Stařečský potok

potok v okrese Třebíč, přítok Jihlavy

Stařečský potok je potok, pravostranný přítok řeky Jihlavyokrese Třebíč a vodohospodářsky významný tok. Měří 18,8 km a plocha jeho povodí činí 50,5 km².[1]

Stařečský potok
Stařečský potok ve Starči
Stařečský potok ve Starči
Základní informace
Délka toku19,334 km
Plocha povodí50,5 km²
Průměrný průtok0,27 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-16-01-088
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (kraj VysočinaStařeč, Třebíč)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Jihlava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

editovat

Potok pramení jižně od Zašovic nedaleko hájovny Na Kříži a heraltickým lesem teče na jih až k hájence Troják. Tam přijímá z pravé strany vody krátkého přítoku Bukovce, sbírajícího vody pod stejnojmenným kopcem (678 m n. m.). V této oblasti jsou zdroje Jubilejního skupinového vodovodu pro město Třebíč, vybudovaného ve druhé polovině 30. let 20. století podle projektu Ing. Oldřicha Nikla.[2]

Dál potok směřuje na východ na jih od Heraltic, Pokojovicemi, za nimiž přijímá vody Chlístovského potoka, a Hvězdoňovicemi. Na východ od nich protéká Stařečský potok rybníkem Steklým a Pastvištním. V tom posiluje vody Stařečského potoka potok Markvartický. Potok dál protéká samým středem městyse Starče, kde přijímá pravostrannou trojici dalších kratších přítoků, a k východu míří na Borovinu. Tam jeho vody zdržuje Borovinský rybník.

Potok protéká areálem někdejší borovinské továrny a vtéká do třebíčského městského parku Libušina údolí. V Libušině údolí vytváří poslední větší vodní plochu – Máchovo jezírko a podtéká pod viaduktem borovinského železničního mostu. Poslední úsek toku Stařečského potoka je již zaklenutý, vede pod zemí a sleduje hranice městských částí Horky a Stařečky ulicí Na Potoce. Pod autobusovým nádražím a prasečím pláckem na hranicích Stařečky a Vnitřního Města podtéká potok křižovatku u Jihlavské brány a vlévá se do řeky Jihlavy.

Vodní režim

editovat

Průměrný průtokústí do Jihlavy činí 0,27 m³/s.[1]

Využití

editovat

Část zdrojových vod je od konce 30. let 20. století svedena do heraltického vodovodu,[3] sloužícího k zásobování pitnou vodou; tato voda je k prodeji i jako heraltická kojenecká voda a vyrábí se z ní nápoje ZON.[2] V roce 2018 se ve Stařečském potoce objevili bobři.[4]

Reference

editovat
  1. a b KESTŘÁNEK, Jaroslav; KŘÍŽ, Hubert; NOVOTNÝ, Stanislav; PÍŠE, Jan; VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. (Zeměpisný lexikon ČSR). Heslo Stařečský potok, s. 253. 
  2. a b ZEJDA, Radovan; VOSÁTKA, Pavel; HEDBÁVNÝ, Jaroslav, et al. Třebíčsko, krajina mnoha tváří. Příprava vydání Zejda, Radovan. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2007. 159 s. S. 137–138. 
  3. ČERNÝ, Kamil. Mostišťská voda teče už 50 let. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-15 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  4. MAHEL, Luděk. Bobři se zabydleli na Stařečském potoce. Staví tam nové hráze. Třebíčský deník. 2018-03-13. Dostupné online [cit. 2018-04-12]. 

Externí odkazy

editovat