Klíny
Klíny (německy Göhren) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se ve východní části Krušných hor v nadmořské výšce 700–812 metrů. Rozkládá se podél silnice 271 vedoucí z Litvínova k hraničnímu přechodu Mníšek. Západně nad obcí se vypíná Mračný vrch (852 m) a východně vedou strmé svahy do Šumného dolu. Při silnici se pod Klíny nacházejí jeho místní části Rašov a Sedlo. Klíny jsou střediskem zimních sportů. Mají autobusové spojení s Českým Jiřetínem a Litvínovem. Žije zde 185[1] obyvatel.
| Klíny | |
|---|---|
 Budova obecního úřadu (vpravo vpředu) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litvínov |
| Obec s rozšířenou působností | Litvínov (správní obvod) |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°38′18″ s. š., 13°32′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 185 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,45 km²[2] |
| Nadmořská výška | 812 m n. m. |
| PSČ | 436 01 |
| Počet domů | 75 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Klíny 61 436 01 Litvínov 1 starosta@kliny.eu |
| Starostka | Mgr. Zděnka Němečková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Klíny | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567191 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatVesnice se podle zakládací listiny měla jmenovat Hora Svatého Václava, ale na základě její polohy brzy převládlo lidové označení Gêren pocházející ze středněhornoněmeckého výrazu gêre (klín). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Gery (1355), Gerij (1355), „in monte S. Wenczeslai“ (1355), Geren (1357), Geru (1360), monte S. Wenceslai (1360), Mons S. Wenceslai (1362), Gerna (1364), Gern (1538), „na Klynach“ a též Gheru (1585), Khern (1591), Gern (1618), Gern a Göhrn (1787) a Göhre (1833).[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1355, kdy Slavek z Rýzmburka jmenoval ke klínském kostelu sv. Antonína kněze. Založení obce nejspíše souvisí s důlním podnikáním v Krušných horách ve 14. století. Páni z Rýzmburka drželi Klíny až do konce 14. století. V roce 1398 prodal Boreš (IX.) mladší míšeňskému markrabímu Vilémovi I. hrad Rýzmburk, klášter v Oseku a město Duchcov. Součástí tohoto zboží pravděpodobně byly i Klíny. V roce 1459 se majetek vrátil české koruně.
Město Duchcov získal v roce 1527 Děpolt z Lobkovic na Bílině. Jeho syn Václav v roce 1538 získal panství Duchcov včetně Klínů. Posléze se Kíny staly součástí panství mosteckého hradu. V roce 1585 hrad i s panstvím koupil prezident české královské komory Ladislav III. Popel z Lobkowicz a v této souvislosti jsou zmiňovány i Klíny. Další zpráva o Klínech pochází z roku 1618 jako příslušenství tvrze v Horním Litvínově, jehož majitelem byl Václav Vilém z Lobkovic (1592–1621). Jeho syn František Josef zemřel bezdětný a tak panství zdědila jeho manželka Polyxena Marie z Talmberka. Ta se v roce 1642 provdala za Maxmiliána hraběte z Valdštejna. Po její smrti v roce 1651 veškerý majetek včetně Klínů přešel tomuto rodu. Od té doby byly Klíny součástí panství Duchcov-Horní Litvínov.
Po třicetileté válce byla zastavena těžba a obyvatelstvo nalézalo obživu jako dřevorubci nebo při výrobě dřevěného uhlí. V létě 1680 postihla obec morová epidemie. Klíny byly součástí valdštejnského panství Duchcov-Horní Litvínov až do zrušení poddanství v roce 1848. Po roce 1850 se stala samostatnou obcí v okrese Most. V roce 1870 byla dokončena stavba nového kostela sv. Antonína Paduánského. Stavba od počátku trpěla spodní vodou a byla zhruba o 100 let později zbořena.[5]
Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, takže došlo v obci k velkému úbytku obyvatel, neboť nově příchozí tento pokles nevyrovnali.
Současnost
editovatDnes jsou Klíny především rekreační obcí. V létě slouží jako středisko turistických tras a cyklistických stezek. V zimě je využívána Krušnohorská lyžařská magistrála a přilehlý lyžařský areál. Mnoho zdejších domů je využíváno k individuální rekreaci. Na Mračném vrchu byly postaveny dvě větrné elektrárny.[6] Do severovýchodní části katastru obce zasahuje obora Fláje. V obci působí při Ekofarmě Centrum pro ekologickou výchovu Klíny o.s., které již několik let rozvijí program Zapomenutá Krušnohorská řemesla pro laickou i odbornou veřejnost.
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 232 obyvatel (z toho 110 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 255 obyvatel: šest Čechoslováků a 249 Němců. Kromě dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 334 | 298 | 272 | 271 | 256 | 232 | 255 | 51 | 105 | 91 | 87 | 57 | 49 | 81 |
| Domy | 53 | 57 | 57 | 58 | 58 | 58 | 57 | 50 | 39 | 27 | 31 | 32 | 35 | 40 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Rašov a Sedlo. | ||||||||||||||
Obecní symboly
editovatKlíny získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 20 ze dne 29. května 2007.[11]
Znak
editovatVe stříbrném štítě na zeleném návrší se třemi volnými stříbrnými klíny vedle sebe černé hrábě provázené dvěma přivrácenými černými plamennými křídly se zlatým perizoniem.
Vlajka
editovatList tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 5:3. V žerďové polovině bílého pruhu černé hrábě provázené dvěma černými přivrácenými plamennými křídly se žlutým perizoniem. Pod nimi v zeleném pruhu tři bílé rovnoramenné trojúhelníky – klíny hrotem dolů, široké osminu a vysoké čtvrtinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Pamětihodnosti
editovat- Přírodní rezervace Černý rybník
- Do katastrálního území Klíny II zasahuje část přírodní památky Pekelské údolí
- Dřevěná zvonice
- Klínská brána
Fotogalerie
editovat-
Chaty na západní straně pod Mračným vrchem -
Bývalá škola -
Větrná elektrárna nad obcí -
Chata Emeran -
Sjezdovky
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Klíny, Göhren, s. 245.
- ↑ 13811 kostel sv. Antonína Paduánského v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ Přehled větrných elektráren k 31. 12. 2007. www.eru.cz [online]. [cit. 2009-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-23.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Obecní znak a vlajka
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klíny na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Klíny v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
