Kostel svatého Jakuba Staršího (Letařovice)
Filiální kostel sv. Jakuba Staršího v Letařovicích, patřící do farnosti Český Dub, je původně gotická stavba poprvé připomínaná roku 1363, zbarokizovaná v roce 1695.[1] Z původního kostela se však zachovaly obvodové zdi ze druhé poloviny 14. století a zbytky středověkých nástěnných maleb. Ve 14. století byl kostel farním, zdejší farnost zanikla po roce 1623. V 70. letech 16. století byl kostel opatřen renesanční fasádou zdobenou psaníčkovými sgrafity.
| Kostel sv. Jakuba Staršího v Letařovicích | |
|---|---|
.JPG) Kostel svatého Jakuba Staršího s kostnicí | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Okres | Liberec |
| Obec | Letařovice |
| Souřadnice | 50°37′53,4″ s. š., 15°0′11,88″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | liberecký |
| Farnost | Český Dub |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1695 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 18493/5-4302 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolem kostela se rozprostírá hřbitov, kam byly pohřbíváni obyvatelé malých vesnic spadajících pod letařovickou lokálii – Hradčan, Letařovic, Trávníčku, Klamorny, Slavíkova, Dehtár, Chvalčovic a dalších. V rohu hřbitova se nachází kostnice s oltářem sestaveným z lidských lebek a kostí z konce 18. století. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Interiér
editovatVzácným prvkem kostela je dřevěný kazetový strop složený z 91 čtvercových polí, z nichž 60 je vyzdobeno figurálními malbami neznámého lidového umělce z roku 1722, které zobrazují zejména legendu o sv. Jakubu Starším, ale také kostel sv. Jakuba ve Vídni, katedrálu sv. Jakuba Staršího ve španělském městě Santiago de Compostela a samotný kostel v Letařovicích. Původní oltář tvořený křídlovou archou z doby Vladislava Jagellonského s obrazem zasazeným do bohatě vyřezávaného rámu z počátku 18. století, který je mistrovskou prací z počátku 18. století, byl na začátku 20. století převezen do Národního muzea v Praze. V inventáři kostela byla i kamenná gotická křtitelnice. V roce 1733 nebo 1734 došlo k přístavbě hranolové věže se zvonicí. Kostelní varhany postavil roku 1875 Josef Prediger, romantizované 1890 Josefem Kobrlem.[3]
Současnost
editovatV roce 2001 byla obnovena tradice zdejších svatojakubských poutí, které se konají na malém prostranství před vstupem na hřbitov. V roce 2007 byl kostel vyloupen, odcizeny byly dřevěné pozlacené ozdoby z hlavního oltáře a část dřevěné kazatelny.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Český Dub.
-
Mše při Letařovické pouti -
Interiér kostela s varhany a kazetovým stropem -
Exteriér kostela -
Kostnice -
Oltář v kostnici
.JPG)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 41.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-01]. Identifikátor záznamu 129207 : Kostel sv. Jakuba, Letařovice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ TOMÍČEK, Jan. Varhanáři Predigerové, Semily: Tiskárna Gloss, 2013, ISBN 978-80-260-5406-1, s. 78.
Literatura
editovat- EDEL, Tomáš. Českodubsko v památkách 12.-20. století. Vyd. 1. Český Dub: Podještědské muzeum, 2006. 167 s. ISBN 80-239-6186-1. S. 116-119.
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 5.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele sv. Jakuba Staršího; Bílá, Letařovice (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Jakuba Většího v Letařovicích na stránkách hrady.cz
