Kostel svaté Barbory (Otovice)
Kostel svaté Barbory je římskokatolický kostel v Otovicích v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.. Patří do broumovské skupiny barokních kostelů. Je chráněn jako kulturní památka a od 1. července 2022 také jako národní kulturní památka.[1]
| Kostel svaté Barbory | |
|---|---|
 Kostel svaté Barbory | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Obec | Otovice |
| Souřadnice | 50°33′26,64″ s. š., 16°23′9,24″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolický |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Náchod |
| Farnost | Broumov |
| Zasvěcení | Barbora z Nikomédie |
| Datum posvěcení | 1726 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1725–1727 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Kód památky | 29136/6-1832 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNa místě dnešního kostela stávala původně kostel dřevěný, vybudovaný pravděpodobně již v 15. století a rozšířený v roce 1677. Tento kostel náležel jako filiální ke kostelu svatého Jiří a svatého Martina v Martínkovicích. Nový barokní kostel dal v Otovicích postavit opat broumovského kláštera Otmar Daniel Zinke. Autorem kostela je patrně Kilián Ignác Dientzenhofer, který jej mezi roky 1725 až 1727 postavil podle plánů svého otce Kryštofa Dientzenhofera.[1]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 1 000 000 Kč (450 tisíc korun v roce 2013 a 550 tisíc korun v roce 2014.[2]
Architektura
editovatLoď kostela je oválného půdorysu se sedmi půlkruhovými kaplemi včetně kněžiště. Hlavní vchod je v plochém západním průčelí zakončeném trojbokým štítem. Nad vchodem je monogram opata Otmara Zinkeho s letopočtem 1726. Kostel nemá věž, pouze malý sanktusník.
Interiér
editovatInteriér je členěn osmi pilastry bez patek. Strop je rovný. Kruchta má dřevěnou balustrádu.
Inventář
editovatNejcennější z inventáře je oltář v jižní střední kapli, který býval oltářem hlavním.
Bohoslužby
editovatV kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.[3]
Galerie
editovat-
Průčelí -
Kostel -
Okno a věž -
Detail -
Detail -
Kříž -
Hlavní oltář -
Varhany -
Půdorys
,_p%C5%AFdorys.GIF)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-07-02]. Identifikátor záznamu 140490 : kostel sv. Barbory. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.
- ↑ Filiální kostel sv. Barbory [online]. cirkev.cz [cit. 2025-01-15]. Dostupné online.
Literatura
editovat- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Kostel svaté Barbory, s. 240–245.
- PROKOP, Bohumír; KOTALÍK, Jiří T.; SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů : průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. 37 s. ISBN 978-80-254-6311-6. S. 20–21. (česky, německy, anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Barbory na Wikimedia Commons
