Wikipedie

Krajský soud v Brně

(přesměrováno z Krajský soud v Jihlavě)

Krajský soud v Brně je krajský soud se sídlem v Brně, který má od roku 2004 zřízenou pobočku ve Zlíně[1] a od roku 2008 pobočku v Jihlavě.[2] Rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, které se nachází v jeho obvodu. Sám jako soud prvního stupně rozhoduje ve specializované agendě (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Olomouci. Vykonává také agendu správního soudnictví.

Krajský soud v Brně
Justiční palác v Brně
Justiční palác v Brně
Odvolací soudVrchní soud v Olomouci
PředsedaJUDr. Milan Čečotka
MístopředsedaMgr. Zora Komancová
Mgr. Přemysl Klas
Mgr. Petr Pospíšil
JUDr. Jiří Jedlička
Mgr. Renáta Maixnerová
JUDr. Jiří Rezek
JUDr. Lenka Prokšová
AdresaRooseveltova 16
601 95 Brno
Souřadnice49°11′47,99″ s. š., 16°36′41,79″ v. d.
Oficiální stránky
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu
Mapka soudního obvodu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídlo

editovat
Justiční palác v Brně
 
Justiční palác v Brně
Účel stavby

Sídlo soudu

Základní informace
Slohhistorismus
ArchitektAlexander Wielemans von Monteforte
Výstavba1906-1909
Poloha
AdresaBrno-město, Česko  Česko
UliceRooseveltova 648/16
Další informace
WebOficiální web
  multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní soudní budova se nachází v justičním paláci v Rooseveltově ulici, odloučené pracoviště (pro věci obchodní) je umístěno v nové budově v Husově ulici. Pobočka ve Zlíně se nachází v moderní budově v ulici Dlouhé Díly, kde sídlí spolu s Okresním soudem ve Zlíně, Okresním státním zastupitelstvím ve Zlíně a pobočkou Krajského státního zastupitelství v Brně. Pobočka v Jihlavě sídlí spolu s Okresním soudem v Jihlavě na třídě Legionářů, kde se v jejich sousedství nachází i Okresní státní zastupitelství v Jihlavě a pobočka Krajského státního zastupitelství v Brně.

Hlavní budova v Brně byla postavena na místě zbořených jezuitských kasáren na nově vytvářené okružní třídě kolem historického jádra města v letech 1906–1909 podle projektu vídeňského architekta Alexandra Wielemanse.[3] Historizující budova je pětipodlažní a tvoří samostatný blok se dvěma vnitřními dvory. Před vstupem se nachází dva vysoké sloupy, na jejichž vrcholcích jsou lvi se štíty. Lví motiv se objevuje i ve štukové výzdobě interiéru, fasády bočních křídel budovy zase zdobí alegorie spravedlnosti, např. váhy a meč, a ve vstupní hale jsou umístěny dvě ženské sochy. Justiční palác je od roku 1988 chráněn jako nemovitá kulturní památka.[4]

Soudní obvod

editovat

Přímo do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody těchto okresních soudů:

Pobočce ve Zlíně je svěřena většina občanskoprávních a trestních věcí z obvodů těchto okresních soudů:

Pobočce v Jihlavě je svěřena většina občanskoprávních věcí z obvodů těchto okresních soudů:

Historie

editovat
 
Obvod Krajského soudu v Brně k roku 1930

Zemský soud v Brně jakožto moderní obecný soud vznikl roku 1850, navazoval ovšem na zdejší dřívější zemský soud pro privilegované osoby. Patřil do obvodu Vrchního zemského soudu v Brně a po roce 1928 se přejmenoval na krajský soud s tím, že podle toho, v jakých věcech rozhodoval, se označovat buď jako krajský soud civilní nebo jako krajský soud trestní (civilní zasedal v justičním paláci, trestní v káznici na Cejlu).[5] Do jeho obvodu spadaly Okresní soud civilní pro Brno-město, Okresní soud civilní pro Brno-okolí, Okresní soud trestní v Brně a dále okresní soudy v Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Bučovicích, Hustopečích, Ivančicích, Jevíčku, Kloboukách, Kunštátu, Moravské Třebové, Pohořelicích, Slavkově u Brna, Svitavách, Tišnově, Vyškově, Ždánicích a Židlochovicích.[6] Roku 1940 přibyly okresní soudy v Bystřici nad Pernštejnem, Městě Žďár, Novém Městě na Moravě a Velké Bíteši,[7] což zůstalo i po roce 1945, kdy byl navíc připojen i obvod okresního soudu v Náměšti nad Oslavou.[8] Naopak roku 1947 okresní soud v Pohořelicích přešel pod tehdejší krajský soud ve Znojmě.[9]

Mezi lety 1949 až 1960 se jeho obvod shodoval s tehdejším Brněnským krajem, do jeho působnosti tak spadaly Okresní soud civilní v Brně, Okresní soud trestní v Brně a dále okresní soudy v Blansku, Boskovicích, Břeclavi, Bučovicích, Bystřici nad Pernštejnem, Hustopečích, Mikulově, Moravské Třebové, Moravském Krumlově, Rosicích, Slavkově, Svitavách, Tišnově, Velké Bíteši, Vyškově, Znojmě a Židlochovicích.[10] Od roku 1960 je jeho obvod vymezen podle územního Jihomoravského kraje.

V letech 1992–2000 v jeho obvodu působil samostatný Krajský obchodní soud v Brně, rozhodující v obchodních věcech a vedoucí obchodní rejstřík, který byl poté začleněn do obecného krajského soudu.[11]

V roce 2011 podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil kárné žaloby na tehdejšího předsedu soudu Jaromíra Pořízka a na Jana Kozáka, místopředsedu odpovědného za insolvenční úsek, kvůli podezření z manipulace insolvenčních řízení. Kárný senát Nejvyššího správního soudu však nakonec zjistil jen drobná pochybení a řízení zastavil.[12][13]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Zákon č. 171/2004 Sb., o zahájení činnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně Dostupné online.
  2. ↑ Zákon č. 117/2008 Sb., o zahájení činnosti Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě Dostupné online.
  3. ↑ Lk. Justiční palác [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-02-05 [cit. 2014-05-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-19]. Identifikátor záznamu 161186 : Krajský soud. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. ↑ § 1 odst. 1 písm. b) a § 2 zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. Dostupné online.
  6. ↑ Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. Dostupné online. (německy)
  7. ↑ § 1 odst. 3 vládního nařízení č. 249/1940 Sb., o organisačních změnách některých krajských soudů v obvodu vrchního soudu v Brně. Dostupné online.
  8. ↑ § 1 odst. 2 a příloha dekretu presidenta republiky č. 79/1945 Sb., o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské. Dostupné online.
  9. ↑ Vyhláška ministra spravedlnosti č. 133/1947 Sb., o některých opatřeních v oboru územní organisace okresních soudů v zemi Moravskoslezské. Dostupné online.
  10. ↑ Příloha nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
  11. ↑ Část první zákona České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, a část druhá zákona č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů
  12. ↑ Ministr Pospíšil podal kárné žaloby na dva brněnské soudce. Český rozhlas [online]. 2011-09-30 [cit. 2014-08-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ Předseda brněnského soudu nepůjde před kárný senát. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-01-19 [cit. 2014-08-31]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krajský_soud_v_Brně&oldid=23529811“