Kremsiger
Kremsiger je zaniklé vrcholně středověké hornické sídliště v Krušných horách. Nacházelo se ve správním území obce Kryštofovy Hamry v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, asi 3,5 kilometru severozápadně od bývalé Přísečnice v nadmořské výšce okolo 800 metrů.
| Kremsiger | |
|---|---|
 Cesta ve střední části lokality | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklé sídlo |
| Obec | Kryštofovy Hamry |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′22″ s. š., 13°5′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Přísečnice |
  Kremsiger | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatÚplný historický název lokality zní Kremsiger Gebirge. Podle Alfreda Mittelbacha je odvozen ze slov Gremsig, Grans (špice, lodní příď) nebo Granne (osina na obilném klasu).[1] Podle Jiřího Crkala existuje více možností odvození: podle polohy u hranic (Grenze), odkaz na špičák (Grenzig) nebo podle vlastností rudy (gremsig – v Tyrolsku lámavá, drobivá ruda, nebo z hornoněmeckého Grembsig, tj. tvrdý).[2]
Historie
editovatHornické sídliště na Kremsigeru bylo obydleno od druhé poloviny třináctého do první poloviny čtrnáctého století a pravděpodobně souviselo s hornickými aktivitami pánů ze Šumburka, kterým patřila nedaleká Přísečnice.[3] Nedochovaly se o něm žádné písemné prameny. Archeologicky bylo zjištěno několik desítek sídlištních objektů (zemnice nebo sklepy či suterény nadzemních budov) a velké množství stop po dobývání rud. Zejména v jižní části sídliště je patrný náznak vyměření půdorysu s centrální plochou.[4]
Přírodní poměry
editovatSídliště leželo v Krušných horách v nadmořské výšce 794–820 metrů na úbočí Černopotockého vrchu. Vegetační sezóna chladné oblasti trvá 140 dnů, průměrná roční teplota je 6,5 °C a srážkový úhrn dosahuje okolo 800 milimetrů ročně.[5] Geologické podloží tvoří skarnové těleso, kterým ve směru sever–jih až severovýchod–jihozápad žíly s křemen-hematitovou a baryt-fluoritovou výplní, na které se váže stříbrné zrudnění.[6]
Doly
editovatV oblasti Kremsigeru se nejspíše nacházely nejstarší stříbrné doly na Přísečnicku (starší zdroje tento kladly tyto doly do Přísečnice[7]), ale později se těžba stříbra přesunula do míst západně a jihozápadně od města.[8] V blíže nejasné době se na Kremsigeru začala dobývat také železná ruda, což poprvé dosvědčuje zpráva z roku 1576. V sedmnáctém století byla založena 700 metrů dlouhá dědičná štola Ferdinand, ale nebyla dokončena. Severní část ložiska byla v roce 1846 zpřístupněna štolou do důlního pole Maria Hilf, kde stával důl Antoni.[9] Kromě něj bylo na Kremsigeru v různých obdobích od sedmnáctého do devatenáctého století v provozu několik desítek železnorudných dolů.[10] Dokladem železnorudných dolů jsou četné povrchové poruby, trychtýřovité prohlubně po zabořených ústích šachet a haldy. Po roce 1954 byla během geologického průzkumu odkryta a dočasně zpřístupněna malá část velmi husté sítě chodeb a dobývek.[9]
Galerie
editovat-
Pinka -
Pinka -
Zajištěné ústí šachty -
Zajištěné ústí šachty
Reference
editovat- ↑ PINTA, Václav. Kremsiger Gebirge. Historie rudného dolování v přísečnickém revíru Krušných hor. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2019. 79 s. ISBN 978-80-87898-20-8. S. 5.
- ↑ DERNER, Kryštof. Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k. ú. Přísečnice). Praha, 2017 [cit. 2024-09-15]. 175 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Petr Hrubý. s. 18. Dostupné online.
- ↑ LISSEK, Petr; DERNER, Kryštof; ŠREIN, Vladimír. Výzkum hornického sídliště Kremsiger v roce 2013. In: ArchaeoMontan 2014. Dresden: Dandesamt für Archäologie Sachsen, 2014. Dále jen Výzkum hornického sídliště (2014). ISBN 978-3-943770-16-2. ISSN 0138-4546. S. 159.
- ↑ CRKAL, Jiří; VOLF, Martin. Počátky a vývoj osídlení horního města Přísečnice. Archaeologica historica. 2016, roč. 41, čís. 2, s. 382, 383, 385. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 2336-4386. DOI 10.5817/AH2016-2-19.
- ↑ Kremsiger 2016. Stav výzkumu středověkého hornického sídliště v Krušných horách. Acta rerum naturalium. 2017, roč. 2017, čís. 21, s. 111. Dostupné online [PDF online]. ISSN 1801-5972.
- ↑ Výzkum hornického sídliště (2014), s. 151.
- ↑ KOŘAN, Jan. Sláva a pád starého českého rudného hornictví. Příbram: Komitét sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, 1988. Dostupné online. S. 46. (cz)
- ↑ PŘIBIL, Martin; VELEBIL, Dalibor. Historický rudní revír Přísečnice v Krušných horách – geologické, ložiskové a mineralogické poměry, topografie dolů a historie dolování. Bulletin Mineralogie Petrologie. 2019, roč. 27, čís. 1, s. 177. Dále jen Přibil, Velebil (2019). Dostupné online [cit. 2024-09-17]. ISSN 2570-7337.
- ↑ a b Přibil, Velebil (2019), s. 186.
- ↑ Přibil, Velebil (2019), s. 186–187.
Literatura
editovat- PINTA, Václav. Kremsiger Gebirge. Historie rudného dolování v přísečnickém revíru Krušných hor. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2019. 79 s. ISBN 978-80-87898-20-8.
Externí odkazy
editovat- UNGER, Jiří; KOŠŤÁL, Martin. Hornické sídliště na Kremsigeru = Die Bergbausiedlung am Kremsiger [online]. Patrik Eisenhammer, 2023-01-10 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.