Wikipedie

Krabilice mámivá

druh rostliny z čeledi miříkovité

Krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum) je statná, miříkovitá rostlina, druh rodu krabilice, která vyrůstá na stinných, mírně vlhkých místech. V závislosti na přírodních podmínkách roste do výše 30 až 100 cm a bývá jednoletá nebo dvouletá monokarpická rostlina.[1][2]

Jak číst taxoboxKrabilice mámivá
alternativní popis obrázku chybí
Krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmiříkotvaré (Apiales)
Čeleďmiříkovité (Apiaceae)
Rodkrabilice (Chaerophyllum)
Binomické jméno
Chaerophyllum temulum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres krabilice mámivé

Rozšíření

editovat

Roste téměř v celé Evropě, vyjma Islandu, nejsevernější Skandinávie a severního a středního Ruska. Dále se ostrůvkovitě objevuje v Malé Asii, na Kavkazu i v Severní Africe okolo Středozemního moře. Druhotně byla rozšířena na Americký kontinent, do východních oblastí Spojených států amerických a Kanady.

V přírodě České republiky je považována za rostlinu poměrně hojnou, nejčastěji roste v teplých nížinách a do horských poloh se dostává jen ojediněle a krátkodobě.[1][2][3]


Ekologie

editovat

Druh preferuje teplá, polostinná stanoviště na vlhkých, dusíkem dobře zásobených půdách. Nejčastěji se vyskytuje na mírně mokrých okrajích listnatých lesů, v křovinách, na březích vodních toků a nádrží, v zanedbaných parcích, zahradách, úhorech i okolo cest. Rychle obsazuje stanoviště změněná lidskou činností, na kterých dochází k narušování přirozeného rostlinného krytu za současného obohacování o dusíkaté látky, např. smetiště a různé skládky bylinného odpadu.[1][2][4]

Popis

editovat

Jednoletá až dvouletá bylina s přímou, v horní části větvenou lodyhou vyrůstající z tenkého, vřetenovitého kořene. Je dutá, slabě rýhovaná, pod uzlinami ztlustlá, často fialově nebo červeně skvrnitá a od spodu se šedobílými, nazpět uhnutými chlupy. Je střídavě porostlá našedlými listy až 25 cm dlouhými a 20 cm širokými, z nichž spodní (dva až šest) jsou dlouze řapíkaté a horní (tři až šest) přisedlé. Vejčité čepele jsou několikanásobně zpeřené, jejich níže položené vejčité lístky jsou zpeřené, horní peřenodílné a nejhořejší lístky bývají celistvé a zubaté.

Květy vytvářejí dlouze stopkaté, bezobalné, mírně vypouklé složené okolíky tvořené čtyřmi až třinácti okolíčky s více než pěti kopinatými obalíčky. Okolíčky s drsnými stopkami se skládají z až 25 květů, obvodové jsou oboupohlavné, protandrické a střední, brzy usychající, jsou samičí. V centru okolíčku je jeden květ oboupohlavný, jež rozkvétá jako poslední. Pětičetné květy mají téměř nezřetelný kalich a bílé, hluboce vykrojené korunní lístky. Tyčinek je v květu pět, semeník ze dvou plodolistů má dva oddíly s jedním vajíčkem a dvě krátké čnělky. Kvetou od května do července, opylovány jsou drobným létajícím hmyzem.

Plody jsou úzce eliptické, asi 7 mm dlouhé dvounažky, kterými se rostliny výhradně rozmnožují.[1][2][5][6][7]

Toxicita

editovat

Rostlina obsahuje toxický glykosid chaerofylin, který je velmi stabilní a nerozkládá se ani sušením rostlin. Krátce po požití způsobuje u zvířat podráždění žaludku a střev, po vstřebání způsobují obsahové látky ospalost, závratě, svalový třes, rozšíření zorniček a srdeční slabost. Zvířata při chůzi vrávorají, snaží se opřít, aby nepadla, nakonec uléhají a netečně leží. Krabilice mámivá také obsahuje větší množství přírodního pesticidu falcarinolu, chránící rostlinu před plísněmi. U citlivých jedinců způsobuje při styku s pokožkou kontaktní dermatitidu a po požití většího množství také zapříčiňuje poškození trávicí soustavy až srdeční selhání.[4][8]


Galerie

editovat
  •  
    Porost krabilice mámivé
  •  
    Listy
  •  
    Ztlustlá lodyha
  •  
    Okolíčky

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Krabilice mámivá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.06.2012 [cit. 2016-06-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Krkoška mámivá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2016-06-29]. S. 204–207. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16. (slovensky) 
  3. ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Chaerophyllum temulum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b OPLETAL, Lubomír; ŠIMERDA, Bohumír. Rostliny s antinutričními a toxickými látkami vyskytující se potenciálně v pícninách v ČR: Krabilice mámivá [online]. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves, rev. 2012 [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  5. ↑ Wilde planten: Chaerophyllum temulum [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu. (nizozemsky) 
  6. ↑ Schede botaniche: Chaerophyllum temulum [online]. Acta Plantarum - Flora delle Regioni Italiane, IT [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16. (italsky) 
  7. ↑ FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae: Chaerophyllum temulum [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-13. (anglicky) 
  8. ↑ Falcarinol [online]. Ministerstvo zemědělství a Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha [cit. 2016-06-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krabilice_mámivá&oldid=22890244“