Kristián V. Dánský

Kristián V.
	král dánský a norský
	autor portrátu Jacob d'Agar
Doba vlády	1670–1699
Tituly	vévoda šlesvicko-holštýnský a hrabě oldenbursko-delmenhorstský
Narození	15. dubna 1646; Flensburg
Úmrtí	25. srpna 1699; (ve věku 53 let); Kodaň
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Frederik III.
Nástupce	Frederik IV.
Manželka	Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská
Potomci	Frederik IV.; Kristián Vilém; Kristián; Žofie Hedvika; Karel; Kristýna Šarlota; Vilém; (nemanželské); Kristýna Gyldenløve; Kristián Gyldenløve; Žofie; Anna; Ulrich Kristián Gyldenløve
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Frederik III.
Matka	Žofie Amálie Brunšvická
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián V. (15. dubna 1646 Flensburg – 25. srpna 1699, Kodaň) byl v letech 1670–1699 král Dánska a Norska. Syn Frederika III. a jeho ženy Žofie Amálie Brunšvické.

Kristián byl druhý absolutistický monarcha Dánska a Norska, despota s přemrštěným míněním o své královské důstojnosti a svých výsadách. Spojiv se s nastupující buržoazií, omezil moc šlechty. V úmyslu získat od Švédska zpět území, ztracená v důsledku mírové smlouvy z Roskilde v roce 1658, se vložil do války, jež pouze zruinovala veřejné finance.

Biografie

V roce 1655, ve věku 9 let, byl prohlášen princem následníkem. V 18 letech obdržel místo v Královské radě (jež ovšem neměla velkého vlivu, neboť monarchie již byla absolutistická).

14. května roku 1667 se v Nykøbingu oženil s Šarlotou Amálií Hesensko-Kasselskou, dcerou lankraběte Viléma VI. Hesensko-Kasselského.

V roce 1670 zemřel král Frederik III. a podle Královského zákona z roku 1665 se Kristián stal druhým absolutním monarchou Dánska a Norska. Protože nastoupil na trůn podle následnictví a ne volbou, nebyl korunován, byl pouze pomazán v kostele zámku Frederiksborg, a to 9. února 1670.

Jedním z jeho prvních činů bylo, že ke dvoru v roce 1671 přivedl svou šestadvacetiletou oficiální milenku Žofii Amálii Moth, čímž těžce potupil královnu. Žofie Amálie Moth se 31. prosince roku 1677 stala hraběnkou ze Samsø a žila v prostorách paláce v Kodani.

Pro své velké osobní kouzlo a mimořádnou přívětivost byl Kristián V. velmi populární, což snad částečně hrálo roli při jeho snahách omezit vliv šlechty zapojením nešlechticů, jimž uděloval tituly baron a hrabě, do veřejných záležitostí.

Pod vedením Kristiánova kancléře Petra Griffenfeldta Dánsko zažilo krátké období příležitosti obsadit svou starou pozici velké mocnosti v regionu. Avšak tísněn obavami ze svých protivníků Kristián kancléře odvolal a obětoval tak jeho skvělé vedení, čímž vlastně přivodil velké škody prestiži monarchie. Státní prostředky byly promrhány v neúspěšné válce proti Švédsku (známé jako Norská válka, 1675–1679) ve Skåne, staré dánské provincii, již Dánsko ztratilo ve prospěch Švédska v důsledku smlouvy z Roskilde a již chtělo získat zpět. Chtělo rovněž zvovupřipojit pod dánskou svrchovanost vévodství Holstein-Gottorp, spojené se Švédskem, avšak po zásahu Francie bylo vévodství uznáno na Dánsku nezávislým.

Dvacet příštích mírových let znamenalo mnoho pro vnitřní rozvoj země. Řada pozitivních aspektů již byla zmíněna, k dalším patří vytvoření Dánského zákona (Danske Lov) v roce 1683, který představuje první právní kodex platný pro celé Dánsko. Byl formulován i Norský zákon (Norske Lov), podobný dánskému. Jiným důležitým počinem bylo v roce 1688 zavedení registru pozemků, kdy šlo o stanovení jednotné ceny pozemků v monarchii, vedoucí k spravedlivým odhadům.

Třebaže král se o vědu a kulturu příliš nezajímal, i zde lze hovořit o "zlatém věku", např. díky práci astronoma Ole Rømera.

Za jeho panování vznikla Dánská západoindická společnost (1671), založená pro objevy, využívání a kolonizaci karibských ostrovů, dnešních Panenských ostrovů. Její činnost se v roce 1680 rozšířila do dnešní Ghany v Africe.

Kristián V. zemřel 25. srpna 1699 na následky zranění utrpěného při nehodě na lovu. Je pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská, manželka Kristiána V.

Manželství a děti

Kristián měl osm dětí se svou manželkou a dalších šest se svou milenkou.

Děti Šarloty Amálie:

Frederik (11. října 1671 – 12. října 1730), pozdější dánský a norský král Frederik IV.,
⚭ 1695 Luisa Meklenburská (28. srpna 1667 – 15. března 1721)

⚭ 1721 Anna Žofie Reventlow (16. dubna 1693 – 7. ledna 1743), morganatický sňatek
Kristián Vilém (1. prosince 1672 – 25. ledna 1673)
Kristián (25. března 1675 – 27. června 1695), zemřel svobodný a bezdětný
Žofie Hedvika (28. srpna 1677 – 13. března 1735), zemřela neprovdaná a bezdětná
Kristiána Šarlota (18. ledna 1679 – 24. srpna 1689)
Karel (26. října 1680 – 8. června 1729), zemřel svobodný a bezdětný
dcera (17. července 1683)
Vilém (21. února 1687 – 23. listopadu 1705)