Wikipedie

Katedrální Bazilika Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie ve Wloclawku

Katedrální bazilika Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie ve Wloclawku je gotická církevní stavba ve městě Włocławek v Polsku, v Kujavsko-pomořském vojvodství. Byla stavěná od roku 1340, vysvěcená v roce 1411 po ukončení stavby hlavní chrámové lodi. Výstavba pokračovala až do roku 1526, kdy byla dokončena severní věž. V letech 1883-1901 byla regotizována. Proběhla výměna detailů a navýšení obou věží.

Katedrální Bazilika Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie ve Wloclawku
Wloclawská katedrála
Wloclawská katedrála
Místo
StátPolskoPolsko Polsko
Souřadnice52°39′39,85″ s. š., 19°4′4,67″ v. d.
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Stavební slohgotická architektura
Další informace
AdresaWłocławek, PolskoPolsko Polsko
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o trojlodní chrám s užším a nižším kněžištěm. Zajímavé jsou vitráže z roku 1360, hrobka biskupa Piotra z Bnin z roku 1494, dřevěná socha Matky Boží z počátku 15. století a obraz Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie od Jana Velkého přibližně z roku 1480.

Historie

editovat

Ve 12. století se jednalo o dřevěnou stavbu, kterou pravděpodobně už ve 13. století nahradila zděná budova. První zděnou wloclawskou katedrálu vypálili členové řádu německých rytířů v roce 1329. Katedrála se nacházela jihovýchodně od hradu. Předpokládá se, že část stavebního materiálu z demolice vypálené katedrály, převážně žulového kamene, byla použita do budovy nájemního domu v Bednářské ulici č. 2.[1]

Začátek výstavby stávajícího katedrálního kostela ve Wloclawku, iniciovaný biskupem Maciejem Palukou z Gołancze, který měl položit základní kámen, zaznamenal v análech kronikář Jan Długosz dne 25. března 1340.[2] Pro stavbu bylo vybráno nové místo blízko nábřeží Visly. Nejdříve bylo postaveno dlouhé kněžiště a jižní sakristie. V roce 1350 byl postaven a zařízen oltář sv. Jana a sv. Ondřeje. Po roce byla 1358 zahájena výstavba hlavního chóru. Po smrti biskupa Macieje Paluka stavbu řídil jeho synovec, biskup Zbylut z Golancze.

Na začátku 15. století byla ukončena výstavba hlavní lodi baziliky. Původ skromného tvaru katedrály je předmětem diskuze mezi historiky umění. Někteří uvádějí, že vzorem byla katedrála v Hnězdnu[3] a jiní, že vzory by se měly hledat mezí budovami stavěnými podle tradice vytvořené v uměleckém prostředí Severního Porýní včetně cisterciáckého opatství Salem.[4] První vysvěcení katedrály proběhlo roku 1411 biskupem Janem Kropidlou. Během 15. a 16. století pokračovaly práce na věžích a v kaplích. Čtyři špičaté hvězdné klenby, které pocházejí z přelomu 14. a 15. století, jsou odvozeny od architektury Řádu německých rytířů. Do dnešní doby se zachovalo 22 částí z gotických vitráží z oken kněžiště, které jsou vystaveny v kapli sv. Barbory.

V druhé polovině 15. století byly kolem hlavního kostela postaveny kaple. V roce 1527 kaple sv. Martina s kapitulou u jižní lodi a v roce 1541 kaple Cibavit. Na začátku 16. století byly dvě kaple (kaple Požehnané Panny Marie a protější kaple sv. Kazimíra) přestavěny ve manýristickém stylu, zakončeny kupolemi s lucernami.

Ve druhé polovině 18. století byla obnovena střecha. V roce 1891 začaly práce na rekonstrukci katedrály pod vedením Konstanta Wojciechowského. Podle jeho návrhu byla podél severní lodi postavená kaple a západní část, a tím bylo dosaženo symetrického řešení celé budovy. Věže, původně nepřevyšující střechu střední lodi a později kryté kulovými kupolemi, byly navýšené dvěma vysokými podlažími v novogotickém stylu. Součástí rekonstrukce bylo také nahrazení některých prvků členění a výzdoby stavby, které změnily její původní gotický charakter (např. výměna kružeb, klenáků a vybudování baldachýnových výklenků v presbytáři). Většina vnitřního vybavení byla také odstraněna. V roce 1902 byly práce ukončeny. V roce 1907 získala katedrála titul bazilika minor.

 
Interiér katedrály

Interiér

editovat
  • Interiér zdobí polychromie bratrů Stanisława a Zdzislawa Jasinských, vytvořená v letech 1900–1901
  • Okno kněžiště obsahuje vitráž Józefa Mehoffera (1938), která ve střední části zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie
  • Gotické vitráže z roku 1350 jsou částečně zachované v kapli sv. Barbory ​​(původně v kněžišti)
  • Náhrobek biskupa Piotra z Bnin v kapli sv. Josefa z červeného mramoru od Wita Stwosze z roku 1494
  • Gotický obraz Nanebevzetí Panny Marie z Warty, připisovaný Janovi Velkému z roku 1475
  • Renesanční mramorový náhrobek biskupa Krzeslawa z Kurozwęki z roku 1516
  • Renesanční bronzový náhrobek biskupa Jana Karnkowského z roku 1536
  • Dřevěná gotická socha Matky Boží z počátku 15. století
  • Sousoší Poslední večeře z roku 1505, polychromované
  • Velký Tumský kříž u vchodu do kněžiště, ze začátku 17. století
  • Barokní prvky z roku 1603
  • Neogotické zobrazení ukřižovaného Ježíše Krista spolu s biblickými postavami nad vchodem do kněžiště

Až do roku 2012, umístěný nejprve v kněžišti a od 70. let 20. století v kapli Zvěstování Panny Marie, existoval sedmiramenný svícen vysoký 310 cm s rozpětím ramen 380 cm, odlitý z bronzu rižským řemeslníkem Hansem Meyerem pro kostel svatého Petra v Rize v roce 1596. Památka se dostala do Wloclawku během druhé světové války se skupinou německých osadníků z Lotyšska, přemístěných v rámci akce Heim ins Reich. V únoru 2012 se svícen vrátil do Rigy na základě dohody s orgány Lotyšské republiky o repatriaci kulturních památek.[5]

10. dubna 2011 byla v katedrále odhalena pamětní deska věnovaná polským obětem katastrofy Tu-154 u Smolenska.

V roce 2018 byla katedrála zapsána na seznam historických památek v rámci akce „100 historických památek pro sté výročí získání nezávislosti“.[6]

Galerie

editovat
  •  
    Wit Stwosz, náhrobek Piotra z Bnin, kolem roku 1493
  •  
    Neogotické zobrazení ukřižovaného Ježíše Krista spolu s biblickými postavami
  •  
    Kaple Nejsvětější Svátosti
  •  
    Vitráž v katedrále
  •  
    Památník v boční části katedrály
  •  
    Socha Jana Pavla II. v boční části katedrály
  •  
    Kruchta baziliky Nanebevzetí Panny Marie
  •  
    Lucerna kaple Blahoslavené Panny Marie
  •  
    Boční loď katedrály
  •  
    Manýristická kaple Blahoslavené Panny Marie, přestavěná koncem 19. století
  •  
    Krucifix na severní stěně chrámu
  •  
    Památník Stefana Wyszynského u katedrály
  •  
    Chrlič
  •  
    Koperníkova zeď

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bazylika katedralna Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny we Włocławku na polské Wikipedii.

  1. ↑ Puget W., Paździor M., Chrzanowski T., Kornecki M., Włocławek i okolice, [w:] „Katalog zabytków sztuki w Polsce”, t. XI, z. 18, Warszawa 1988, s. 9.
  2. ↑ J. Długosz, Roczniki, czyli kroniki sławnego Królestwa Polskiego, ks. 9, tłum. J. Mrukówna, Warszawa 1975, s. 270.
  3. ↑ Andrzej Grzybkowski, „Gotycka Architektura Murowana w Polsce”, Warszawa 2014, s. 152.
  4. ↑ PAJOR, Piotr; UTZIG, Joanna. „Godny miana katedry”. O genezie formy architektonicznej kościoła katedralnego we Włocławku. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2023-02-22]. 
  5. ↑ Tożsamość i przemieszczenie. Przewodnik Katolicki [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ 100 Pomników Historii na 100-lecie odzyskania niepodległości (pol.). mkidn.gov.pl, 2018-12-10. [online]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Szczęsny Skibiński, Polskie katedry gotyckie, Poznań 1996, s. 131–137.
  • Piotr Pajor, Joanna Utzig, „Godny miana katedry. O genezie formy architektonicznej kościoła katedralnego we Włocławku”, Folia Historiae Artium, Seria Nowa, t.14: 2016 / PL ISSN 0071-6723.
  • Joanna Utzig, Witraże w katedrze we Włocławku w kontekście stylu malarstwa południowoniemieckiego pierwszej połowy XIV wieku, Folia Historiae Artium, 13, 2015.
  • Piotr Nowakowski, Architektura katedry we Włocławku, mps pracy magisterskiej napisanej pod kierunkiem doc. S. Skibińskiego, UMK Toruń 1988 (niepublikowana).
  • M. Machowski, A. Włodarek, Włocławek. Kościół katedralny pw. Panny Marii, [w:] „Architektura gotycka w Polsce”, t. 2: Katalog zabytków, red. T. Mroczko, M. Arszyński, Warszawa 1995 (Dzieje sztuki polskiej, 2), s. 259.
  • W. Łuszczkiewicz, Katedra Włocławska i projekt p. Stryjeńskiego jej restauracyi, „Czasopismo Techniczne”, 1, 1883, nr 5, nr 6.
  • Jacek Kowalski (Der Dom in Leslau/Włocławek), [w:] Mittelalterliche Architektur in Polen. Romanische und gotische Baukunst zwischen Oder und Weichsel, t. 1, red. Ch. Herrmann, D. von Winterfeld, Petersberg 2015, s. 298.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katedrální_Bazilika_Nanebevzetí_Nejsvětější_Panny_Marie_ve_Wloclawku&oldid=24068728“