Johann Paul Loschy
Johann Paul Loschy (1710? – 9. června 1798 Žatec[1]) byl barokní stavitel a architekt, který působil hlavně na Žatecku.
Johann Paul Loschy | |
---|---|
Narození | 1710 |
Úmrtí | 9. června 1798 (ve věku 87–88 let) Žatec |
Povolání | architekt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatDatum a místo Loschyho narození není známo. Matriční záznam o jeho úmrtí uvádí, že zemřel ve věku 88 let. V Žatci se nenarodil, v tamní matrice záznam o jeho narození není. Rodina Loschy se tudíž zřejmě do Žatce přistěhovala a získala zde měšťanství. V květnu 1739 se Loschy v Žatci oženil s Annou Zuzanou rozenou Večeříkovou, oba byli žateckými měšťany.[2] Z manželství se narodily nejméně dvě děti: roku 1740 Jan Ignác Kastalus (Haštal) a v roce 1745 Anna Barbora Terezie. V roce svatby měl s manželkou koupit dům číslo popisné 92 na dnešním Žižkově náměstí.[3] V matričním záznamu se jeho úmrtí klade do nedaleké budovy čp. 83, což je dnes torzo hospodářské budovy. Od té doby však došlo ve městech k několika přečíslování budov.
Dílo
editovatNejvíce zakázek přinesly Loschymu dva požáry, které značně poškodily žatecké městské jádro: 1738 a 1767. Obzvláště první z nich, který vypukl krátce před Vánocemi v domě čp. 71 (dnes Hošťálkovo náměstí), byl zničující. Vyhořel při něm hlavní městský chrám – kostel Nanebevzetí Panny Marie –, děkanství, škola a okolo 25 domů. Trvalo několik dní, než se ho podařilo definitivně uhasit.[4] Loschyho hlavním úkolem byla oprava kostela. Nejprve rekonstruoval jeho západní fasádu s dvouvěžím.[5] Respektoval při tom podobu, kterou jí zřejmě v letech 1707–1710 vtiskla přestavba podle plánů schwarzenberského stavitele Pavla Ignáce Bayera.[6] Podle zadání městské rady pak Loschy už v roce 1743[7] navrhl podobu nové zvonice u kostela, která nahradila původní dřevěnou, jež při požáru rovněž shořela. Stavba, při níž bylo zachováno gotické zděné přízemí, probíhala z finančních důvodů až v letech 1753–1755.[8] Při druhém požáru roku 174341768 byla zvonice opět poškozena. Loschy ji proto musel v letech 1770–1773 znovu obnovovat.[9]
Po zmíněném požáru se podle architektových plánů rekonstruovala i radnice. Opět kvůli nedostatku financí se začalo až roku 1769.[10] Významnou Loschyho prací byl projekt kasáren v místech bývalého pivovaru, uskutečněný v letech 1751–1752. Ve své době představovaly jednu z nejlepších staveb svého druhu. Mohly v nich být ubytovány dvě setniny, tj. 242 vojáků.[11] Loschy je pravděpodobně architektem i některých žateckých měšťanských domů. Tvořil na přechodu od pozdního baroka k rokoku. Vliv dynamického baroka se u něj neprojevil.[12] Na mnoha akcích spolupracoval Loschy s tesařem Franzem Rauschem.
Loschyho tvorba se neomezovala jen na Žatec. V oblasti církevní architektury vypracoval plány na opravy kostelů v Libořicích (1743), Želči (1748) a již neexistujícího kostela sv. Vavřince v Měcholupech (1771). Zde navrhl i faru. Projektoval kapli sv. Anny v Čárce.[3]
Loschy také bývá spojován s výstavbou zámku v Libočanech, která proběhla v 60. letech 18. století.[13] Písemnými prameny jsou doloženy jeho projekty zámecké kaple ve Stekníku z let 1760 a 1767. Pavel Vlček považuje za pravděpodobné, že je Loschy také autorem rokokové přestavby zámku.[14]
V Žatci ovšem působilo více architektů s příjmením Loschy. Nejstarší z nich je Martin Thomas Loschy, podle jehož projektu byla v letech 1713–1715 postavena již neexistující loretánská kaple před bývalým pivovarem. Johann Wentzel Loschy předložil arcibiskupské konzistoři v roce 1763 rozpočet na opravu střechy a podlahy kostela v Liběšicích. A konečně Anton Loschy vyhotovil vyúčtování za opravy částečně vyhořelého děkanského kostela v Žatci. Podle něj se v letech 1772–1774 prostavělo přes 4000 zlatých.[3] To znamená, že s Johannem Paulem Loschym na opravách kostela spolupracoval. Příbuzenské vazby mezi těmito staviteli a architekty dosud nejsou známé.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o úmrtí [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o sňatku [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c VLČEK, Pavel (ed). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 376–377.
- ↑ SEIFERT, Adolf. Geschichte der königl.Stadt Saaz. Žatec: nákladem vlastním, 1894. 841 s. S. 545–547.
- ↑ TURSCH, Erich. Kunstführer des Heimatbundes Sudetenland 1. Kreis Saaz. Liberec: Deutscher Heimatbund, Gauverein Sudetenland, 1942. 39 s. S. 15.
- ↑ HOLODŇÁK, Petr; EBELOVÁ, Ivana (eds). Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 516 s. ISBN 80-7106-443-2. S. 244. (Dále jen Holodňák 2004).
- ↑ TURSCH, Erich. Uměleckohistorická topografie okresu Žatec, sv. II. Praha: Artefactum, nakladatelství Ústavu dějin umění AV ČR, 2023. 730 s. ISBN 978-80-88283-90-4. S. 587.
- ↑ Holodňák 256.
- ↑ Holodňák 2004, s. 257.
- ↑ POCHE, Emanuel (ed). Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 393.
- ↑ Holodňák 2004, s. 266.
- ↑ Holodňák 2004, s. 246–247.
- ↑ VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 345. (Dále jen Vlček 1999).
- ↑ Vlček 1999, s. 457.