Kostel svatého Jakuba Většího (Chotěboř)
Kostel svatého Jakuba Většího se nachází v centru Chotěboře v ulici Trčků z Lípy. Jedná se o dvoulodní kostel původně z 11. století s hranolovou věží, jehož současná podoba vznikla po novogotické přestavbě na konci 19. století. Spadá pod chotěbořské děkanství a od 3. května 1958 je kulturní památkou.[1]
| Kostel svatého Jakuba Většího v Chotěboři | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Obec | Chotěboř |
| Souřadnice | 49°43′19,59″ s. š., 15°40′13,98″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | havlíčkobrodský |
| Farnost | Chotěboř |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné bohoslužby (denně mimo úterý) |
| Současný majitel | Římskokatolická farnost – děkanství Chotěboř |
| Zasvěcení | svatý Jakub Větší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotika |
| Výstavba | 11. století |
| Další informace | |
| Adresa | Trčků z Lípy, Chotěboř |
| Kód památky | 28886/6-215 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a popis
editovatPočátky kostela se datují do 11. století. Z původní románské stavby se dochovala část zdiva ve věži a v severní lodi. Další zachovalé románské fragmenty jsou uloženy v chotěbořském městském muzeu.[2] Nejzásadnějším je hlavice sloupu, jež dříve nejspíše podpírala tribunu a díky které se kostel datuje do románské doby.[3] Nejvíce se do stavebního charakteru kostela promítla gotická přestavba z přelomu 14. a 15. století, z níž se zachoval částečně presbytář a severní stěna lodi s portálem. Svatostánek postihly čtyři požáry (1692, 1740, 1800, 1832), po nichž byly sneseny klenby a nahrazeny plackami. Novogotické přestavby, jež proběhla v letech 1894–1895, se ujal F. Schmoranzem. V oknech se nachází gotická žebrová kružba z pískovce. Do fasády jsou včleněny čtyři opěrné sloupy.[1] Poslední zásadní rekonstrukcí prošel kostel roku 2016, kdy byl opraven jeho krov.[4] V srpnu 2019 propukl v kostele menší požár s odhadovanou škodou kolem milionu korun.[5]
Interiéru kostela vévodí hlavní oltář svatého Jakuba Staršího. V postranní lodi se nachází oltáře Panny Marie Pasovské, Svaté rodiny a Panny Marie Lurdské. Nejstarším inventářem kostela je cínová křtitelnice z roku 1524, ulitá Ondřejem Ptáčkem z Kutné Hory. V interiéru i exteriéru se nachází šest náhrobníků.[4]
Galerie
editovat-
Detail gotické kružby v okně -
Gotický vstupní portál -
Náhrobník Anny Černé ve venkovní zdi kostela
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-17]. Identifikátor záznamu 140220 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ HEJHAL, Petr. Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 92 s. ISBN 978-80-210-6100-2. Kapitola Doba změn: 12. století - 1. polovina 13. století, s. 75.
- ↑ JANÁČEK, Michal. Vývoj sakrální architektury na panství Polná-Přibyslav a Pohled. Pardubice, 2022 [cit. 2024-01-17]. 307 s. Diplomová práce. Ústav historických věd Fakulky filozofické Univerzity Pardubice. Vedoucí práce Bohdan Šeda. s. 268. Dostupné online.
- ↑ a b Děkanský kostel sv. Jakuba Staršího. Římskokatolická farnost - děkanství Chotěboř [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ SAADOUNI, Štěpánka. V kostele v Chotěboři hořelo. Škoda přesáhne milion korun. Deník.cz [online]. 20169-08-09 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
