Kostel svatého Jakuba Většího (Otruby)

Kostel svatého Jakuba Většího v Lidicích u Otrub
	Pohled na kostel přes hřbitovní zeď
Místo
Stát	Česko
Kraj	Středočeský kraj
Okres	Kladno
Obec	Slaný
Lokalita	Lidice, Otruby
Souřadnice	50°14′54,19″ s. š., 14°4′32,14″ v. d.
	Kostel sv. Jakuba; v Lidicích
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	pražská
Vikariát	kladenský
Farnost	Slaný
Status	filiální kostel
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Architekt	Achille Wolf
Stavební sloh	novogotika
Další informace
Kód památky	16083/2-4072 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího je novogotický filiální kostel v Lidicích u Otrub, místní části města Slaný. Je prohlášen kulturní památkou České republiky.^[1]

Lokace

Kostel se nachází v jihozápadní části katastrálního území Otruby v lokalitě zvané Lidice či Lidický dvůr. Rozkládá se uprostřed hřbitova na návrší.

Historie

Interiér kostela v roce 1913

První písemná zmínka o zdejším kostele, resp. zdejší plebánii pochází z roku 1352, kdy je zmiňován v registru papežských desátků se zasvěcením svatému Václavovi. Za husitských válek byla ves i s kostelem zničeny. Ves zanikla, ale kostel i dvůr byl obnoven. Kostel byl nově zasvěcen svatému Ondřejovi, toto patrocinium existovalo asi do roku 1835 a poté bylo přeneseno na Jakuba Většího.^[2] V 16. století bylo jeho patronem město Slaný, po pobělohorském období patřil k panství Smečno.^[3] Původně gotický kostel byl upraven v roce 1780 do barokní podoby. V roce 1880 byla kostelu podle návrhu architekta Achilla Wolfa vrácena gotická podoba a rozšířen hřbitov^[4]. Okna byla upravena "na způsob gotický"^[4], střecha nad presbytářem byla doplněna sanktusníkem, byla přistavěna sakristie a prolomena zeď na novou kazatelnu^[4]. V severozápadním rohu hřbitova se nacházela dřevěná zvonice s kamennou podezdívkou, která však zanikla roku 1843^[4]. Nacházely se v ní tři barokní zvony. Ty byly převezeny do panské sýpky ve Slaném^[5] a během první světové války zrekvírovány.^[3] V posledních letech probíhá postupná obnova kostela.^[6]

Presbytář kostela se sanktusníkovou věžičkou a přístavbou sakristie

Architektura

Původně gotický kostel prošel v 18. století barokní úpravou a koncem 19. století byl opět regotizován. Jedná se o jednoduchý jednolodní kostel polygonálně zakončeným kněžištěm. K severní straně kostela přiléhá obdélníková sakristie. Kostel má sanktusníkovou věžičku.

V interiéru se nachází hlavní oltář z 18. století se sochami sv. Petra, sv. Pavla a Nejsvětější Trojice. Oltářní obraz sv. Jakuba pochází z roku 1880 a jeho autorem je František Sequens. Kazatelna podle návrhu hraběcího architekta Achilla Volfa vznikla v rámci novogotických úprav.^[4]^[7] Do ní byl tehdy přenesen oltářní obraz Čtrnácti sv. pomocníků, který byl původně součástí hlavního oltáře^[4]. V lidickém kostelíku byl instalován po r. 1785, kdy byla zrušena kaple se stejným patrociniem (čtrnácti pomocníkú) poblíž Slaného^[8].

Současnost

Oltářní obraz Čtrnácti sv. pomocníků je dnes součástí expozice slánského muzea^[8].

O rekonstrukci kostela usiluje spolek Wotrubia.^[9] V kostele se pořádají koncerty, jichž výtěžek je určen na záchranu památky.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-24]. Identifikátor záznamu 16083/2-4072 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ KRUPIČKA, Václav. Historie Lidického dvora. Slaný: vlastním nákladem, 1941. S. 5.
↑ ^a ^b Město Slaný, jeho kraj a památnosti: Monografie města i okresu, vydaná k oslavě prvého desítiletí republiky Československé. Příprava vydání Jindřich Hulinský. Slaný: Místní osvětový sbor za účasti filiálky spolku Typografia, 1928. 183 s. S. 158.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Liber memorabilium (II.), založena 1835, Farnost u kostela sv. Gotharda Slaný
↑ VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XX. Politický okres Slanský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. Dostupné online. S. 121. Archivováno 29. 12. 2023 na Wayback Machine.
↑ VYKOUK, Jaroslav. Lidický dvůr v několika posledních letech ožívá. Kladenský deník. 12. 12. 2001, roč. 6, čís. 289, s. 19.
↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 2. Praha: Academia, 1978. S. 566.
↑ ^a ^b PŘIBYL, Vladimír. Bývalá kaple Čtrnácti svatých pomocníků na lounském předměstí. Slánská radnice. Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného. Únor 2009, roč. XII, čís. 2, s. 15. Dostupné online.
↑ BARTONÍČEK, Pavel. Vstupní dveře do kostela Sv. Jakuba Většího v Lidicích u Otrub jsou konečně opravené. Slánská radnice. Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného. Říjen 2012, roč. XV, čís. 10, s. 16. Dostupné online.

Literatura

VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XX. Politický okres Slanský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. Dostupné online. S. 120–122. Archivováno 29. 12. 2023 na Wayback Machine.
PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Díl VII. Vikariát Slanský. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1913. Dostupné online. S. 178–180.
POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 2. Praha: Academia, 1978. S. 566.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
Kostel v katalogu Arcidiecéze pražské^{[nedostupný zdroj]}
Kostel na stránkách hrady.cz
Kostel svatého Jakuba Většího v databázi Středočeské vědecké knihovny
Dějiny kostela
Zaniklá kaple Čtrnácti svatých pomocníků u Slaného

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-24]. Identifikátor záznamu 16083/2-4072 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] KRUPIČKA, Václav. Historie Lidického dvora. Slaný: vlastním nákladem, 1941. S. 5.

[#1-3] Město Slaný, jeho kraj a památnosti: Monografie města i okresu, vydaná k oslavě prvého desítiletí republiky Československé. Příprava vydání Jindřich Hulinský. Slaný: Místní osvětový sbor za účasti filiálky spolku Typografia, 1928. 183 s. S. 158.

[:0-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Liber memorabilium (II.), založena 1835, Farnost u kostela sv. Gotharda Slaný

[5] VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XX. Politický okres Slanský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. Dostupné online. S. 121. Archivováno 29. 12. 2023 na Wayback Machine.

[6] VYKOUK, Jaroslav. Lidický dvůr v několika posledních letech ožívá. Kladenský deník. 12. 12. 2001, roč. 6, čís. 289, s. 19.

[7] POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 2. Praha: Academia, 1978. S. 566.

[:1-8] PŘIBYL, Vladimír. Bývalá kaple Čtrnácti svatých pomocníků na lounském předměstí. Slánská radnice. Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného. Únor 2009, roč. XII, čís. 2, s. 15. Dostupné online.

[9] BARTONÍČEK, Pavel. Vstupní dveře do kostela Sv. Jakuba Většího v Lidicích u Otrub jsou konečně opravené. Slánská radnice. Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného. Říjen 2012, roč. XV, čís. 10, s. 16. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]