Konstantin Trauttenberg
Konstantin svobodný pán von Trauttenberg (německy Constantin Freiherr von Trauttenberg) (17. září 1841, Opava – 26. dubna 1914, Řím) byl rakousko-uherský diplomat. Jako jazykově dobře vybavený absolvent Konzulární akademie strávil přes čtyřicet let v diplomatických službách. Mimo jiné byl rakousko-uherským vyslancem v Řecku, Švýcarsku a Dánsku.
Konstantin svobodný pán von Trauttenberg | |
---|---|
Erb rodu Trauttenbergů | |
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku | |
Ve funkci: 1888 – 1899 | |
Předchůdce | Karl Franckenstein |
Nástupce | Christoph Wydenbruck |
Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku | |
Ve funkci: 1887 – 1888 | |
Předchůdce | Moritz Ottenfels-Gschwind |
Nástupce | Alois Seiller |
Rakousko-uherský vyslanec v Řecku | |
Ve funkci: 1883 – 1887 | |
Předchůdce | Nikolaus Wrede |
Nástupce | Gustav Kosjek |
Narození | 17. září 1841 Opava |
Úmrtí | 26. dubna 1914 (ve věku 72 let) Řím |
Titul | svobodný pán |
Profese | diplomat |
Ocenění | Řád železné koruny, Řád Spasitele, Řád Karla III., Řád Dannebrog, Řád Medžidie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatPocházel ze šlechtické rodiny Trauttenbergů, která v jiných liniích vlastnila statky v Čechách.[1] Byl nejstarším ze tří dětí barona Josefa Leopolda Trauttenberga (1804–1890), který působil ve státních úřadech na Moravě a ve Slezsku, matka Mathilde (1810–1887) pocházela z hraběcího rodu Cappy italského původu.[2] Vystudoval gymnázium a Orientální akademii ve Vídni, od roku 1862 působil v diplomatických službách. Zastával nižší diplomatické posty v Istanbulu, Drážďanech, Římě, Berlíně, od roku 1880 byl velvyslaneckým radou v Petrohradě. V roce 1882 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a zároveň vedl Orientální akademii. Poté byl rakousko-uherským vyslancem v Řecko (1883–1887),[3] Švýcarsku (1887–1888)[4] a Dánsku (1888–1899).[5][6] Posledních deset let své diplomatické kariéry byl rakousko-uherským delegátem v Káhiře u Komise veřejného egyptského dluhu (1899–1909).
Po odchodu do výslužby se usadil v Římě, spolu s manželkou je pohřben na německém hřbitově ve Vatikánu v sousedství baziliky sv. Petra.[7]
Rodina
editovatBěhem diplomatického pobytu v Rusku se v roce 1882 v Petrohradě oženil s hraběnkou Marií Pavlovnou Ušakovovou (1850–1924), dcerou ruského generála Pavla Ušakova. Z jejich manželství se narodili dva synové, Konstantin (*1883) a Arnold (*1884), oba ale zemřeli v dětství.[8][9] Z manželčina předchozího manželství pak Konstantin Trauttenberg Paula Garainowa (1877–1939), který sloužil v c. k. armádě. V roce 1907 byl povýšen do stavu svobodných pánů se jménem Garainow-Trauttenberg.[10]
Konstantin měl dva mladší sourozence. Sestra Agnes (1843–1932) byla dámou Řádu hvězdového kříže, nositelkou Alžbětina řádu[11] a dlouholetou první dvorní dámou arcivévodkyně Marie Karolíny.[12] Bratr Heinrich (1850–1917) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra.[13]
Tituly a ocenění
editovatJako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1871 jmenován c. k. komořím[14] a v roce 1895 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[15] Během své dlouholeté diplomatické služby získal vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[16]
Rakousko-Uhersko
editovat- Řád železné koruny II. třídy (1882)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Řád železné koruny I. třídy (1904)
Zahraničí
editovat- Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko)
- Řád svaté Anny II. třídy (Rusko)
- velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko)
- velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
- velkodůstojník Řádu Karla III. (Španělsko)
- Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
- Řád bílého slona I. třídy (Siam)
- komandér Řádu italské koruny (Itálie)
- rytíř Řádu württemberské koruny (Württembersko)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 (reprint 2001); s. 670 ISBN 80-7203-385-9 dostupné online
- ↑ Rodina Josefa Leopolda Trauttenberga na webu geni.com dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 5 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 258 dostupné online
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1898; Vídeň, 1898; s. 36 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1889; Vídeň, 1889; s. 257 dostupné online
- ↑ Hrobka Konstantina Trauttenberga na webu findagrave [1]
- ↑ Rodina Konstantina Trauttenberga na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1886; Gotha, 1886; s. 959 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1917; Gotha, 1917; s. 276 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 325, 334 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 53 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1910; Gotha, 1910; s. 808 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 176 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 190 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Konstantina Trauttenberga in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 278 dostupné online
Literatura
editovat- DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; s. 660–661 ISBN 978-3-205-20493-0
- KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1