Klanolístka obecná

druh houby

Klanolístka obecná Schizophyllum commune je houba z čeledě klanolístkovité Schizophyllaceae řádu pečárkotvaré (Agaricales ). Klanolístka je pro svou tuhost a malou velikost v Evropě zřídkakdy požívána, naopak v Myanmaru, Laosu, severním Thajsku a severovýchodní Indii (Manípur a Mizóram) patří mezi oblíbené jedlé houby, připravuje se vařená nebo dušená a nakrájená na proužky, podobně jako Ucho Jidášovo, v některých oblastech Asie se údajně syrová používá jako žvýkačka.[1] Plodnice vyrůstají během června a července a poté v říjnu až listopadu.[1]

Jak číst taxoboxKlanolístka obecná
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusné houby (Agaricomycetes)
Podtřídarouškaté houby (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
ČeleďSchizophyllaceae - klanolístkovité
Binomické jméno
Schizophyllum commune
Fr.; 1815
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Klanolístka obecná, lišty.

EPPO kód

editovat

SCYZCO[2]

 
Klanolístka obecná pohled na plodnice seshora a zespodu.

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy

editovat

Podle biolib.cz je pro patogena s označením klanolístka obecná Schizophyllum commune používáno více rozdílných názvů, například Agaricus alneus nebo Schizophyllum multifidum.[3]

 
Lišty často upoutají pozornost.

Zeměpisné rozšíření

editovat

Celosvětově, mimo Antarktidy.[4] Podle eol.org je potvrzen výskyt ve střední Evropě. [5]

Výskyt v Česku

editovat

Pozitivní.

Plodnice obvykle nemívá třeň. Klobouk dorůstá až do dvou až pěti centimetrů a připomíná lasturu nebo pohár. Přirůstá ke kmeni stromu. Povrch klobouku je jemně plstnatý, chlupatý a šedobílé barvy za vlhka šedohnědý.

Houba nemá lupeny, ale jim podobné lišty. Od třeně nebo středu klobouku se tyto lištny vějířovitě rozbíhají k okrajům a mezi nimi jsou kratší lištny. Lišty klanolístky obecné připomínají lupénky lupenatých hub, ale výzkum ukázal, že patří do přibuzenstva hub chorošovitých.[6] Lišty na rubu jsou rozčísnuté[7][L 1] šedohnědé až hnědé, obvykle s nafialovělým nádechem, měkké a pružné.[1] Dužina plodnic je bílá až nahnědlá a skládá se s hustě propletených bezbarvých vláken.[6]

Spory 3-4 x 1-1.5 µm, cylindrické, matné, výtrusný prach je bílý.[8]

 
Starší plodnice ve vlhkém prostředí.

Hostitel

editovat

Listnaté dřeviny[L 1] a jehličnany. Mezi nejvíce napadané patří rody buk (Fagus), lípa (Tilia), olše (Alnus) a dub (Quercus).[1] Klanolístka obecná je parazit a saprofyt, napadá mimo živých poraněných nebo jen oslabených a mrtvých rostlin i žaludy. Plodnice houby vyrostly i na jablku a starém chlebu.[6] Mrtvé dřevo, které rozkládá bílou plísťovitou hnilobou. [6] V karpatských lesích napadá až třetinu buků s kořenovými náběhy poškozenými sesuvy kamení, těžbou a dopravou dřeva.[6]

V Brazílii byla opakovaně izolována z míšního moku člověka, který onemocněl zánětem mozku a míchy.[6]

Příznaky

editovat

Plodnice ve skupinách na větvích a kmeni.

Význam

editovat

Způsobuje odumírání kůry, ucpávání vodivého pletiva a bílou hnilobu. Oslabené rostliny mohou snáze podlehnout následné infekci jinou chorobou. [L 1] Patogen velmi rychle prorůstá hostitelem. Napadení zvyšuje náchylnost větví k lámání.

Ekologie

editovat

Patogen atakuje rostliny poškozené nebo oslabené fyziologickými vlivy.[L 1] Je častý v lesích, parcích, ovocných sadech.

 
Plodnice na hostiteli.

Ochrana rostlin

editovat

Prevence

editovat

Ochrana jutovými pásy omotanými kolem kmene, nebo nátěr barvou.[L 1]

Reference

editovat
  1. a b c d stromvemeste.cz. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 
  2. EPPO, SCYZCO
  3. biolib.cz
  4. botit.botany.wisc.edu
  5. eol.org
  6. a b c d e f houby.atlasrostlin.cz
  7. hobby.idnes.cz hobby.idnes.cz
  8. mykoweb.com

Literatura

editovat
  1. a b c d e TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazy

editovat