Kracovice

část městyse Stařeč v okrese Třebíč

Kracovice (2. pád do Kracovic, 6. pád v Kracovicích, německy Kratzowitz[3]) jsou vesnice, místní část městyse Starče. Leží v těsné blízkosti na východ od své mateřské obce, s níž jsou spojeny silnicí č. III/4103. Nadmořská výška se pohybuje mezi 465–490 m n. m. Ve vesnici žije 81[1] obyvatel.

Kracovice
Kaple Panny Marie na kracovické návsi
Kaple Panny Marie na kracovické návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecStařeč
OkresTřebíč
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel81 (2021)[1]
Katastrální územíKracovice (2,3 km²)
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ675 22
Počet domů24 (2011)[2]
Kracovice na mapě
Kracovice
Kracovice
Další údaje
Kód části obce155250
Kód k. ú.755257
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografická charakteristika

editovat

Katastrální území Kracovic sousedí na západě a jihu se Starčí a na severu a východě s třebíčskou Borovinou, Domky a Slavicemi. Sama vesnice leží v jihozápadní polovině katastrálního území v údolí jednoho z přítoků Stařečského potoka při dvou rybnících: Žabce a Vesníku a obklopena kopci, z nichž nejvýše vystupuje kóta Na kopci (521 m n. m.). Potůček, který rybníčky napájí, sbírá vody v severní části lesa Pekelného kopce z nadmořské výšky kolem 500 m n. m. Mimo dva uvedené rybníky jsou u Kracovic i rybníky Kacíř a Fučík. V trati Na čtvrtích na východ od Kracovic při cestě k Třebíči býval lom, jehož kámen měli Třebíčané brát pro stavbu farního kostela.[4]

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Kráčovici odvozené od osobního jména Kráča nebo Krák (zvukomalebného původu) a znamenající "Kráčovi/Krákovi lidé". Zkrácení první samohlásky a změna č > c se udály vlivem německé varianty jména (od 18. století Kratzowitz).[5]

Historie

editovat

Z doby pravěku byla v Kracovicích nalezena část velkého kamenného mlatu, rozlomeného v provrtu.[6]

Kracovice byly původně majetkem třebíčského benediktinského kláštera. Připomínají se k roku 1104. Od poloviny 15. století až do poloviny 16. století byly Kracovice ve světských rukách. Roku 1556 je Vratislav z Pernštejna postoupil městu Třebíči a od té doby byly Kracovice její poddanskou vesnicí.[4] Za zrušení robot z poddaných vsí Kracovic, Ptáčova a Petrůvek obdrželo město Třebíč 30 000 zlatých konvenční mince ve vyvazovacích obligacích.[7]

Vývoj počtu obyvatel Kracovic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 103 93 93 96 86 85 88 76 97 70 72 70 71

V letech 18691930 byly Kracovice vedeny jako obec, od roku 1950 již jako část Starče.[9]

Osobnosti

editovat
  • Jan Jílek (1864–1944), politik
  • František Linhart (1882–1959), teolog, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké a filozof
  • Matěj Urban (1885–1942), pedagog a starosta Kyjova

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 63. 
  4. a b DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 273. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 440.
  6. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 199. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  7. Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč: [s.n.] 572 s. S. 97. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (623 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 247. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat