Krakovsko-čenstochovská jura
Krakovsko-čenstochovská jura či Krakovsko-čenstochovská vysočina (polsky Wyżyna Krakowsko-Częstochowska, Jura Krakowsko-Częstochowska) je geomorfologická krasová oblast a pohoří v jižním Polsku (Malopolské a Slezské vojvodství). V Polském geografickém značení je označena jako 341.3. Rozkládá se mezi městy Krakov a Čenstochová. Je geografickou součástí Slezsko-krakovské vysočiny (Wyżyna Śląsko-Krakowska), která je součástí nadcelku Polské vysočiny (Wyżyny Polskie).
| Krakovsko-čenstochovská jura | |
|---|---|
 Mapa umístění Krakovsko-čenstochovské jury | |
| Nejvyšší bod | 515,6 m n. m. (Góra Janowskiego) |
| Délka | cca 80 km |
| Rozloha | cca 2600 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Polsko |
 | |
| Horniny | jurský vápenec |
| Povodí | Odra, Visla |
| Souřadnice | 50°12′24″ s. š., 19°49′45″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geologické a geomorfologické poměry
editovatJedná se o vápencovou vysočinu 300 až 516 m vysokou, na jejíž území se nachází velké množství skalních útvarů, jeskyní a zřícenin středověkých hradů, kterým se zde říká orlí hnízda (polsky orle gniazda). Celkový počet registrovaných jeskyní v této oblasti činí asi 1800, jeskyní delších než 40 metrů je však jen asi 130. Čtyři jeskyně jsou veřejnosti přístupné: Ciemna, Łokietka, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna. Pramení zde řeky Warta, Pilica, Bílá Přemše, Černá Přemše, Krztynia aj. Vyskytují se vyvěračky a malé ponory. Nejvyšším geografickým bodem je Góra Janowskiego (nazývaná také Góra Zamkowa) s nadmořskou výškou 516 m.
Členění
editovatKrakovsko-čenstochovská jura se skládá z:[1]
- Čenstochovská jura (Wyżyna Częstochowska) – polské geografické značení 341.31.[2]
- Wyżyna Olkuska – polské geografické značení 341.32.[3]
- Rów Krzeszowicki – polské geografické značení 341.33.[4]
- Garb Tenczyński – polské geografické značení 341.34.[5]
Přírodní parky a rezervace
editovatPříroda Krakovsko-čenstochovské jury je chráněna v rámci Ojcowského Národního Parku, šesti krajinných parků (např. Park Krajobrazowy Orlich Gniazd) a řady přírodních rezervací (např. přírodní rezervace Góra Zborów). Cenné jsou přírodní biotopy xerotermní, skalní, stepní, lesní a mokřadní.
Přístupnost
editovatJsou zde dvě oblíbené turistické stezky, které vedou nejhezčími přírodními a turistickými místy oblasti: Szlak Warowni Jurajskich a stezka orlích hnízd (Szlak Orlich Gniazd), červeně značená turistická stezka, která směřuje ve směru od Krakova do Čenstochové a je dlouhá 163,9 km.
Fotogalerie
editovat-
Biakło (340 m) -
Maczuga Herkulesa (Héraklův kyj) -
Okiennik Wielki -
Rzędkowickie Skały -
Rękawica (Rukavice) -
Sokolica -
Brama Bolechowicka (Bolechowická brána) -
Góry Towarne -
Údolí řeky Prądnik -
Wierzchowska Górna jeskyně -
Zřícenina hradu Mirów -
Zřícenina hradu Olsztyn -
Zřícenina hradu Ogrodzieniec -
Zřícenina hradu Smoleń -
Zřícenina hradu Rabsztyn -
Zřícenina hradu Tenczyn -
Zřícenina hradu Lipowiec -
Zřícenina hradu Bydlin -
Hrad Bobolice (stav po rekonstrukci v letech 2002–11) -
Renesanční zámek Pieskowa Skała
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KONDRACKI, Jerzy. Geografia regionalna Polski. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 1998. ISBN 83-01-12479-2.
- ↑ Wyżyna Częstochowska - mapa szlaków turystycznych. mapa-turystyczna.pl [online]. [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Wyżyna Olkuska - mapa szlaków turystycznych. mapa-turystyczna.pl [online]. [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Rów Krzeszowicki - mapa szlaków turystycznych. mapa-turystyczna.pl [online]. [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Garb Tenczyński - mapa szlaków turystycznych. mapa-turystyczna.pl [online]. [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (polsky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krakovsko-čenstochovská jura na Wikimedia Commons - Snímky a popisy turistických zajímavostí (polsky).
- Popisy jurských hradů (polsky).
- Kde najdete v Polsku Český ráj.
- Krakovsko-čenstochovská jura[nedostupný zdroj]
