Kněžice rohatá
Kněžice rohatá (Carpocoris fuscispinus) je druh ploštice z čeledi kněžicovití (Pentatomidae). Je to široce rozšířený druh v Evropě, často pozorovaný na rostlinách z čeledi miříkovité (Apiaceae).
 Kněžice rohatá | |
|---|---|
 Kněžice rohatá (Carpocoris fuscispinus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | ploštice (Hemiptera) |
| Čeleď | kněžicovití (Pentatomidae) |
| Rod | Carpocoris |
| Binomické jméno | |
| Carpocoris fuscispinus Boheman; 1851 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatKněžice rohatá dosahuje délky 11–14 mm. Tělo má typický široce oválný tvar. Zbarvení je velmi variabilní, od žlutošedého přes žlutohnědé a červenohnědé až po tmavě hnědé. Na štítu (pronotum) jsou obvykle čtyři výrazné černé skvrny. Postranní výběžky štítu jsou ostře špičaté a mírně zahnuté dozadu, což je jeden z rozlišovacích znaků tohoto druhu.[1] Tyto výběžky mohou být užitečné pro odlišení od podobných druhů, například od kněžice purpurové (Carpocoris purpureipennis).
Rozšíření
editovatKněžice rohatá se vyskytuje téměř po celé Evropě, s výjimkou nejsevernějších oblastí. Její areál zasahuje dále na východ přes Malou Asii až do západní části Číny.[2] V České republice je běžným druhem v nížinách i pahorkatinách.
Ekologie
editovatKněžice rohatá je aktivní od května do září, s vrcholem aktivity během léta. Dospělci (imaga) nové generace se objevují od července.[3] Tento druh přezimuje ve stadiu dospělce, nejčastěji v půdě nebo pod listím. V létě je nejčastěji pozorován na rostlinách z čeledi miříkovité (Apiaceae) a hvězdnicovité (Asteraceae), na kterých saje šťávy.
Vývoj
editovatSamice kladou vajíčka na spodní stranu listů různých bylin. Vývoj od vajíčka po dospělce trvá přibližně 45 dní a zahrnuje pět nymfálních stádií.[4] Mladé nymfy se živí rostlinnými šťávami a vyvíjejí se postupně.
Význam
editovatKněžice rohatá není považována za významného škůdce, i když může škodit na obilninách a dalších plodinách tím, že saje šťávu z nedozrálých semen. Škodlivost je však ve srovnání s jinými druhy kněžic nízká.[3]
Zajímavosti
editovatDospělci komunikují pomocí vibrací, které nejsou slyšitelné pro člověka. Tato vibrace slouží k lákání partnerů a k vymezení teritoria.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Wagner, Eduard: Wanzen oder Heteroptera, I. Pentatomorpha. Gustav Fischer Verlag, Jena, 1966.
- ↑ Rider, D.A., Zheng, L.Y., Kerzhner, I.M.: Checklist and nomenclatural notes on the Chinese Pentatomidae (Heteroptera). Zoosystematica Rossica 11, 135–153, 2002.
- ↑ a b Schaefer, C.W., Panizzi, A.R.: Heteroptera of Economic Importance. CRC Press, 2000, s. 451.
- ↑ a b Shestakov, L.S.: A Comparative Analysis of Vibrational Signals in 16 Sympatric Bug Species (Pentatomidae, Heteroptera). Entomological Review 95 (3), 310–325, 2015.
Literatura
editovat- Wagner, Eduard: Wanzen oder Heteroptera, I. Pentatomorpha. Gustav Fischer Verlag, Jena, 1966.
- Schaefer, C.W., Panizzi, A.R.: Heteroptera of Economic Importance. CRC Press, 2000, ISBN 978-1-4200-4185-9.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kněžice rohatá na Wikimedia Commons - Biolib.cz – Kněžice rohatá
- iNaturalist – Kněžice rohatá
