Christoph Wydenbruck

rakousko-uherský diplomat z německé šlechtické rodiny

Christoph Anton Maria hrabě von Wydenbruck (5. února 1856, Vídeň, Rakousko4. října 1917, Bad Reichenhall, Německo) byl rakousko-uherský diplomat z německé šlechtické rodiny. Od mládí působil v diplomacii, zastával posty různého významu v několika evropských zemích, nakonec byl rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsku (1911–1913).[1][2]

Christoph hrabě von Wydenbruck
Rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku
Ve funkci:
1911 – 1913
PředchůdceRudolf Welsersheimb
NástupceKarel Emil z Fürstenbergu
Rakousko-uherský vyslanec v Nizozemí
Ve funkci:
1907 – 1911
PředchůdceOtto Brandis
NástupceKarl Giskra
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku
Ve funkci:
1899 – 1907
PředchůdceKonstantin Trauttenberg
NástupceDénes Széchenyi

Narození5. února 1856
Vídeň
Úmrtí4. října 1917 (ve věku 61 let)
Bad Reichenhall
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
ChoťMarie von Fugger-Babenhausen (od 1880)
RodičeFerdinand Wydenbruck
DětiNora Wydenbruck
Helene Isabella Wydenbruck
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat
 
Zámek Trpísty, majetek rodu Wydenbrucků v 19. století

Pocházel z rakouského šlechtického rodu původem z Vestfálska, který od roku 1868 užíval hraběcí titul. Narodil se jako starší syn diplomata Ferdinanda Wydenbrucka (1809–1878)[3], matka Isabel, rozená St John-Blacker (1829–1900), pocházela z Anglie.[4] Christoph původně vstoupil do c. k. armády, v hodnosti poručíka odešel krátce poté do zálohy a vstoupil do služeb ministerstva zahraničí. Zastával nižší diplomatické posty v různých evropských metropolích, například ve Stockholmu, Berlíně nebo Římě. V letech 1895–1899 byl vyslancem v Japonsku,[5][6] kde do roku 1896 zároveň plnil kompetence diplomatického zastoupení pro Čínu a Siam.[7] Po návratu do Evropy byl vyslancem v Dánsku (1899–1907)[8] a Nizozemí (1907–1911),[9] svou kariéru zakončil jako rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku (1911–1913).[10]

Tituly a ocenění

editovat

Jako příslušník šlechtického rodu byl v roce 1881 jmenován c. k. komořím,[11] ve funkci vyslance v Dánsku obdržel v roce 1905 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[12] Během působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[13][14]

Rakousko-Uhersko

editovat

Zahraničí

editovat

V roce 1880 se na zámku Meiselberg v Korutanech oženil s princeznou Marií von Fugger-Babenhausen (1858–1929).[15][16] Marie byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu dvě dcery[17]:

  • Nora (15. 1. 1894, Londýn – 29. 8. 1959, tamtéž), spisovatelka a překladatelka, manž. 1919 Alfons Putscher (14. 1. 1885, Klagenfurt am Wörthersee – 3. 1. 1962, Londýn), malíř, věnoval se především malbě zvířat a krajinomalbě, jejich 2 děti přijaly příjmení Putscher-Wydenbruck.

Christophův mladší bratr August Vilém Wydenbruck (1857–1905) byl majitelem velkostatku se zámkem Trpísty v západních Čechách. Jejich sestra Isabela (1862–1920) se v roce 1882 v Trpístech provdala za diplomata hraběte Viktora Folliota de Crenneville (1847–1920).

Reference

editovat
  1. Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
  2. Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 402 dostupné online
  3. Ferdinand Wydenbruck in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreichdostupné online
  4. Rodina Ferdinanda Wydenbrucka na webu geni.com dostupné online
  5. Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1896; s. 36 dostupné online
  6. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 213 dostupné online
  7. CABIŠ, Adam: Rakousko-Uhersko a Čína. Diplomatické vztahy dvou císařství v letech 1896–1911 (diplomová práce); Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, s. 18–19 dostupné online
  8. Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1901; Vídeň, 1900; s. 37 dostupné online
  9. Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1908; Vídeň, 1907; s. 48 dostupné online
  10. Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1913; Vídeň, 1912; s. 54 dostupné online
  11. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1881; s. 216 dostupné online
  12. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 229 dostupné online
  13. Přehled řádů a vyznamenání Christopha Wydenbrucka in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1912; Vídeň, 1912; s. 54 dostupné online
  14. Přehled řádů a vyznamenání Christopha Wydenbrucka in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1912; s. 284 dostupné online
  15. Rodokmen Fuggerů na webu euweb.cz dostupné online
  16. Gothaischer genealogischer Hofkalender 1883; Gotha, 1883; s. 116–117 dostupné online
  17. Rodina Christopha Wydenbrucka na webu geni.com dostupné online
  18. Rodokmen Desfoursů na webu euweb.cz dostupné online

Literatura

editovat
  • DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; ISBN 978-3-205-20493-0
  • KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1