Kostel svatého Prokopa (Blažim)
Barokní kostel svatého Prokopa v Blažimi na Lounsku pochází z let 1777–1781, kdy byl postaven na místě staršího gotického kostela. Od roku 1964 je zapsán jako kulturní památka.[1]
| Kostel svatého Prokopa v Blažimi | |
|---|---|
 Kostel sv. Prokopa v Blažimi | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| okres | Louny |
| Obec | Blažim |
| Souřadnice | 50°24′29,81″ s. š., 13°37′31,72″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Blažim |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách |
| Současný majitel | farnost Blažim |
| Zasvěcení | svatý Prokop |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1777–1781 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Kód památky | 43123/5-1060 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Původní blažimský kostel byl v 70. letech 18. století zbořen. Na jeho místě byl v letech 1778–1781 vystavěn nový ve stylu pozdního baroka. Autorem projektu byl s největší pravděpodobností žatecký stavitel Johann Paul Loschy. Na plánu z roku 1768, obsahujícím půdorys, nárys bočního a hlavního průčelí, podélný a dva příčné řezy, je spolu se zedníkem Jakubem Jakobicem podepsaný právě Loschy. Ten podepsal i rozpočet znějící na částku 8184 zlatých.[2] Jakobic byl evidentně zednickým mistrem, který stavbu realizoval. Ferdinand Maděra, který v novější době Jakobicovi projekt připsal,[3] vycházel z údaje v Uměleckých památkách Čech[4] a Šandovu práci, vycházející z písemností postoloprtského panství, neznal. Stavbu financovali majitelé místního panství Schwarzenbergové, konkrétně Jan Nepomuk Schwarzenberg.
Exteriér a interiér kostela
editovatKostel je jednolodní stavba s odsazeným presbytářem, uzavřeným do půlkruhu. Boční fasády kostela jsou členěny lizénovými rámci. Nad západním průčelím je věž. Loď kostela je sklenuta českými plackami, stěny jsou členěny pilastry s jónskými hlavicemi. Hlavní oltář je zděný, sloupový, nesoucí obraz sv. Prokopa (obraz signován Leo Maeltzer). Relikviáře na hlavním oltáři nesou signaturu Mathias Seel a dataci 1781. Křtitelnice je kamenná, gotická, zřejmě pocházející z původního kostela. Kazatelna pochází z konce 18. století. Varhany z roku 1800, postavené nepomyšlským varhanářem Müllerem, ve druhé polovině 20. století zanikly.[5]
Podle popisu Jaroslava Schallera se na kostele nacházely tři náhrobníky šlechticů z původní stavby:[6]
- Magdalena Žlebová, manželka Pavla z Vřesovic († 1520)
- Carola Dubanská z Duban, manželka Jana z Vřesovic († 1558)
- Ludmila Hochhauserová rozená Selmická z Cítova, manželka Václava Hochhauzera z Hochhauzu († 1586)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 155377 : Kostel sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ŠANDA, Martin. Antonio Ehorto Martinelli jako Schwarzenberský knížecí architekt a stavitel. Praha, 2011. 187 s. diplomová práce. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Richard Biegl. s. 132.
- ↑ MADĚRA, Ferdinand. Blažim. Památky, příroda, život. 2005, roč. 37, čís. 2, s. 1–3. ISSN 0231-5076.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Blažim, s. 87–88.
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 34.
- ↑ SCHALLER, Jaroslaus. Topographie des Königreichs Böhmen VII, Saazer Kreis. Prag, Wien: [s.n.], 1787. 224 s. Dostupné online. S. 35–36.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Prokopa na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele svatého Prokopa, Blažim (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ – Blažim, kostel sv. Prokopa
