Kostel svatého Mikuláše (Svatý Mikuláš, okres Kutná Hora)
Kostel svatého Mikuláše je římskokatolický kostel nacházející se v obci Svatý Mikuláš v okrese Kutná Hora. Od roku 1958 je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[1] Jedná se o čtvercový presbytář gotického kostela z přelomu 13. a 14. století. Jeho původní loď byla zbořena v roce 1790 a nová byla přistavěna v neogotickém slohu v roce 1872.[2] Presbytář kostela patří mezi nejstarší stavby v regionu.[3] V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.[4]
| Kostel sv. Mikuláše ve Svatém Mikuláši | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Svatý Mikuláš |
| Souřadnice | 49°59′29,14″ s. š., 15°21′0,86″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | kutnohorsko-poděbradský |
| Farnost | Kutná Hora – Sedlec |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | raně gotický, neogotický |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Kód památky | 42125/2-1095 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatVýstavba kostela je spojená se založením Svatého Mikuláše. V 10. století byl mezi Kolínem a Čáslaví knížecí les ve kterém byla založena osada Bor. V roce 1278 koupil sedlecký opat Mikuláš I. les i s osadou. Tím přešla pod pravomoc sedleckého kláštera,[1] který zde kolem roku 1307 vystavěl chrám k poctě biskupa svatého Mikuláše. Téhož roku je doložen farář od Svatého Mikuláše jako svědek na listině v Jihlavě.[1] Od té doby se osadě říkalo Bor sv. Mikuláše a od druhé poloviny 15. století už jen Svatý Mikuláš.[5][6]
První písemná zmínka o existenci farního kostela, a nejen faráře, je z roku 1352. Tehdy byl součástí čáslavského děkanátu. Na začátku 15. století byl kostelním farářem Jiří z Boru, který vystupoval proti Janu Husovi. Po husitských válkách fara zanikla a během 15. a 16. století zde sloužili utrakvističtí kněží z fary v Záboří nad Labem.[1]
Během třicetileté války byla obec v roce 1639 vypálena Švédy, utrpěl i kostel.[5][6] V roce 1655 byl připojen jako filiální k faře v Církvici, když hrabě Bernard František z Věžník koupil novodvorské panství. Na jeho náklady byl kostel v roce 1680 důkladně opraven.[3]
Za josefínských reforem byl kostel roku 1786 zrušen. Jeho vybavení bylo rozprodáno ve veřejné dražbě a bylo rozhodnuto o jeho stržení, ke kterému došlo v roce 1790.[1] Na žádost obce byl zachován presbytář, který měl sloužit jako márnice a obec se zavázala jej také udržovat jako příležitostnou kapli.[1][3] Ke zrušení hřbitovu došlo v roce 1829.[3]
V roce 1872 byl kostel opět opraven a rozšířen o neogotickou loď. Dovnitř byl umístěn oltář darovaný hrabětem Chotkem.[3] K dalším opravám došlo v roce 1977 a 2015.[1]
Popis
editovatOrientovaný kostel se nachází na návsi uprostřed obce a je obklopený zastavěnou plochou a stromy. Vstup do něj je veden na západní straně předsíně přes pravoúhlé dvoukřídlé kazetové dveře, které jsou osazené v dřevěné zárubni. Čtvercová předsíň má valbu s plechovou krytinou. Omítka kostela je hladká a nezdobená, okna mají lomený oblouk.[3]
Z původní stavby z přelomu 13. a 14. století zbyl pouze presbytář. Původní loď byla zbořena v roce 1790 a v roce 1872 byla přistavěna současná čtvercová neogotická loď,[3] krytá stanovou střechou s taškami bobrovkami a zakončená vížkou s lucernou ve vrcholu.[1] Loď je sklenuta a přes hrotitý vítězný oblouk se otevírá do gotického presbytáře o rozměrech (5,5 × 5) m.[1] Ten má klenbu s jednoduchými klínovými žebry, dole je ukončený jehlancovým podseknutím. Ve středu klenby je kruhový terčový svorník.[3]
Ve východní stěně je úzké lomené okénko s kamenným ostěním a tři odkládací výklenky. Je možné, že nad presbytářem byla chórová věž, ale nelze to jistě prokázat. Je ovšem patrná na mapě novodvorského panství z roku 1734.[1]
Další fotografie
editovat.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j Cesty a památky [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online.
- ↑ GRISA, Ivan. Kostel sv. Mikuláše. hrady.cz [online]. 13. březen 2009 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Národní památkový ústav – památkový katalog [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Katolické bohoslužby v České republice [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online.
- ↑ a b AUGUSTIN, Josef. Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Praha: Arbor, 2001. S. 585.
- ↑ a b Středočeský kraj: města a obce Středočeského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2009. ISBN 978-80-904275-1-8. S. 322.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
