Kostel svatého Jakuba Většího (Ratenice)
Kostel svatého Jakuba Staršího v Ratenicích je hřbitovní novobarokní filiální kostel z počátku 19. století. Náleží pod Římskokatolickou farnost Pečky, vikariát Kolín, arcibiskupství pražské.[1] Kostel byl v roce 1976 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[2] Nachází se jihovýchodně od návsi při silnici z Peček do Cerhenic.
| Římskokatolický kostel sv. Jakuba Staršího | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Okres | Kolín |
| Obec | Ratenice |
| Souřadnice | 50°5′26,88″ s. š., 15°3′34,92″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | Kolín |
| Farnost | Pečky |
| Užívání | bohoslužby neděle 09.40 |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novobaroko |
| Další informace | |
| Adresa | Ratenice |
| Kód památky | 23154/2-2979 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNa přelomu 13. a 14. století byl v Ratenicích postaven gotický kostel, o němž je první písemná zmínka v roce 1352. Na přelomu 15. a 16. století zanikla fara a kostel se stal filiálním. Během doby byl kostel opravován (1695–1698), rozšířen v letech 1698–1700 o novou sakristii, schody na hudební kůr, kazatelnu, v roce 1713 byla prodloužena loď. V roce 1783 bylo nově postaveno kněžiště, které se zřítilo na přelomu let 1777 a 1778. Dne 25. července 1811 kostel vyhořel. Přestavba na novobarokní kostel byla zahájena v polovině roku 1823 a ukončeny v září téhož roku. V roce 1853 byla opravena střecha a nově pokryta pálenou taškou, střecha věže byla oplechována, v roce 1936 byl kostel opraven a elektrifikován, v letech 2004–2005 byla opravena fasáda.
Stavební podoba
editovatExteriér
editovatKostel je orientovaná zděná novobarokní jednolodní stavba na půdorysu obdélníku ukončena pravoúhlým kněžištěm s absidou a pravoúhlou sakristií. V západním průčelí je vsazena zděná hranolová věž. Z gotického kostela je zachováno částečně zdivo lodi a věž. Vysoká okna v lodi a v kněžišti jsou v šambránách zaklenuta obloukem.Střecha lodi je prejzová, sakristie má valbovou a věž zvonovitou střechu. Na severní straně věže je přistavěno schodiště.[3]
Kostel stál uprostřed hřbitova ohrazeného kamennou zdí. V roce 2017 byla opravena hřbitovní zeď, vstupní brána a přístupový chodník. Náklady ve výši cca 264 tisíc korun byly z větší části (70%) hrazeny z dotace Ministerstva zemědělství ČR.[4]
Interiér
editovatLoď má plochý strop zdobený nástropní freskou Nanebevzetí Panny Marie. V kněžiště je zaklenuto plackou s malbou hlavy Krista, absida s konchou a lunetami. Obrazy vytvořil v roce 1912 Adolf Liebscher. Kruchta má valené podklenutí.
Hlavní oltář je z roku 1870 s obrazem od malíře Josefa Hellicha. Po stranách jsou sochy světců, které vytvořil řezbář Eduard Veselý. Na evangelijní straně se nachází kazatelna z roku 1870 s obrazy sv. Cyrila a Metoděje a sv. Jana Nepomuckého. Na epištolní straně se nachází boční oltář s obrazem Krista od Adolfa Liebschera.[3][5]
Na kruchtě jsou dvou manuálové varhany s jedenácti rejstříky, které byly postaveny v roce 1912 kutnohorským varhanářem Antonínem Mölzerem.[6] V letech 2013–2014 proběhla generální oprava, kterou provedli varhanáři z Krnova a Sokolče. Na opravu kostela a varhan byla z Programu rozvoje venkova čerpána dotace ve výši 700 000 Kč. [7][8]
V letech 2010–2011 byla provedena rekonstrukce střechy a obnova nástropní fresky za přispění nadace ČEZ (240 000 Kč), obce Ratenice (20 000 Kč) a Římskokatolické farnosti Pečky (70 000 Kč).[9] V roce 2016 bylo zjištěno napadení dřevěného stropu dřevokaznou houbou. Byla provedena jeho oprava ve výši 375 tisíc korun za přispění finanční částky z Havarijního fondu Ministerstva kultury ČR.[10] V roce 2018 byly opraveny vitráže v oknech.[11]
Zvony
editovatZvony z 18. století byly zničeny při požáru v roce 1811. Dva nové byly ulity v roce 1823 v pražské zvonařské dílně Karla Bellmanna. Větší o hmotnosti 265 kg byl rekvírován v roce 1917. V roce 1924 byl ulit nový zvon, který byl opět rekvírován v roce 1944.[12] Menší o průměru 62 cm je opatřen českým nápisem, datací a jménem zvonaře.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Seznam farností a duchovních správ :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-10]. Identifikátor záznamu 134142 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Detail dokumentu - G0179991. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Ratenický zpravodaj 2017. S. 5. www.ratenice.cz [online]. 2017 [cit. 2019-04-22]. S. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-22.
- ↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2019-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Obec Ratenice | Ratenické varhany se po desetiletích rozezněly v plné síle. www.ratenice.cz [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-22.
- ↑ SVOBODA, Štěpán. Ratenické varhany se po desetiletích rozezněly v plné síle. Místní kultura [online]. 2014-10-08 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online.
- ↑ KUDLÁČEK, Luděk. Ratenická zpravodj 2011. S. 9. www.ratenice.cz [online]. 2011 [cit. 2019-04-22]. Roč. 1, s. 9. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-22.
- ↑ Ratenický zpravodaj 2016. S. 5 a 6. www.ratenice.cz [online]. 2016 [cit. 2019-04-22]. S. 5 a 6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-22.
- ↑ Ratenický zpravodaj 2018. S. 8. www.ratenice.cz [online]. 2018 [cit. 2019-04-22]. S. 8. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-22.
- ↑ Kolín. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha, str. 222. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons
