Koprin
Koprin je organická sloučenina, mykotoxin vyskytující se v hnojníku inkoustovém (Coprinopsis atramentaria) a dalších houbách rodu hnojník (Coprinopsis).[1]
| Koprin | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | kyselina (2S)-2-amino-5-[(1-hydroxycyklopropyl)amino]-5-oxopentanová |
| Ostatní názvy | N5-(1-hydroxycyklopropyl)-L-glutamin |
| Sumární vzorec | C8H14N2O4 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 106-93-4 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-444-5 |
| PubChem | 108079 |
| SMILES | C1CC1(NC(=O)CC[C@@H](C(=O)O)N)O |
| InChI | InChI=1S/C8H14N2O4/c9-5(7(12)13)1-2-6(11)10-8(14)3-4-8/h5,14H,1-4,9H2,(H,10,11)(H,12,13)/t5-/m0/s1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 202,21 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatVzhledem k účinkům podobným disulfiramu se dlouho předpokládalo, že je právě disulfiram účinnou látkou hnojníku inkoustového. V roce 1956 bylo oznámeno, že byl z této houby izolován disulfiram, výsledky se ale nepodařilo zopakovat.[2] V roce byl jako účinná látka určen koprin, přičemž mechanismus působení se podařilo objasnit roku 1979.[3][4]
Příznaky
editovatK příznakům otravy koprinem patří zčervenání tváří, nevolnost, zvracení, malátnost, palpitace, brnění končetin, a v některých případech také bolesti hlavy a nadměrné slinění.[5][6]
Příznaky se objevují 5 až 10 minut po požití alkoholu. Pokud není požit další alkohol, tak odezní do dvou až tří hodin, přičemž jejich závažnost závisí na množství přijatého alkoholu a mohou se objevit i 5 dnů po požití koprinu.[6] Příznaky se nevyskytují po pozření syrové houby, pouze v případě vařené.[2]
Příznaky otravy koprinem při konzumaci alkoholu jsou podobné jako u disulfiramu, používaného k léčbě alkoholismu. V důsledku toho tak bylo zkoumáno možné obdobné využití koprinu;[7] bylo ale objeveno mutagenní a reprodukčně toxické působení koprinu, které jej činí nevhodným pro dlouhodobé užívání.[8]
Mechanismus účinku
editovatKoprin se hydrolyzuje na kyselinu glutamovou a 1-aminocyklopropanol, který inhibuje enzym aldehyddehydrogenázu.[7] 1-Aminocyklopropanol se rychle přeměňuje na cyklopropanonhydrát, který se kovalentně váže na thiolové skupiny enzymu, čímž brání působení dehydrogenázy.[4] Tato inhibice vede po pozření ethanolu ke hromadění acetaldehydu. Toxicita acetaldehydu a znemožnění jeho metabolizování na kyselinu octovou vyvolávají příznaky otravy koprinem. Kovalentní vazba koprinu je vratná a příznaky tak odezní, pokud není přijímán další alkohol.[4]
1-Aminocyklopropanol také deaktivuje esterázovou činnost aldehyddehydrogenázy, tento proces je ale méně významný.[9]
Příprava
editovatKoprin je první objevenou přírodní látkou obsahující cyklopropanový kruh.[3] Uměle jej lze připravit N-acylací 1-aminocyklopropanolu.[3] Reakcí izokyanatocyklopropanu s kyselinou chlorovodíkovou vzniká hydrochlorid 1-aminocyklopropanolu, z něhož se po přidání hydroxidu sodného stane volný 1-aminocyklopropanol. Po smíchání hydrochloridu s anhydridem kyseliny N-ftaloyl-L-glutamové dojde k acylaci. V posledním kroku působením hydrazinu vznikne koprin.[3] Enantiomer izokoprin vzniká při laboratorní přípravě v zanedbatelných množstvích, ale v průmyslové výrobě jsou jeho výtěžky větší.[3]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Coprine na anglické Wikipedii.
- ↑ Disulfiramlike Mushroom Toxicity. emedicine.medscape.com [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Robert W. Buck. Mushroom Toxins — A Brief Review of the Literature. New England Journal of Medicine. 1961-10-05, s. 681–686. DOI 10.1056/NEJM196110052651406.
- ↑ a b c d e Per Lindberg; Rolf Bergman; Börje Wickberg. Isolation and structure of coprine, the in vivo aldehyde dehydrogenase inhibitor in Coprinus atramentarius; syntheses of coprine and related cyclopropanone derivatives. Journal of the Chemical Society, Perkin Transactions 1. 1977, s. 684. DOI 10.1039/P19770000684.
- ↑ a b c Jeffrey S. Wiseman; Robert H. Abeles. Mechanism of inhibition of aldehyde dehydrogenase by cyclopropanone hydrate and the mushroom toxin coprine. Biochemistry. 2002, s. 427-435. DOI 10.1021/bi00570a006. PMID 369602.
- ↑ Denis R. Benjamin. Mushrooms: poisons and panaceas—a handbook for naturalists, mycologists and physicians. New York: WH Freeman and Company, 1995. Dostupné online. ISBN 978-0-7167-2600-5.
- ↑ a b Mushroom Poisoning Syndromes [online]. North American Mycological Association [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Vindhya Koppaka, David C. Thompson, Ying Chen, Manuel Ellermann, Kyriacos C. Nicolaou, Risto O. Juvonen, Dennis Petersen, Richard A. Deitrich, Thomas D. Hurley, Vasilis Vasiliou, David R. Sibley. Aldehyde Dehydrogenase Inhibitors: a Comprehensive Review of the Pharmacology, Mechanism of Action, Substrate Specificity, and Clinical Application. Pharmacological Reviews. 2012, s. 520-539. DOI 10.1124/pr.111.005538. PMID 22544865.
- ↑ Didier Michelot. Poisoning by Coprinus atramentarius. Natural Toxins. 1992, s. 73-80. DOI 10.1002/nt.2620010203. PMID 1344910.
- ↑ Hans Marchner; Olof Tottmar. Studies in vitro on the inactivation of mitochondrial rat-liver aldehyde dehydrogenase by the alcohol-sensitizing compounds cyanamide, 1-aminocyclopropanol and disulfiram. Biochemical Pharmacology. 1983, s. 2181-2188. DOI 10.1016/0006-2952(83)90224-1. PMID 6870943.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu koprin na Wikimedia Commons
