Kasárna Josefská

Kasárna Josefská (také Josefská kasárna) byl kasárenský objekt v Praze v městské části Nové Město v letech 1799–1918. V roce 1919 byla přejmenována na Kasárna Jiřího z Poděbrad. V roce 1993 došlo k jejich zrušení a na jejich místě byl postaven multifunkční komplex Palladium.

Kasárna vznikla v letech 1799 z bývalého Kapucínského kláštera u kostela svatého Josefa, kdy objekt zakoupil stavovský vojenský ubytovací úřad. Rozhodující etapou přestavby na kasárna byla léta 1857 až 1861.

Rozsáhlý objekt kasáren se nacházel v čele domovního bloku mezi ulicemi Na Poříčí, Truhlářskou a náměstím Republiky, do kterého byl konvexně vyklenutý. Byla to třípatrová budova s fasádou odpovídající kasárenské architektuře. Jejich romantizující vzhled dotvářela atika zakončená cimbuřím ve stylu tudorovské gotiky. Jízdárna v ulici Na Poříčí byla postavena s novátorskou a nyní ceněnou konstrukcí krovu.

Historie místa

Špitál

Již v roce 1350 bylo místo zastavěno, neboť Jan Jakub (správce královského podílu na dolování stříbra v Kutné Hoře) zde založil Jakubův chudinský špitál. Jeho součástí byl i kostel Panny Marie. Ten sloužil až do husitských válek (1419 až 1434), kdy byl díky vazbám na katolickou církev vypleněn a zničen husity.
Zdejší pozemek byl ale atraktivní, neboť stál poblíž Králova dvora, a proto zde začaly vznikat domy zámožnějších měšťanů a králových služebníků. Nastal zde i intenzivní rozvoj řemesel a obchodu.
Na konci patnáctého století král přestal využívat svou staroměstskou rezidenci Králův dvůr a ze zdejšího místa se stala obyčejná část města.

Klášter

V roce 1630 zde z podnětu císaře Ferdinanda II. založil kapucínský klášter majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Byl to vojenský poradce a osobní přítel Albrechta z Valdštejna, který se velmi obohatil během pobělohorských konfiskací. Konvent byl ustanoven v roce 1633 a za pět let byla zahájena výstavba klášterního domu. Součástí konventu byl i barokní kostel svatého Josefa postavený v letech 1636 až 1653, který se na svém místě nachází dodnes.
Kapucínský klášter sloužil svému účelu více než sto let. V roce 1689 jej poničil velký požár, ale došlo k obnově budovy.
V roce 1782 byl klášter zrušen dekretem Josefa II. a budova postupně chátrala.

Kasárna

V roce 1794 až 1799 byla budova bývalého kláštera převzata vojenským ubytovacím úřadem, který ji chtěl využít pro kasárna určená pro vozataje. O třináct let později došlo ke zbourání konventu a v letech 1843 až 1844 proběhla výstavba nových kasáren s jízdárnou. Po dokončení zde byli ubytováni vojáci a v rozlehlé stáji s jízdárnou byli umístěni koně. Výraznějších oprav a změn se kasárnům dostalo v letech 1857 až 1861.
Nová kasárna byla postavena ve stylu romantické neogotiky s románskými prvky hlavního křídla do náměstí. V této podobě se průčelí kasáren víceméně dochovalo dodnes. Autory projektu byli architekt Achilla Wolfa a vídeňský stavitel K. Píchala. Na stavbě se dále podíleli Eduard van der Nüll a Alfred Sicard von Sicardburg.
V kasárnách svého času sloužil i český spisovatel a dramatik Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856), který právě zde složil text písně Kde domov můj pro svou frašku Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Píseň se stala národní a později i státní hymnou. Událost připomíná pamětní deska na čelní fasádě nákupního centra.
Od roku 1918 za první republiky plnila Josefská kasárna nadále svou funkci. Došlo pouze k odstranění symbolů rakouské monarchie a byla přejmenována na kasárna Jiřího z Poděbrad.
Své funkci sloužila i v letech 1938 až 1945 za protektorátu během druhé světové války, kdy se nazývala Hybernská kasárna.
V roce 1945 na sklonku války byly v kasárnách dislokovány české protektorátní četnické a policejní útvary. Celkem šlo o deset důstojníků a 320 mužů. Štábní kapitán četnictva Eduard Wagner byl bývalý dělostřelecký důstojník, jenž spolupracoval na počátku okupace s legendárním Josefem Mašínem. V kasárnách vzniklo mobilizační velitelství Praha-střed, do jehož čela se postavil odbojový spolupracovník velitele povstání generála Karla Kutlvašra, plukovník Antonín Kratochvíl.
Od konce druhé světové války a během socialismu opět fungovala pod názvem kasárna Jiřího z Poděbrad.
V roce 1993 došlo k jejich zrušení.

Palladium

V roce 1996 byla zchátralá budova prodána a investor zde naplánoval stavbu nákupního centra. O tři roky později se kasárna Jiřího z Poděbrad dostala na seznam našich kulturních památek a plány výstavby se zdržely.
Před započetím samotné přestavby byl v lokalitě proveden rozsáhlý archeologický průzkum, který mimo odhalil románské osídlení z 12. století.
V roce 2007 zde byl otevřen nový multifunkční komplex Palladium. Objekt má celkem 11 podlaží (pět pod zemí, šest v původním rozsáhle přestavěném objektu). Kromě obchodních prostor je součástí Palladia podzemní garáž a kancelářské prostory.
Národní památkový ústav označuje tuto přestavbu za jeden z nejzávažnějších negativních zásahů v Pražské památkové rezervaci. Je uváděn jako jeden z příkladů fasádistického přístupu k památkám. Neodpovídá to zcela skutečnosti, neboť obě památkově chráněné budovy (budova kasáren a budova jízdárny) byly investorem ponechány a opraveny do současného stavu. Včetně historických stropů v jízdárně, do které je vstup z ulice Na Poříčí.

Galerie

Pamětní deska Josefa Kajetána Tyla na počest jeho textu k pozdější české hymně
Pamětní deska na připomínku let 1918–1919
Pamětní deska na připomínku května 1945
Multifunkční komplex Palladium
Zrekonstruovaná jízdárna
Zrekonstruovaný strop jízdárny

Odkazy

Literatura

ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska I.praporu 2.čs.dob.pluku [online]. Pamětní deska nalevo od vjezdu: budova kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí republiky na rozhraní Starého a Nového Města pražského; Praha 1, Nám. Republiky 1078/1, N. Město: www.vets.estranky.cz, 2004-07-21 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
KASÁRNA JIŘÍHO Z PODĚBRAD - Na budově kasáren Jiřího z Poděbrad Náměstí republiky na rozhraní Starého a Nového Města pražského [online]. budova kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí republiky na rozhraní Starého a Nového Města pražského: www.pametni-desky-v-praze.cz [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
ŠTRUPL, Vladimír. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Praha 1, náměstí Republiky 1078/1, na budově Palladia: Spolek pro vojenská pietní místa (www.vets.cz), 2004-07-21 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
ZA OSVOBOZENÍ VLASTI - Na budově bývalých kasáren na Náměstí Republiky 1/1078 Praha 1 Nové Město [online]. Praha 1, náměstí Republiky 1078/1 Nové Město, na budově Palladia: Pamětní desky v Praze [cit. 2017-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
DRAGOUN, Zdeněk a kolektiv. Náměstí Republiky - výzkum století. 1. vydání. Praha: ARCHAIA, 2009. 224 s. ISBN 978-80-254-4494-8.