Krajta hnědohlavá

Krajta hnědohlavá (Aspidites ramsayi) je had z čeledi hroznýšovitých, jenž je endemitem Austrálie.

Jak číst taxoboxKrajta hnědohlavá
alternativní popis obrázku chybí
Krajta hnědohlavá (foto: Richard Horčic)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďhroznýšovití (Boidae)
Rodkrajta (Aspidites)
Binomické jméno
Aspidites ramsayi
Wilhelm Peters, 1876
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tělo této zvláštní krajty, dříve považované za poddruh krajty černohlavé, má trojúhelníkový průřez, protáhlá hnědožlutá hlava je jenom neznatelně oddělena od těla. Je zbarvena olivově šedě až dohněda, s žlutavým břichem posetým tmavšími skvrnami. Přes hřbet se táhnou tmavé, symetrické pruhy, obzvlášť výrazné u mláďat. Tmavé oči mají svislé zřítelnice. Vytváří dvě formy, z nichž menší je olivově zbarvená a větší forma je spíše dohněda.

Délka dospělců dosahuje 150 až 300 cm.

Areál rozšíření

editovat

Jejím domovem je střední a západní Austrálie, kde vyhledává pouštní a polopouštní charakter prostředí. Přestože se jedná převážně o terestrický druh, občas ráda šplhá po stromech. Aktivní bývá převážně v noci.

Chov v zajetí

editovat

Pro chov se osvědčilo větší suché terárium, vybavené větví na šplhání a nezbytnou miskou na pití i případnou koupel. Důležité je vybudování alespoň dvou tmavých úkrytů. Bez možnosti schovat se jsou totiž tito hadi vystaveni trvalému stresu, který se velice negativně projevuje na jejich kondici a celkovém zdravotním stavu.

V teráriu udržujeme teplotu od 26 do 32 °C, v místě vyhřívání může vystoupit až přes 40 °C. Vlhkost do 50 % je zdá se plně dostačující, naopak při příliš vysoké vlhkosti se necítí dobře.

Potrava

editovat

Krajty rodu Aspidites jsou ofiofágní, to znamená že loví především jiné hady, často smrtelně jedovaté. Déle zabíjejí různé jiné plazy a nepohrdnou ani drobnými hlodavci, vačnatci, či ptáky.[2] V teráriích je sortiment potravy omezen na hlodavce přiměřené velikosti, popř. na několikadenní kuřata.

Rozmnožování

editovat

V dubnu až srpnu simulujeme tzv. zimní období, to znamená že chováme jedince odděleně a zároveň omezíme, nebo úplně zastavíme přísun potravy. Začátkem května hady připustíme a po úspěšném páření je znova oddělíme. Gravidní samice se často otáčejí břichem k vyhřívací žárovce, vejce však snášejí jen každý druhý rok.

Koncem září či začátkem října snese samice 6–10 vajec, ze kterých se přibližně po 60–70 dnech inkubace, při 30 °C teplotě líhnou kontrastně pruhovaná mláďata. Ta měří kolem 30 cm, mají se čile k světu a zpravidla bez problémů přijímají malá myšata.

Reference

editovat
Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. Australia Zoo - Reptiles. www.australiazoo.com.au [online]. [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat