Kukmák bělovlnný

druh houby z čeledi štítovkovitých

Kukmák bělovlnný (Volvariella bombycina) je vzácněji se vyskytující saprotrofní houba z čeledi štítovkovitých (Pluteacea). V České republice není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. Kukmák bělovlnný je obvykle uváděn mezi nejedlými druhy hub, některými zdroji však bývá zmiňován jako jedlý,[1] ale použitelný jen v malém množství do houbových směsí.[2][3]

Jak číst taxoboxKukmák bělovlnný
alternativní popis obrázku chybí
Kukmák bělovlnný vyrůstající z kmene břízy na lesní cestě u Konrádova v okrese Česká Lípa
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusé (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďštítovkovité (Pluteaceae)
Rodkukmák (Volvariella)
Binomické jméno
Volvariella bombycina
Rolf Singer 1951
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makroskopický

editovat
 
Jednotlivé fáze vývoje

Klobouk dosahuje průměru 50–200 milimetrů, zpočátku je vejčitý, později má tvar kuželovitý nebo zvonovitý, v závěru je rozložený. Masitý, s vlášením přesahujícím okraj klobouku. Klobouk je bílé, někdy citronově nažloutlé barvy. Na povrchu klobouku jsou husté, jemné a poměrně dlouhé šupiny bílé barvy, někdy žlutavé nebo nahnědlé, na konci odstávající.[3]

Lupeny husté, volné, vyklenuté, v mládí mají dlouho bílou barvu, později jsou světle růžové a nakonec masově červené.[2]

Třeň bývá 70 až 190 milimetrů vysoký a 7–20 mm silný, křehký a masitý, nezřídka je zahnutý a k vrcholu se zužuje. Má válcovitý, na bázi kyjovitě rozšířený tvar, vyrůstající z otevřené velké vakovité pochvy, která je špinavě nažloutlá až hnědě pruhovaná.

Dužnina je barvy bílé až nažloutlé. Chuť je nevýrazná, vůně slabě zemitá až ředkvičková.

Mikroskopický

editovat

Výtrusný prach je růžový, výtrusy krátce elipsoidní o velikosti 8,5–10 × 5–6 µm.[2]

Výskyt

editovat

Roste v období od června do září v listnatých či smíšených lesích nebo parcích na živých i mrtvých listnatých stromech, na poraněných místech stromů nebo i v jejich dutinách a puklinách.[3] Výskyt je pravděpodobnější v klimaticky teplejších letech a na lokalitách s nevápenatou půdou. Jen výjimečně jej lze nalézt na jehličnatých stromech.[2]

Reference

editovat
  1. MICHAEL, Edmund. Houby správně určete, nasbírejte a připravte. Velký barevný průvodce houbaře. 1. vyd. Zlín: BawaPrint, 1997. ISBN 80-902387-0-X. S. 422–423. 
  2. a b c d JIRÁSEK, Stanislav. Kukmák bělovlnný, Volvariella bombycina (Schaeff.) Singer [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  3. a b c KLENER, Vavřinec. Volvariella bombycina [online]. Česká mykologická společnost [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ANTONÍN, Vladimír. Encyklopedie hub a lišejníků. 1. vyd. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1476-4. S. 175. 

Externí odkazy

editovat