápis z ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva obce Lázně Libverda konaného 29. října 2018 v zasedací místnosti Informačního centra, Lázně Libverda č.p. 17. 1. vyd. Lázně Libverda: Obecní úřad Lázně Libverda, 2018. 9 s. Dostupné online. S. 7–8. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lázně_Libverda&oldid=24159256“