Kutina

Kutina
Poloha
Souřadnice	45°28′45″ s. š., 16°46′37″ v. d.
Nadmořská výška	149 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Chorvatsko
	Kutina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	294,8 km²
Počet obyvatel	19 601 (2021)
Hustota zalidnění	66,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.kutina.hr
PSČ	44320
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kutina je město v Chorvatsku. Žije zde 13 375 obyvatel, v celé opčině pak 22 760 obyvatel. V roce 1991 tvořili 1,15 % obyvatelstva (celkem 173 obyvatel) Češi, v roce 2011 v městě i v přilehlé opčině 314 Čechů, tedy 1,38 % obyvatelstva celé městské opčiny. Obcí protéká potok Kutinica. Sídlí zde regionální televizní stanice Nezavisna Televizija.

Přírodní poměry a poloha

Město leží přibližně uprostřed země na svazích pahorkatiny Moslavina v Sisacko-moslavinské župě.

Historie

Areál společnosti Petrokemija.

První písemná zmínka o Kutině pochází z roku 1256 z dokumentu uherského krále Bély IV., opět byla připomínána roku 1334 v podobě Kotinna. V roce 1488 byla zmiňována v souvislosti s místním kostelem sv. Kateřiny. V roce 1789 začala ve městě působit historicky první škola (v současné době se zde nachází škol pět; prvního učitele získalo město již v 17. století).

Roku 1837 získala Kutina status města s tržním právem. Od roku 1850 působí v Kutině pošta. V roce 1886 město rozsáhleji poničil požár. Většina tehdejších domů byla ze dřeva a lehla popelem; zničena byla rovněž i kaple sv. Františka Xaverského. Roku 1895 sem bylo zavedeno telefonní spojení a o dva roky později také železnice. V roce 1901 vznikl první městský park. V téže době město zasáhl rozsáhlý požár. Po druhé světové válce bylo centrum města rozsáhle přestavěno do podoby panelového sídliště s bloky zasazenými v parku. Rozsáhlý byl areál společnosti Petrokemija, která byla klíčovým jugoslávským výrobcem minerálních hnojiv^[2] a pro řadu obyvatel země synonymem rozvoje i podoby města. Její areál se postupně rozvíjel na jihovýchodním okraji města, při hlavní železniční trati.

Kultura

Dominantou obce je Kostel Panny Marie sněžné. V budově bývalého Erdődyho paláce dnes sídlí regionální muzeum (chorvatsky Muzej Moslavine. Město má také vlastní knihovnu a čítárnu, dále Galerii při Muzeu Moslaviny a Dům kultury.

Počet historických budov je ve městě velmi nízký, a to vzhledem k požáru, který město postihl na počátku 20. století, stejně jako progresivní socialistické výstavbě, které musela řada starších budov ustoupit z cesty.

Doprava

Ve městě se nachází železniční stanice železniční trati Bělehrad–Záhřeb. Díky ní jsou umístěny menší průmyslové podniky právě v jižní a východní části Kutiny, kde se nacházejí vlečky napojené na trať. Dále na jih potom vede dálnice do Záhřebu a Slavonie.

Známé osobnosti

Branimir Budetić, paraolympionik
Dubravka Ugrešić, překladatelka
Ivan Milat, akademický malíř
Igor Tomašić, fotbalista
Gustav Baron, rektor Záhřebské univerzity v 19. století

Odkazy

Reference

↑ Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Croatian Bureau of Statistics. 22. září 2022. Dostupné online.
↑ Nakon dugog niza godina na koljenima industrijski div iz Kutine se uspravlja. Jutarnji list [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online. (chorvatsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kutina na Wikimedia Commons
Stránka města
Muzeum župy Moslavina

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[8fac4460c3a42d9fc461f4e7beb489b5c4123c76-1] Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Croatian Bureau of Statistics. 22. září 2022. Dostupné online.

[jutarnji-hr-2] Nakon dugog niza godina na koljenima industrijski div iz Kutine se uspravlja. Jutarnji list [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online. (chorvatsky)

[1]

[2]