Kostel svatého Havla (Liběchov)

kostel v Liběchově

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Havla v Liběchově v okrese Mělník je barokní sakrální stavba[2] stojící ve vyvýšené poloze nad křižovatkou v centrální části městečka. Kostel má neobvykle působivou čelní fasádu a dvouramenné schodiště s barokní sochou sv. Antonína Paduánského.[3] Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[4]

Kostel svatého Havla
v Liběchově
Kostel sv. Havla v Liběchově
Kostel sv. Havla v Liběchově
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMělník
ObecLiběchov
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostLiběchov
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Liběchov
Zasvěcenísvatý Havel
Architektonický popis
Výstavba17381741
Specifikace
Délka31 metrů
Šířka19,5 metrů
Umístění oltářena severovýchod
Stavební materiálkámen, cihly a zdivo
Další informace
AdresaPražská ul., Liběchov
Kód památky38800/2-1339 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Kostel sv. Havla byl postaven v letech 17381741,[3] patrně architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem Jana Petra Molitora z roku 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. století byl kostel upravován.[2]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Liběchov.

Architektura

editovat
 
Kostel sv. Havla v Liběchově v pohledu ze silnice

Kostel je obdélný s příčnou lodí. Má obdélný, trojboce ukončený presbytář se čtvercovou sakristií a předsíní s oratořemi v patře. Na hlavním průčelí nese vysoký sloupový řád s na koso postavenými hlavicemi zvlněnou římsu. V ose vstupního průčelí je vstupní portál, nad ním obdélné okno s polokruhovým záklenkem, v trojúhelném štítě je erb stavebníků z rodu Pachtů z Rájova. Nad průčelím je štít s volutovými zdmi a úseky atiky po stranách. Štít je členěný vpadlými vykrajovanými poli a ukončený rozeklaným římsovým útvarem. Na bočních fasádách jsou pilastry, lizénové rámce a obdélná, segmentově ukončená okna.[2]

Presbytář je zaklenut plackovou klenbou a konchou. Příčná a hlavní loď je sklenutá plackami. Sakristie a předsíň je sklenutá osmibokou kupolovitou klenbou. Oratoře jsou otevřené do příčné lodi a presbytáře. Mají zdobené balkónové útvary a jsou také sklenuty plackami. Na sloupech je vysazena tříramenná kruchta, která má páskovou a mřížkovou výzdobu poprsní zdi.[2]

Celý interiér je vyzdoben převážně freskami J. P. Molitora z roku 1741.[3] Fresky jsou v presbytáři: andílci a Nejsvětější Trojice s andílky. V křížení je ve fresce architektura kupole a ve cviklech chiaroscurové postavy evangelistů. V lodi je ve fresce Apoteóza sv. Havla, která je signována: „J. P. Molitor Pinxit Ao 1741“. V prostoru kruchty je freska krále Davida. V ramenech příčné lodi je freska sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Na klenbě empory je freska Panny Marie a světec s pastýřskou holí.[2]

Zařízení

editovat

Zařízení je převážně rokokové z 2. poloviny 18. století. Ve stylu rokoka jsou zvláště tři oltáře. Hlavní oltář je s novějším obrazem (oproti výstavbě kostela) a sochami sv. Jana Evangelisty a Panny Marie. Ve výklenku rokokového tabernáklu je skupina Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem na skalisku ze 2. poloviny 18. století.

Při pilířích v křížení se nacházejí dva protějškové panelové oltáře s nástavci. Pravý oltář je s obrazem Panny Marie a s obrazem sv. Josefa v nástavci. Levý oltář je s obrazem sv. Antonína Paduánského a s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástavci.

Mramorová kazatelna je rokoková a rokokové jsou i varhany pocházející ze 2. poloviny 18. století. Barokní obraz Piety je z 18. století. Křtitelnice pochází ze 2. poloviny 18. století. Dva znakové náhrobníky jsou z let 1572 a 1583.[2]

V kostele byl krátce po druhém vatikánském koncilu instalován na novém podiu rozměrný obětní stůl s přilehlým sedes. Umístěn byl uprostřed transeptu (v křížení chrámové lodi). Byl silně poškozen následkem pádu těžkého lustru nad ním; znovu již nebyl pro nevelký prostor kostela obnoven.

Okolí kostela

editovat

Na severní straně přiléhá ke kostelu hrobka Pachtů z Rájova z doby kolem roku 1800.[3] Hrobka je opatřena kovaným křížem z období výstavby hrobky. Na západní straně u kostela je před portálem dvouramenné schodiště se sochou sv. Antonína Paduánského, která je datována do roku 1739.[2]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 112. 
  2. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Liběchov /Mělník/, s. 234–235. 
  3. a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 136–137. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 150803 : Kostel sv. Havla, Liběchov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

editovat