Klokan vraný (Osphranter bernardus) je statný druh klokana, který se endemicky vyskytuje v Arnhemské zemi v severní Austrálii. Jedná se o extrémně plachého, velmi málo studovaného vačnatce.

Jak číst taxoboxKlokan vraný
alternativní popis obrázku chybí
Klokan vraný
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Podtřídavačnatci (Marsupialia)
Řáddvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleďklokanovití (Macropodidae)
Rodklokan (Osphranter)
Binomické jméno
Osphranter bernardus
(Rothschild, 1904)
Synonyma

Dendrodorcopsis woodwardi Rothschild, 1903 Dendrodorcopsis bernardus Rothschild, 1904[2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

editovat

Popis druhu zajistil Walter Rothschild v roce 1904. Rothschild nově popsaný druh původně pojmenoval jako Dendrodorcopsis woodwardi.[3] Na popud Oldfielda Thomase však Rothschild krátce na to druh přeřadil do rodu Macropus.[4] Vzhledem k tomu, že druhové jméno woodwardi bylo již zabráno jiným druhem v tomto rodu (Macropus robustus woodwardi), Rothschild druh přejmenoval na Macropus bernardus.[4][5]

Na základě studie molekulární DNA z roku 2019 byl klokan vraný spolu s několika dalšími druhy vyňat z rodu Macropus do rodu Osphranter.[6]

Klokan vraný dosahuje výšky kolem 73 cm, ocas je dlouhý 64 cm. Samci váží kolem 19–22 kg, samice 13 kg. Tělo je silně svalnaté. Samci jsou tmavě hnědí až černí se žlutohnědými pažemi. Samice jsou šedé až šedohnědé s černými tlapkami, nohama a koncem ocasu. Uši jsou krátké a zakulacemé.[7]

Výskyt

editovat
 
Klokan vraný v národním parku Kakadu

Klokan vraný se vyskytuje na geograficky malém území severní Austrálie, konkrétně ve střední a západní části Arnhemská země. Biotop druhu se vyznačuje strmými skalnatými srázy a velkými balvany s různou hustotou eukalyptových lesů.[8]

Biologie

editovat

O biologii druhu je známo jen minimum informací, což pramení hlavně z extrémní plachosti druhu i geograficky omezeného areálu výskytu v jedněch z nejodlehlejších částí Austrálie. Jedná se o samotářský druh klokana pobývajícího samostatně, v páru nebo ve třech (samec, samice a mládě). Zatímco v noci hřaduje ve stínu stromů a skal, v noci vylézá a shání potravu.[7]

Ohrožení a lidé

editovat

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí klokana vraného jako téměř ohrožený druh. Důvodem je hlavně to, že populace druhu je nižší než 10 000 jedinců, areál výskytu druhu je omezený a klokan je patrně ovlivněn změnou v managementu lesních požárů. Druh je omezeně loven místními Aboriginci, lov nicméně nepředstavuje pro druh větší nebezpečí.[9]

Klokan vraný byl jednu dobu považován za vyhynulého. Po pozorování jedince v roce 1914 nedošlo ke spatření dalšího klokana vraného až do roku 1969.[10] Jediný známý případ chovu klokanů vraných ze zajetí pochází z konce 10. let 20. století, kdy v listopadu 1918 bylo 5 klokanů vraných přijato v Zoo Taronga v Sydney. Jediný známý komentář o chování druhu v zajetí zněl „byli velmi tiší a poslušní“.[7]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. Names List for MACROPODIDAE [online]. Australian Faunal Directory [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ROTHSCHILD, W. Preliminary diagnosis of a new genus and species of kangaroo. Novitates Zoologicae. 1903, roč. 10, s. 414. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b ROTHSCHILD, W. Note on Dendrodorcopsis woodwardi. Novitates Zoologicae. 1903, roč. 10, s. 543. Dostupné online. (anglicky) 
  5. JACKSON, Stephen M.; GROVES, Colin. Systematics and taxonomy of Australian mammals. Collingwood, Vic.: CSIRO Publishing, 2015. ISBN 9781486300129. S. 162–163. (anglicky) 
  6. CELIK, Mélina; CASCINI, Manuela; HAOUCHAR, Dalal. A molecular and morphometric assessment of the systematics of the Macropus complex clarifies the tempo and mode of kangaroo evolution. Zoological Journal of the Linnean Society. 2019-03-28, roč. 186, čís. 3, s. 793–812. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. ISSN 0024-4082. DOI 10.1093/zoolinnean/zlz005. (anglicky) 
  7. a b c MENKHORST, Peter. A field guide to the mammals of Australia. South Melbourne, Australia: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 019550870X. S. 118. (anglicky) 
  8. Mammals of Australia. Příprava vydání Ronald Strahan. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1995. ISBN 1-56098-673-5, ISBN 978-1-56098-673-7. OCLC 34510110 S. 326–327. (anglicky) 
  9. Osphranter bernardus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2016, 2016 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T12620A21954187.en. (anglicky) 
  10. NOWAK, Ronald M. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press, 2018. ISBN 9781421424675. S. 373. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Mammals of Australia. Příprava vydání Ronald Straham. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1995. ISBN 1-56098-673-5, ISBN 978-1-56098-673-7. OCLC 34510110 (anglicky) 
  • MENKHORST, Peter. A field guide to the mammals of Australia. South Melbourne, Australia: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 019550870X. (anglicky) 
  • NOWAK, Ronald M. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press, 2018. ISBN 9781421424675. (anglicky) 
  • TURNER, James. Mammals of Australia: An Introduction to Their Classification, Biology & Distribution. Sofia-Moscow: Pensoft, 2004. ISBN 954-642-198-7. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat