Kostel svatého Havla (Chlumec)

kostel v Chlumci

Římskokatolický farní kostel svatého Havla se nachází v centru města a je výraznou dominantou Chlumce. Byl postaven v letech 18471852 na místě původního gotického chrámu zasvěceného sv. Gothardu.[1]

Kostel svatého Havla v Chlumci
v okrese Ústí nad Labem
Kostel svatého Havla
Kostel svatého Havla
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresÚstí nad Labem
ObecChlumec
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátústecký
FarnostChlumec
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Zasvěcenísvatý Havel
Datum posvěcení1849
Architektonický popis
Architekt J. Katz a A. Schmöch
Stavební slohnovorománský
Výstavba18471852
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
AdresaKrušnohorská ul., Chlumec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Průčelí kostela sv. Havla v Chlumci

První písemné zmínky o chlumeckém kostelu pocházejí z roku 1359, kdy místní farář Niklas z Barau platil 18 kop grošů papežského desátku. Stejně platili například i z Krupky a v Ústí nad Labem, což svědčí o značné výnosnosti chlumecké farnosti a tedy i samotné obce. Roku 1590 nechal majitel panství Petr KölblGeisingu přestavět kostel v barokním slohu a vybudovat mohutnou hranolovou věž v jeho jižním průčelí. Během napoleonských válek byl kostel silně poškozen a postupně chátral. V letech 18471852 proběhla jeho přestavba v novorománském slohu podle návrhu architektů J. KatzeA. Smöcha. Slavnostní vysvěcení proběhlo 18. listopadu 1849. Roku 1852 byly instalovány varhany z dílny bratrů Fellerových z nedalekého Libouchce. Jejich generální opravu provedl v letech 19911993 MUDr. Tomáš Horák. V 80. letech byly do areálu kostela přemístěny plastiky a obrazy z nedalekých Vyklic zaniklých v souvislosti s těžbou hnědého uhlí. Počátkem 90. let byl chátrající kostel nově vymalován a zastřešen a v roce 1998 provedl zdarma opravu poškozených věžních hodin starosta sousední Telnice pan Jaroslav Doubrava. Až do konce 60. let 20. století náležela ke kostelu i stará gotická fara, která byla zbořena v souvislosti s výstavbou panelového domu v sousední Metodějově ulici čp. 182 až 185. Po její demolici se fara přemístila do domu čp. 26.[1]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Chlumec.

Architektura

editovat

Trojlodí chrámu je obdélníkového tvaru, zakončené půlkruhovým presbytářem a hranolovou, v posledním patře, polygonální věží v jeho jižním průčelí. Síňové trojlodí je sklenuto plackami (klenba nad čtvercem) na čtyřboké pilíře s poloválcovými příporami. V přízemí věže se nachází novogotický vstupní portál nad nímž se tyčí velké kruhové okno, přinášející světlo k varhanům a vnitřním dispozicím lodě. V severní části chrámu je umístěn presbytář s novogotickým dřevěným oltářem a kazatelna. Jižní stranu lodě zaujímá balkon s varhany.[1]

Při hlavním vstupu v prostorách věže se nachází pamětní desky se jmény místních vojáků padlých v první světové válce. Severní vnější zeď kostela je osazena jedenácti renesančními náhrobními kameny rodiny Kölblů – majitelů panství v 16.17. století, které sem byly z části přeneseny ze zaniklého hřbitova, dílem ze zbořeného kostela sv. Vavřince u Českého Újezdu. Dva nejzachovalejší náhrobní kameny někdejších pánů se poté nachází zazděné uvnitř kostela po obou stranách kněžiště.[1]

Památky v okolí kostela

editovat
  • Od kostela vede na Horku ke kapli Nejsvětější Trojice chlumecká křížová cesta, která je od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
  • U východního vstupu a na severní straně se nachází 3 smírčí kříže.
  • Pod vstupním schodištěm je umístěna socha zraněného vojáka na paměť obětem první světové války. Postaven byl díky sbírce matek a vdov vojáků v roce 1935 pod patronací komandanta Franze Kölera a slavnostně odhalen roku 1936. Socha vojáka je ze sochařské dílny F. WatzkaTeplicích.
  • Kamenný krucifix – u východního vstupu do kostela.
  • Kříž z Tuchomyšle – nachází se po levé straně vedle sochy vojáka. Na pískovcovém hranolovém soklu s vročením 1696 je tepaný kříž. Zrušen byl spolu s obcí v roce 1976, znovu nalezen v roce 1997 a potom byl přemístěn do Chlumce.
  • Socha Ecce Homo – vlevo od hlavního vstupu stojí na hranolovém soklu polychromovaný kamenný Kristus v životní velikosti, s trnovou korunou, spoutanýma rukama a s volně splývajícím pláštěm. Plastika původně stála v jižní části zlikvidované obce Vyklice u silnice u domu čp. 16. Přesunuta byla na současné místo v r. 1988 vzhledem k likvidaci obce těžbou. Barokní socha z roku 1738, jejímž autorem je Daniel Urbanský, je hodnotným dokladem barokní plastiky na Ústecku. Od 3. května 1958 se jedná o chráněnou kulturní památku České republiky.[3]
  • Sloup s pietou – přibližně 100 m na návsi pod kostelem stojí na hranolovém soklu vysoký sloup s jednoduchou hlavicí. Na rozšířené krycí desce je umístěna volná kamenná plastika Piety – sedící Panna Marie s postavou umučeného Krista na klíně. Celková výška plastiky je asi 6 m. Od 3. května 1958 je to chráněná kulturní památka České republiky.[4]

Duchovní správa

editovat

Z chlumeckých farářů je dodnes vzpomínán Franz Zechel, který se jako 77letý stařec připojil ke svým farníkům prchajícím v srpnu 1813 před bitvouFrancouzi do hor nad Chlumcem, kde po několik dní pečoval o skupinu místních dětí. Po bitvě se večer vrátil vyhladovělý a vyčerpaný do své fary, kde byl druhý den ráno nalezen mrtvý.[1] V současné době farnost Chlumec z důvodu efektivnosti spadá do farního obvodu v Ústí nad Labem, která je spravovaná excurrendo. Od 1. července 2002 v kostele slouží coby duchovní správce ústecký arciděkan Miroslav Šimáček.[5]

Bohoslužby

editovat

Mše se zde konají každou 2. a 4. neděli v měsíci od 16 hodin.[6]

Reference

editovat
  1. a b c d e PETRŽILKA, Stanislav. Kronika obce vydávaná v Chlumeckém zpravodaji. Chlumecký zpravodaj [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-18. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155588 : Kaple Nejsvětější Trojice, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155152 : Socha Ecce Homo, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155366 : Sloup se sousoším Piety, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  5. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 74. 
  6. Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Havla, Chlumec u Chabařovic [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2016-04-27]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Kolektiv autorů: Telnice

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat