Klášter Göttweig

Klášter Göttweig (česky Kotvík) je mužský benediktinský klášter, který stojí na návrší, jež je výběžkem pahorkatiny Donausteinerwald, nad obcí Furth na jižním břehu Dunaje nedaleko dolnorakouské Kremže v okrese Kremže-venkov. Náleží do širšího okolí údolí Wachau.

Klášter Göttweig
Klášter Göttweig od jihovýchodu
Klášter Göttweig od jihovýchodu
Lokalita
StátRakouskoRakousko Rakousko
MístoFurth bei Göttweig
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádŘád svatého Benedikta
ZakladatelAltman Pasovský
Založení1083
Znak
Odkazy
Kód památky55861
Webwww.stiftgoettweig.at
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Klášter byl založen roku 1083 pasovským biskupem Altmanem pro konvent augustiniánů kanovníků, ale již roku 1094 se zde usídlil konvent benediktinů z kláštera St. Blasien ze Schwarzwaldu. První a jedinou stojící románskou stavbou je kaple sv. Erentrudy, archeologickým výzkumem byly odhaleny ještě základy románského kostela sv. Jiří, které jsou přístupné mimo současný klášter. Středověký rozmach následovaly požáry a drancování tureckými vojáky a devastace v období reformace. Od roku 1625 klášter náleží do rakouské kongregace benediktinů. Přestavbu klášterního areálu po požáru z roku 1718 pro opata Gottfrieda Bessela navrhl císařský dvorní architekt Johann Lucas von Hildebrandt po vzoru španělského Escorialu. Benediktinský klášter je dosud v provozu a se 45 mnichy patří k největším v Rakousku. V letech 1991–1996 byl zdejší otec opat (pater abbas) hlavou kongregace.

 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s barokním průčelím, gotickým zdivem lodi a závěru
  • Opatství s prelaturou (jádro areálu, takzvaný hrad, nerealizovaný Hildebrandtův návrh měl celý klášter obehnat dvojitým pásem hradeb)
  • Knihovna (v klauzuře) a klášterní muzeum – rozsáhlé sbírky výtvarného umění vynikají mj. jednou z největších rakouských sbírek staré grafiky a kolekcí obrazů
  • Císařské křídlo se slavnostním sálem s monumentálním schodištěm, jehož klenbu vymaloval Paul Troger v roce 1739 freskou Apoteóza císaře Karla VI., který je zobrazen jako bůh Apollón, projíždějící na zlatém voze taženém dvěma bělouši v oblacích mezi alegoriemi věd a umění. Patří k nejvýznamnějším malbám této epochy v Rakousku. Interiéry salónů jsou vybaveny tapetami, nástěnnou malbou a nábytkem v rokokovém stylu; pozoruhodná je kolekce francouzských gobelínů: krajiny s bukolickými scénami a hrátkami šlechty v přírodě, tzv. verdury.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – trojlodní dvouvěžová bazilika, má sloupový portikus ve stylu římských antických staveb; v lodi využívá obvodové zdivo a závěr ze starší gotické stavby; oltářní obrazy sv. Benedikta a bl. Altmanna namaloval roku 1773 Martin Johann Schmidt, zvaný Kremser Schmidt. V barokní skříni jsou zasazeny vynikající varhany z roku 1922, rekonstruované v roce 1982.
  • Chrámová krypta má gotické křížové klenby, jsou zde mj. pohřbeni: kníže Hadmar I. z Kuenringu(zemř.v květnu 1138), zakladatel blahoslavený Altmann (část ostatků je vystavena v relikviáři, hrobku kryje kamenná ležící socha bl. Altmanna z roku 1540), mnich-historik umění Gregor Martin Lechner († 2017) a další.
  • Klášterní restaurace s venkovní terasou

V roce 2000 byl klášter zapsán mezi Světové dědictví UNESCO společně s klášterem v Melku a městem Krems an der Donau (česky: Kremže) jako součást „Kulturní krajiny Wachau“.

Galerie

editovat

Doprava

editovat

Před klášterem je konečná zastávka místního autobusu.

Externí odkazy

editovat