Kostel Archanděla Michaela (Dožice)
Kostel Archanděla Michaela v Dožicích je filiální kostel ve farnosti Spálené Poříčí. Původně renesanční stavba pochází z roku 1575. Stojí v dominantní poloze na vrchu Kamýk při jihozápadním okraji Dožic, části obce Mladý Smolivec v okrese Plzeň-jih,[1] u silnice směrem na Čížkov. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.[2]
| Kostel Archanděla Michaela v Dožicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-jih |
| Obec | Mladý Smolivec |
| Lokalita | Dožice |
| Souřadnice | 49°31′31,96″ s. š., 13°41′57,29″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Diecéze | plzeňská |
| Farnost | Spálené Poříčí |
| Zasvěcení | Michael archanděl |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesanční |
| Výstavba | 1575 |
| Další informace | |
| Adresa | Mladý Smolivec, Česko |
| Kód památky | 34982/4-277 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatKostel představuje příklad renesanční sakrální architektury z roku 1575, založené Mořicem Chanovským z Dlouhé Vsi, jehož rod vlastnil Dožice od roku 1553 do roku 1660.[3] Prošel složitou historií vlastnictví. Budova měnila majitele od roku 1777 až do roku 1926. Od roku 1746 držel patronát nad (tehdy ještě) kaplí řád maltézských rytířů z Prahy. Dožice tehdy koupil receptor (finančník) českého velkopřevorství hrabě Michael Ferdinand z Althannu, aby sem následně mohla být z chorvatského Karlovace přenesena bailivu sv. Josefa. Bailiva představovala u maltézských rytířů komendu (řádový dům) vyšší kategorie.[3]
Významnou přestavbou kostel prošel v letech 1862–1863 za bailiho Friedricha Schönborna,[3] která jí dala současnou podobu jednolodní stavby s pravoúhlým presbytářem a přilehlou sakristií. Dominantním prvkem se stala hranolová věž v západním průčelí, zpevněná dvěma mohutnými opěráky. Fasáda byla ozdobena jednoduchými lizénovými rámci a segmentově zaklenutými okny a vchody. Interiér získal nové zaklenutí: presbytář valené s výsečemi na hranolových pilířích, loď podobně s meziklenebními pasy na polopilířích s pilastry. Nad sakristií vznikla panská oratoř s půlkruhovým obloukem do kněžiště. Kněžiště bylo vyzdobeno oválovými, na plechu malovanými řádovými znaky s německými jmény velmistrů, kteří užívali panství Dožického.[4] Přestavba zahrnovala i výměnu střech, což dokládá letopočet 1862 na trámu věže. Kaple byla slavnostně vysvěcena 3. května 1863. Tato komplexní renovace významně pozměnila vzhled i funkčnost stavby, ale zachovala její historický charakter a duchovní význam.
Další oprava proběhla v letech 1906–1907 z iniciativy českého velkopřevora řádu maltézských rytířů Jindřicha knížete z Lichtenštejna. Týkala se ovšem především vnitřní výmalby.
Po vzniku samostatného Československa i na dožický řádový velkostatek dolehla pozemková reforma, na jejímž základě přišel řád o část majetku, a zbytek čítající asi osmdesát hektarů orné půdy s loukami a rybníky a asi 217 hektarů lesa prodali i s kostelíkem 1. února 1926 Karlovi a Vlastě Šťastným z Bubenče.[5][3] Po roce 1948 byl majetek rodině Šťastných vyvlastněn, zpět ho dostala v rámci restitucí, ovšem bez kostela, který připadl obci Mladý Smolivec, neboť se jednalo o kulturní památku.[5]
Popis
editovatJde o jednolodní kostel s pravoúhle uzavřeným presbytářem. Sakristie na severní straně kostela má samostatný vstup ve východním průčelí. Ze sakristie vede schodiště na oratoř. Na západní straně hranolová věž. Presbytář a loď sklenuty valeně.
Nejstarší částí je věž, možná středověkého původu. Bližší datace však není možná.[6] Renesanční prvky zahrnují zvonovou stolici a horní část druhého patra věže. Zásadní přestavba v roce 1863 dala kostelu současnou podobu, včetně nového presbytáře, sakristie s oratoří a úprav lodi. Byly přidány klenby, portály, okna a kruchta. Věž získala nový vstup v přízemí.
