Kostel svatého Severína Pařížského

kostel v Paříži

Kostel svatého Severína Pařížského (francouzsky Église Saint-Séverin) je kostel v pařížské Latinské čtvrti v ulici Rue Saint-Séverin, zasvěcený poustevníku sv. Severínu Pařížskému. Je postaven na místě poustevnické modlitebny ze 6. století, dnešní vzhled pochází ze 13.15. století a je ve stylu flamboyantní gotiky. Nejvýraznější částí budovy je dvojitý klenutý chórový ochoz. Nejvyšší řada oken má vitráže z 15. století, ostatní okolo apsidy z 20. století.

Kostel svatého Severína Pařížského
Západní průčelí kostela
Západní průčelí kostela
Místo
StátFrancieFrancie Francie
RegionÎle-de-France
DepartmentPaříž
ObecPaříž
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevŘímskokatolická církev
DiecézeArcidiecéze pařížská
Současný majitelPařížská radnice
ZasvěceníSeverín Pařížský
Architektonický popis
Stavební slohplaménková gotika
Výstavba13.15. století
Další informace
UliceRue des Prêtres-Saint-Séverin
Oficiální webhttp://www.saint-severin.com/
Kód památkyPA00088419
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Historie kostela sahá až do 6. století, kdy zde podle legendy měl svou poustevnu svatý Severín. Na místě dnešního gotického kostela existovaly od té doby různé kostely. Nejprve zde v karolínské době vznikla bazilika, kterou zničili při svých nájezdech Normané. V 11. století byl kostel obnoven a roku 1220 byl stržen, aby mohl být postaven nový kostel. Tento kostel částečně vyhořel v roce 1448, takže kostel musel být přestavěn. Ze 13. století se dochovala zvonice, tři západní klenební pole a části fasády. V roce 1487 byla dokončena věž, v letech 14891495 vznikla apsida, v letech 14981520 byly postaveny boční kaple v lodi. Architekt Jules Hardouin-Mansart v roce 1763 odstranil tři klenební pole, aby na pravé straně kostela vytvořil oválnou kapli sv. Přijímání.

Od roku 1977 kostel slouží spojené farnosti Saint-Séverin-Saint-Nicolas. Kostel Saint-Nicolas-du-Chardonnet násilně obsadilo Kněžské bratrstvo svatého Pia X., které se hlásí ke katolickému tradicionalismu a má blízko k francouzské extrémní pravici.[1] Původní farnost byla proto připojena ke kostelu sv. Severína.

 
Pohled k chórovému ochozu

Architektura

editovat

Kostel vystavěný v pozdní, tzv. plaménkové gotice, je bez transeptu. Portál na západním průčelí pochází ze zbořeného kostela Saint-Pierre-aux-Bœufs a byl přenesen v roce 1839.

Hlavní loď je rozdělena do osmi klenebních polí a zakončena půlkruhovým presbytářem. Je po stranách doplněná dvojitými bočními loděmi. Rozměry interiéru nejsou pro gotickou architekturu typické. Při délce 50 metrů a šířce 34 metrů dosahuje klenba pouhých 17 metrů. Triforium z 18. století vzniklo kvůli lepšímu osvětlení interiéru, proto je oproti zvyklostem proraženo řadou oken. Vitráže v oknech jsou zčásti gotické z 15. století, z 19. století a výzdoba oken chórového ochozu inspirovaná sedmi svátostmi pochází z roku 1966, jejím autorem je Jean Bazaine.

K nejcennějším architektonickým částem kostela patří chórový ochoz, který je kvůli pětilodní stavbě dvojitý. Jeho klenba je podpírána deseti gotickými dvojitými sloupy, z nichž prostřední je ve tvaru spleteného stromu.

Mramorovou sochařskou výzdobu provedl v roce 1681 Jean-Baptiste Tuby (16351700) podle návrhů malíře Charlese Le Bruna (16191690). Tyto práce financovala vévodkyně Anne Marie Louise Orleánská, sestřenice Ludvíka XIV. Varhany vytvořil Alfred Kern ze Štrasburku.

K jižní straně kostela přiléhá malá zahrada s kostnicí.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat