Wikipedie

Mníšek (Nová Ves v Horách)

část obce Nová Ves v Horách v okrese Most

Mníšek (německy Einsiedl) je místní část obce Nová Ves v Horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v Krušných horách v nadmořské výšce 700–765 metrů. Od německého Mníšku (Deutscheinsiedel) je oddělen pouze hraniční říčkou Svídnice. Do Mníšku vede z Litvínova přes Klíny silnice II/271. Menší komunikace spojují Mníšek od západu s Novou Vsí v Horách (silnice III. třídy č. 2546) a od jihu s Janovem a Křížatkami (silnice III. třídy č. 2543).

Mníšek
Střed osady
Střed osady
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecNová Ves v Horách
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°37′41″ s. š., 13°30′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel28 (2021)[1]
Katastrální územíMníšek v Krušných horách (7,7269 km²)
Nadmořská výška700–765 m n. m.
PSČ435 45
Počet domů6 (2011)[2]
Mníšek
Mníšek
Další údaje
Kód části obce106011
Kód k. ú.706019
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název vesnice vznikl jako zdrobnělina slova mnich. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Eynsidel (1425),[3] Einsiedl (1562),[4] „ves na Mnissku jinak Einszydl“ (1585), „Mnissek jinak Eynsydl“ (1591), Einsiedl (1787), Böhmisch-Einsiedel (1846) a Einsiedl nebo česky Mníšek (1854).[3]

Historie

editovat

Obec vznikla na staré obchodní cestě, která vedla z Prahy přes Krušnohoří do Saska. Cesta z Mostu pokračovala na Janov a Křížatky a odtud vedla přes Mníšek a Saydu do Freibergu. Archeologické nálezy dokládají, že osídlení zde bylo již na počátku 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1425, ale vztahuje se jen k celnici[4] mosteckého hradu. Vesnice byla založena až na začátku 16. století.[4]

Roku 1560 byla v místě vysvěcena poustevna a kaple pro osecké mnichy. Založení původní poustevny lze rovněž datovat do počátku 13. století. Místo sloužilo mnichům pro odpočinek při jejich poutích do saského kláštera Altzella a jako výchozí stanoviště při jejich pátrání po rudách. Při nich objevili nejen stříbro, ale má se také za to, že se podíleli na nálezu měďných žil v německém Mníšku. Od přítomnosti mnichů také osada získala svůj název.

Roku 1562 věnoval Jan z Veitmile s povolením svého otce Šebestiána z Veitmile sedmnácti poddaným část lesa, aby si místo vyklučili a osídlili. Založení osady souvisí úzce s těžbou stříbra, především ale s velkou spotřebou dřeva při provozu hutí. V roce 1613 postihla obec epidemie moru, kterému podlehla většina obyvatel. Později katolická církev založila tradici každoroční výroční poutě na svátek svaté Rozálie, patronky před morem, z Mníšku do Nové Vsi v Horách.

V době pobělohorské pobývali v Nové Vsi v Horách jezuité a jimi prováděná rekatolizace vyhnala mnoho obyvatel evangelického vyznání ze zdejšího kraje do sousední Lužice a Saska. Totéž se stalo evangelíkům vyčkávajícím v českém Mníšku; tito uprchli ze strachu před novoveskými jezuity do Mníšku německého. Tehdy se jednalo o morem, požáry a třicetiletou válkou zničený statek, kde žily jen dvě rodiny. V roce 1680 tam žilo už sedmnáct rodin exulantů z Čech a přibývaly další. Jejich zásluhou vzniklo město Deutscheinsiedel (německý Mníšek).[5]

Během napoleonských válek Mníšek vyplundrovali francouzští vojáci. Obyvatelstvo se během krátkého obsazení ukrývalo v okolních lesích.

Ani v 19. století neztratila dřívější obchodní cesta mezi Čechami a Saskem na svém významu a v letech 1841–1844 zde byla vybudována cesta. Slavnostní otevření silnice proběhlo 23. srpna 1844 za účasti rakouského arcivévody Štěpána.

Už v roce 1835 byla v obci postavena škola a v roce 1887 byla postavena nová školní budova. V roce 1885 tu byla otevřena i pošta. V letech 1869–1910 byl Mníšek osadou obce Janov, poté byl samostatnou obcí.

Obyvatelstvo se živilo převážně prací v polesí, které patřilo městu Most, část obyvatel se zabývala zpracováním dřeva a výrobou dřevěných hraček. Ke konci 19. století se Mníšek stal oblíbeným výletním a prázdninovým místem. Po druhé světové válce bylo převažující německé obyvatelstvo vysídleno a mnoho opuštěných objektů zchátralo a bylo srovnáno se zemí. Od roku 1961 je osadou Nové Vsi v Horách. Mníšek se stal postupně rekreační osadou.

 
Horní část vesnice

Po dlouhém jednání mezi českou a německou stranou se v roce 2002 podařilo otevřít hraniční přechod Mníšek–Deutscheinsiedel, který byl jediným automobilovým přechodem (pouze pro osobní automobily) v okrese Most. Přineslo to s sebou nejen oživení cestovního ruchu, ale také výstavbu vietnamské tržnice. V souvislosti s výstavbou přechodu byla v letech 1998–1999 zrekonstruována silnice z Klínů. Na konci devadesátých let 20. století vznikla v Krušnohoří naučná stezka Flájská hornatina, která prochází i Mníškem. Přes obec rovněž vede cyklostezka Krušnohorská magistrála.

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 368 obyvatel (z toho 177 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 356 Němců a šest cizinců. Kromě římskokatolické většiny bylo patnáct lidí evangelíky, jeden člověk patřil k nezjišťovaným církvím a jeden byl bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 396 obyvatel: šest Čechoslováků, 388 Němců a dva cizince. Kromě šestnácti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 475 524 436 468 391 368 396 59 18 13 5 0 8 15 28
Počet domů 66 72 71 76 74 74 74 76 8 4 1 0 6 6 6

Pamětihodnosti

editovat

V roce 1898 vznikl v Mníšku spolek pro zřízení kaple Nanebevstoupení Páně. Kaple byla zbořena 12. března 1964.[10] Na vrcholu Jeřabina (785 m) vzdáleném necelé dva kilometry jihovýchodně od Mníšku byla v roce 1884 postavena rozhledna, která později zanikla. Rozhledna byla v roce 2009 obnovena. Ve vesnici stojí pomník z roku 1845 upomínající na slavnostní otevření silnice. Kousek od něj se nachází při silnici další pomníček z roku 1925. Jižně od osady se nachází dřevěný kříž z roku 1913.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. 
  4. ↑ a b c SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Mníšek, s. 241. 
  5. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 54. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kaple Nanebevstoupení Páně, kat. území: Mníšek v Krušných horách [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 169-210
  • Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 275-302

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mníšek_(Nová_Ves_v_Horách)&oldid=23336285“