Následující práce na kostele představovaly jen nutné opravy střech. Roku 1910 byl opravován krov věže, roku 1956 pak proběhla rekonstrukce její střechy řemeslníky ze Lnář a Dožic, roku 1971 opatřili oplechování věže nátěrem. Roku 1994 došlo k opravě sanktusníku.[3]
Od roku 2008 do roku 2013 probíhala komplexní obnova vnějšku kostela, rozdělená do několika etap. Nejprve byla opravena střecha včetně krovu, začínaje hlavní věží, následně presbyterium a sanktusová věžička, a nakonec loď kostela. Poté následovala obnova fasády, opět ve třech fázích: presbytář se sakristií, hlavní věž a nakonec zbývající části včetně restaurování oken.[5]
Historie stavby odráží různé architektonické vlivy a stavební fáze, které z kostela činí významnou krajinnou dominantu s bohatým architektonickým dědictvím sahajícím od středověku po počátek 20. století.[zdroj?!]
Interiér
editovat
Interiér kostela je zaklenut valenou klenbou a zdobí jej barokní hlavní oltář z první poloviny 18. století. Kostel je vybaven čtyřmi barokními oltáři, kazatelnou, zpovědnicí, křtitelnicí, vlastní několik obrazů a samozřejmě další vybavení, především bohoslužebné textilie. Panelový hlavní oltář s obrazem svatého Michaela, sochami Mojžíše, Árona a andělů je vrcholně barokním dílem, je datován do doby po roce 1710. Portálový boční oltář Panny Marie Sedmibolestné je podle provedení datován do závěru 17. století. Z první poloviny 18. století pochází oltáře v lodi s obrazy od plzeňského malíře Jana Herziga z doby přestavby kostela roku 1862 (možná pouze přemalovanými původními plátny). Levý oltář je zasvěcen svaté Rodině, která je zde zachycena v širším složení se svatým Jáchymem, svatou Annou a Janem Křtitelem, který je shodou okolností hlavním patronem řádu maltézských rytířů. Inventář z roku 1750 na něm popisuje sochu Panny Marie Svatohorské v bílých šatečkách zdobených květinami. Pravý oltář je zasvěcen Proměnění Páně.[3]
Pozoruhodné jsou vyřezávané lavice s barokními prvky, jež jsou vpředu ozdobeny maltézskými kříži. Kostel se pyšní cenným zvonem z roku 1575 od slavného zvonaře Brikcího z Cimperka. Je bohatě zdoben a nese erb pořizovatele Mořice Chanovského z Dlouhé Vsi, jeho jméno spolu s českojazyčným nápisem.[7] V sanktusové vížce nad kněžištěm býval zvláštní zvon již roku 1803. Místo původního puklého pochází současný z roku 2010 a nese jméno Maria.[8] V letech 1906–1907 byla stavba obohacena o heraldickou výzdobu s erby maltézských velkopřevorů.[9][2]
Je potřeba obnovit malby, omítky, varhany a další vybavení. I přes nedokončenou vnitřní obnovu se v kostele pravidelně konají bohoslužby a kulturní akce.
Farností Dožice spadaly nejpozději od roku 1701 do Čížkova a s ním do pražské arcidiecéze, od roku 1993 pak náleží do diecéze plzeňské.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2025-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostel Archanděla Michaela [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Dožice – kaple sv. Michaela Archanděla [online]. Obec Mladý Smolivec [cit. 2025-02-11]. Dostupné online.
- ↑ PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1910. 323 s. Dostupné online. Kapitola Vikariát Rokycanský, s. 158. Místo uložení:Městská knihovna v Praze.
- ↑ a b c KOTRBOVÁ, Martina. Kostel 20 let chátral. Starostka rozjela opravy, peníze na vnitřek chybí. iDNES.cz [online]. 2020-01-06 [cit. 2025-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Michaela archanděla [online]. Město Nepomuk [cit. 2025-02-11]. Dostupné online.
- ↑ PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1910. 323 s. Dostupné online. Kapitola Vikariát Rokycanský, s. 159. Místo uložení:Městská knihovna v Praze.
- ↑ Kostel Archanděla Michaela u Dožic [online]. [cit. 2025-02-11]. Dostupné online.
- ↑ M, Kamler. Krásné Česko - turistický průvodce s rozsáhlou databází ubytování, restaurací, památek a sportovišť.. www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2025-02-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Archanděla Michaela na Wikimedia Commons
