Kostel Nejsvětější Trojice (Nové Město nad Metují)

Kostel Nejsvětější Trojice; v Novém Městě nad Metují
	Kostel Nejsvětější Trojice
Místo
Stát	Česko
Kraj	Královéhradecký
Obec	Nové Město nad Metují
Souřadnice	50°20′36,24″ s. š., 16°9′9,72″ v. d.
Základní informace
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	Náchod
Farnost	Nové Město nad Metují
Zasvěcení	Nejsvětější Trojice
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Výstavba	1513–1523
Další informace
Ulice	Na Zadomí
Kód památky	47314/6-2913 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Městě nad Metují je vystavěn v pozdně gotickém slohu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie kostela

Kostel ve stylu pozdní gotiky byl založen a postaven v letech 1513-1523 spolu s městem za Jana Černčického z Kácova. Vyhořel v roce 1526, znovu byl postaven v roce 1540 Janem z Pernštejna. Roku 1556 bylo na vnější straně přistavěno kryté schodiště na kůr. V roce 1567 přestal být kostel filiálním a stal se farním. V roce 1805 se zřítila část střechy a byla opravena a pokryta taškami za finanční pomoci knížete Karla z Dietrichsteina, stejně jako roku 1817 střecha na presbytářem. Vnější plášť byl do současné podoby opraven v roce 1896.

Ve věži kostela se nachází dva zvony. Větší váží 1200 kg. a byl ulit v Kovolitem v České u Brna v roce 1949. Menší zvon má jméno Maria a byl odlit v roce 1990 ve zvonařské dílně rodiny Dytrichových v Brodku u Přerova.

Stavba

Jednolodní stavba s pětibokým závěrem s opěráky, zapojená do fronty domů na jihovýchodní straně náměstí. Z jižní strany je k presbytáři přistavěna hranolová 40 metrů vysoká městská věž s ochozem, obydlím pro hlásného a se sakristií v přízemí. Presbytář má paprsčitou klenbu s výsečemi a barokní freskou uprostřed, okna jsou štíhlá a lomená, bez kružeb, loď je zaklenuta křížovou klenbou, po straně má výklenkové kaple s emporami nad nimi. Hluboká kruchta se dvěma pilíři je nesena jednoduchou hřebínkovou klenbou.

V předsíni kostela se nachází náhrobník Jana ze Štubenberka z roku 1570. Portálový hlavní oltář je z roku 1677 s obrazem z roku 1693, z téže doby je i kazatelna.^[2] V čele kruchty je mariánský obraz z roku 1726, na kterém je silueta města. V ochozech patra jsou mj. obrazy V. Hellicha z poloviny 19. století. Ve výklenku kostelní zdi vlevo od vchodu je socha sv. Jakuba, původně z průčelí zrušeného kostela svatého Salvátora.

Varhany

Varhany původně zhotovil v roce 1656 Jiří Wendt z Křešova. V roce 1851 je přestavěl rychnovský varhanář Amadeus Hanisch.

Bohoslužby

Bohoslužby se konají v neděli v 7:30, v 9:00 a v 18:00.

Duchovní správci

1969 - 1992 R.D. Petr Štěpánek (* 29.6. 1912, + 12.1. 2000) (děkan)
1992 - 2002 R.D. Mgr. Jan Linhart (* 28.11. 1961) (administrátor)
2002 - 2017 R.D. Vladimír Janouch (* 30.11. 1954) (děkan)
2017 - současnost R.D. Benedikt Rudolf Machalík, Opraem. (děkan)

Galerie

Pohled od východu
Kostel od východu
Kostel od náměstí
Interiér
Interiér
Hlavní oltář
Kazatelna
Křížová cesta
Interiér
Interiér
Interiér
Chór
Náhrobník Jana ze Štubenberka

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-02-24]. Identifikátor záznamu 159877 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 2, str. 495.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
Turistika.cz
Noc kostelů
Varhany a varhanáři

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-02-24]. Identifikátor záznamu 159877 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 2, str. 495.

[1]

[2]