Jeskyně v Krakovsko-čenstochovské juře

Jeskyně v Krakovsko-čenstochové juře jsou souborem mnoha set krasových jeskyní vzniklých v důsledku silných krasových procesů v období třetihor v oblasti Krakovsko-čenstochovské jury v jižním Polsku. Oblast je charakteristická vápencovým podložím a zdejší jeskyně mají vzhled typický pro vápencové masivy. Dalším typickým rysem jeskyní je teplota pohybující se kolem 7 až 8 stupňů a častá přítomnost netopýrů.

Celkový počet jeskyní se pohybuje okolo 1500. Největší jeskyní je Studnisko, která se nachází v přírodní rezervaci Sokole Góry a která je hluboká 77,5 metrů a dlouhá 337 metrů. Níže je uveden přehled největších jeskyní:

	Jeskyně	délka v metrech	hloubka v metrech
1	Studnisko	337	77,5
2	Jaskinia Wierna	1027	30
3	Jaskinia Mamutowa (Jaskinia Wierzchowska Dolna)	326	25
4	Jaskinia Mąciwody	185	22
5	Jaskinia na Świniuszce	127	37
6	Jaskinia Wierzchowska Górna	975	25
7	Smocza Jama	230	15
8	Jaskinia Ciemna	209	15
9	Jaskinia Łokietka	320	7
10	Jaskinia Nietoperzowa (Jaskinia Jerzmanowicka)	326	25

Posledních 5 jeskyní, které jsou zde v přehledu uvedeny, jsou veřejnosti přístupné.

V Mirowských Skalách v jeskyni Stajnia byly nalezeny kosti neandrtálce.

Jednotlivé jeskyně

Jaskinia Wierzchowska Górna

Tato jeskyně byla objevena v roce 1853. Archeologové objevili, že zde žili lidé již v neolitu o čemž svědčí např. kosti jeskynních medvědů z doby ledové.

Cestovní ruch se zde začal rozvíjet v 19. století, kdy zde byli již průvodci. Vchody do jeskyně byly zajištěny palisádou a uvnitř se osvětlovalo pomocí čínských luceren. Nyní je návštěvní trasa dlouhá 700 metrů a prohlídka trvá asi 50 minut. Jeskyně je jedním z nejzajímavějších objektu v oblasti a byla vyhlášena kulturní památkou,

Smocza Jama

Na vrchu jurského vápence se směrem k Visle se nachází Smocza Jama. Překlad názvu je dračí sluj. Podle legendy zde v této jeskyni žil drak a tohoto nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes. Tato krasová jeskyně je jednou z turistických atrakcí Krakova.

Město do konce 1. světové války spadalo pod Rakousko. V roce 1919 bylo do jeskyně zavedeno schodiště se 136 schody a jeskyně byla osvětlena elektrickým proudem. V roce 1974 byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.

Spolu s centrem města Krakova je zanesena jeskyně na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Jaskinia Ciemna

První zprávy o jeskyni jsou již z roku 1691. Pro svoji výjimečnost byla již v roce 1924 prohlášena za památku. V roce 2018 zde byly nalezeny dětské kosti neandrtálců, což dokládá stáří přibližně 115 tisíc let.

Prohlídky jeskyně se uskutečňují pouze v létě, a protože není jeskyně osvětlena návštěvníci dostávají k prohlídce, která trvá 15 minut, svíčky.

Jaskinia Łokietka

Jeskyně, která byla vyhlášena v roce 1927 za památku již svým jménem ukazuje, že se pojí s polskou historií. Podle pověsti se zde na 6 týdnů schovával Wladislaw Lokietko při svém útěku před českým králem Václavem II. Hlavní chodba vede do tzv. Rytířského sálu (25 x 10 metrů) a na něj navazují další části nazývané Ložnice (20 x 30 metrú) a Kuchyň. Celková délka chodeb a komor je 270 metrů. V jeskyni jsou dřevěné schody a trasa je osvícena elektřinou. Atraktivnost potvrzují i turistické návštěvy, jichž je ročně více než 90 tisíc.

Jaskinia Nietoperzowa (Jaskinia Jerzmanowicka)

Jeskyně se nachází ve vsi Jerzmanowice. Je to jedna z největších jeskyní Krakovsko-čenstochovské vrchoviny a její název vychází z bohatých fosilních pozůstatků a v současnosti zde žijících druhů netopýrů.

Pro četné návštěvníky je vedle jeskyně parkoviště. Jeskyně je osvětlená a bezpečná. Návštěvy se uskutečňují s průvodcem.

Fotogalerie

• 
  1. Studnisko
• 
  6.Wierzchowie Jaskinia Wierzchowska Gorna
• 
  7.Smoczna Jama - Wawel, Dračí jáma
• 
  8.Jaskinia "Ciemna" - Ojców
• 
  9. Jaskinia Łokietka
• 
  10.Jaskinia Nietoperzowa

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jaskinia Wierzchowska Górna na polské Wikipedii, Jaskinia Ciemna na polské Wikipedii, Smocza Jama (Kraków) na polské Wikipedii, Jaskinia Łokietka na polské Wikipedii a Jaskinia Nietoperzowa na polské Wikipedii.

Portály: Geografie | Polsko