Knihovna Załuských
Knihovna Załuských (polsky Biblioteka Załuskich) byla založena ve Varšavě v letech 1747-1795 Józefem Andrzejem Załuskim a jeho bratrem Andrzejem Stanisławem Załuskim. Knihovna Załuských byla první polská veřejná knihovna, také největší polská knihovna a první veřejná knihovna v Evropě. [1][2]
| Knihovna Załuských | |
|---|---|
| Załuski Library | |
 Knihovna v roce 1801 | |
| Stát |  Polsko |
| Poloha | Dom pod Królami, Polsko |
| Souřadnice | 52°14′43,44″ s. š., 21°0′27″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Knihovna Załuských se považuje za první polskou veřejnou knihovnu[3] a jednu z největších knihoven v tehdejší době[2]. V celé Evropě byly jenom dvě nebo tři knihovny s takovou kapacitou.[4] Původně ve fondech knihovny bylo kolem 200 000 položek, postupně se sbírka rozšiřovala a na konce 80. let 18. století dosáhla kolem 400 000 tisků, map a rukopisů.[2][5]
Po smrti bratrů Załuských knihovnu přejala peče nad knihovnou Komise národní výchovy.
V roce 1794, po potlačení Kościuszkova povstání, byly sbírky knihovny na příkaz carevny Kateřiny II. Veliké konfiskovány ruskou armádou a převezeny do Petrohradu, kde byly z počátku začleněny do carské soukromé knihovny a rok později se staly základem pro nově zřízenou Carskou veřejnou knihovnu.[2][6] Část sbírky byla poškozena, zničena nebo odcizena v důsledku nesprávného zacházení během přepravy knih do Ruska.[2][4]
Sbírky byly pak rozptýleny po různých ruských knihovnách a v roce 1821 byla budova knihovny přeměněna na činžovní dům.[7] Část sbírky se vrátila do Polska ještě v 19. století.[2]
V meziválečném období ruská vláda vrátila Polsku část fondu bývalé Knihovna Załuských na základě Rižského míru.[5][8] Tato část byla pak úplně zničena německými oddíly po potlačení Varšavského povstání v říjnu 1944.[2][9][4] Jenom 1800 rukopisů a 30 000 tisků z původní kolekce přetrvalo válku.
Budova byla zničena německými oddíly během druhé světové války. Po válce byla znovu postavena v rámci obnovy Varšavy.[7]
Dnešní Polská národní knihovna se považuje za nástupkyni Knihovny Załuských.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ S. D. Chrostowska. Polish Literary Criticism Circa 1772: A Genre Perspective [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-09.
- ↑ a b c d e f g Maria Witt. The Zaluski Collection in Warsaw [online]. FYI France, September 15 and October 15, 2005 [cit. 2008-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Bygone Warsaw [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-14.
- ↑ a b c Lech Chmielewski. In the House under the Sign of the Kings [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-03.
- ↑ a b Allen Kent, Harold Lancour, Jay E. Daily. Encyclopedia of Library and Information Science. Warsaw: [s.n.], 1977. Dostupné online. ISBN 0-8247-2020-2.
- ↑ Nicholas A. Basbanes. A Splendor of Letters: The Permanence of Books in an Impermanent World. Warsaw: [s.n.], 2003. Dostupné online. ISBN 0-06-008287-9.
- ↑ a b Dom pod Królami [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Jonathan Rose. The Holocaust and the Book: Destruction and Preservation.. Warsaw: [s.n.], 2001. Dostupné online. ISBN 1-55849-253-4.
- ↑ Rebecca Knuth. Burning books and leveling libraries: extremist violence and cultural destruction. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2006. Dostupné online. ISBN 0-275-99007-9. S. 166.
Literatura
editovat- Jan Kozłowski, Szkice o dziejach Biblioteki Załuskich. Publisher: Zakład Narodowy Imienia Ossolińskich, Polish Academy of Sciences, Wrocław, 1986. Retrieved October 23, 2011.
- Heinz Lemke, Die Brüder Zaluski und ihre Beziehungen zu Gelehren in Deutschland und Danzig, Berlin 1958
- Marian Łodyński, Z dziejów „Biblioteki Rzeczypospolitej Załuskich zwanej” w l. 1785-94, Warszawa 1935
- Jan Kozłowski, Biblioteka Załuskich w dwunastu odsłonach, „Roczniki Biblioteki Narodowej” 33:2001
- Jan Kozłowski, Źródła do rekonstrukcji Biblioteki Załuskich, Z badań nad polskimi księgozbiorami historycznymi, 15(1993)
- Stanisław Roszak, Środowisko intelektualne i artystyczne Warszawy w połowie XVIII w. Między kulturą Sarmatyzmu a Oświecenia, Toruń 1997
- Tadeusz Zarzębski, Biblioteka Rzeczypospolitej Załuskich zwana (Fakty z dziejów), „Roczniki Biblioteki Narodowej” 27/28:1991/92
- Pamiątki dziejów Biblioteki Załuskich, opr. Joanna Płaza i Bożena Sajna, Biblioteka Narodowa, Warszawa 1997
- Piotr Bańkowski, Ze studiów nad rękopisami byłej cesarskiej biblioteki publicznej w Petersburgu Nakładem "Przeglądu Bibliotecznego", Kraków 1937
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihovna Załuských na Wikimedia Commons - FYI France Essay Archivováno 9. 12. 2013 na Wayback Machine. The Strange Life of One of the Greatest European Libraries of the Eighteenth Century: the Zaluski Collection in Warsaw
- Welcome In the House under the Sign of the Kings
