Frederik III. Dánský

dánský a norský král

Frederik III. (18. března 1609, Haderslev9. února 1670, Kodaň) byl dánský a norský král v letech 16481670.

Frederik III. Dánský
král dánský a norský
Portrét
Frederik III. král dánský a norský
Doba vlády16481670
Titulyvévoda šlesvicko-holštýnský a hrabě oldenbursko-delmenhorstský
Narození18. března 1609
Haderslev
Úmrtí9. února 1670
Kodaň
PohřbenKatedrála v Roskilde
PředchůdceKristián IV.
NástupceKristián V.
ManželkaŽofie Amálie Brunšvická
PotomciKristián V.
Anna Žofie
Frederika Amálie Dánská
Vilemína Ernestina
Frederik (1651–1652)
Jiří
Ulrika Eleonora
Dorothea Juliana (1657–1658)
(nemanželský)
Ulrich Frederik Gyldenløve
DynastieOldenburkové
OtecKristián IV. Dánský
MatkaAnna Kateřina Braniborská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik III. zavedl v Dánsku a Norsku absolutismus, který trval v Norsku přes 150 let a v Dánsku přes 200 let.

Frederik III. byl třetí syn dánského krále Kristiána IV. a jeho první manželky Anny Kateřiny Braniborské. Protestant Frederik získal v průběhu třicetileté války následující tituly:

Těchto titulů, jež byly spojeny se současným držením nejvyšších statků, pozbyl v roce 1648, když Brémy a Verden přešly v důsledku vestfálského míru v držení švédské koruny.

Již v brémském období byl blízkým Frederikovým důvěrníkem Christoffer von Gabel, jenž se staral o jeho finanční záležitosti do konce Frederikova života. Ten později učinil z Gabela nejmocnějšího muže u dvora.

Po smrti svého staršího bratra, korunního prince Kristiána (1647) a po smrti svého otce 28. února 1648 se stal Frederik králem. V tomtéž roce založil Dánskou královskou knihovnu, nynější Národní knihovnu země.

Válka proti Švédsku

editovat
 
FrederikII. Dánský

V roce 1657 vyhlásil Frederik válku Švédsku. Vhodná příležitost se naskytla, když se domníval, že je švédský král Karel X. Gustav zaměstnán válkou v Polsku. Ten však vtáhl do Dánska a ohrožoval Kodaň. Proto přistoupil Frederik 28. února 1658 na Roskildský mír, v jehož důsledku musel odstoupit Švédsku Skåne, Halland, Blekinge a Bohusland, ostrovy Bornholm a Hven a výběžek Trondheimu a uznat suverenitu vévody von Schleswick-Holstein-Gottorf.

V srpnu 1658 zaútočili Švédové na Kodaň znovu. Frederik povolal Hanse von Schack, zkušeného vojáka a velitele pevnosti k vrchnímu velení a mohl ve spojení s holandskou flotilou a s pomocí braniborského kurfiřta Fridricha Viléma útok odrazit (14. listopadu 1659 u Nyborgu) a zachránit tak suverenitu Dánska. Po smrti švédského krále byla ve smlouvě z Kodaně ze dne 5. června 1660 ve značném rozsahu ustanovení Roskildského míru potvrzena, avšak Trondheim a Bornholm připadly zpět Dánsku.

„Smluvní puč“

editovat

Frederik nato svolal Říšský sněm, aby se s ním poradil o konzolidaci financí, armády, námořnictva a obchodu. Duchovenstvo a měšťanstvo považovali za cestu k tomu oslabení šlechty a posílení královské moci, pročež bylo Dánsko 4. října roku 1660 prohlášeno dědičnou monarchií v mužské a ženské linii a král prohlášen plným suverénem. 10. ledna roku 1661 mu byly odevzdány patřičné dokumenty a 14. listopadu roku 1665 podepsal královský zákon (Lex Regia), podle nějž v Dánsku a Norsku byla ustanovena absolutní monarchie a Říšská rada i Říšský sněm byly zrušeny; tyto novoty však byly plně zavedeny až při korunovaci Frederikova nástupce (Kristiána V.) v roce 1709.

Manželství a potomci

editovat

1. října roku 1643 se Frederik v Glücksburgu oženil s Žofií Amálií Brunšvickou (1628–1685), dcerou brunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželky Anny Eleonory Hesensko-Darmstadtské (1601–1659). Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.

Z manželství vzešlo osm potomků, z nichž dva však zemřeli v útlém věku:

Kromě toho byl Frederik otcem nemanželského syna Ulricha Frederika, hraběte von Güldenlöw-Laurvig (20. července 1638 – 17. dubna 1704)

Vývod z předků

editovat

Externí odkazy

editovat