Karel Votlučka
Karel Votlučka (1. října 1896 Plzeň[1] – 2. června 1963 Plzeň) byl český malíř, grafik a ilustrátor.[2]
Karel Votlučka | |
---|---|
Karel Votlučka | |
Narození | 1. října 1896 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. června 1963 (ve věku 66 let) Plzeň Československo |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, grafik, ilustrátor, kreslíř a výtvarník |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatKarel Votlučka se narodil manželům Vilémovi a Anně Votlučkovým. Otec měl v Martinské ulici v Plzni knihařství, ale toužil mít ze svého syna stavitele a architekta. Karel se vyučil zedníkem a absolvoval Státní průmyslovou školu v Plzni. Praxi prodělal u stavitele Drobného. Jeho snem bylo malování a kreslení a touha byla tak silná, že odešel do Prahy studovat Akademii výtvarných umění. Tu absolvoval v letech 1916–1920. Zde měl vynikající učitele – Jana Preislera a Vratislava Nechlebu. Po dokončení studia se stal žákem profesora Maxe Švabinského a Josefa Loukoty.
V této době se poprvé oženil. Manželkou se stala Anna roz. Brabcová a měli dva syny Zdeňka a Marcela. Chtěl se plně věnovat umělecké tvorbě a nikdy nenastoupil do žádného zaměstnání, byl výtvarníkem na volné noze. Fascinovala ho architektura, zejména pražská. Maloval zákoutí a uličky staré Prahy. Do Plzně však stále dojížděl, maloval staré domy, hospůdky, renesanční radnici a chrám sv. Bartoloměje i výroční trhy kolem něj. Kladný vztah k Plzni vyjadřoval svou prací. Ilustroval publikace plzeňského badatele, zakladatele a dlouholetého ředitele Národopisného muzea v Plzni Ladislava Lábka – Potulky po Plzni staré i nové. Kresbami přispíval do časopisu Plzeňsko, Mladá stráž a také ilustroval knihu Franka Weniga (1898–1974) Kytice plzeňských pověstí a Pomněnky Karla Schwarze (1863–1939). V roce 1937 získal významnou zakázku. Plzeňský pivovar mu zadal výzdobu pavilonu na světové výstavě v Paříži. V témže roce došlo k osobní tragédii. Umírá mu manželka a Votlučka zůstává sám se dvěma syny. Čtyři roky na to se natrvalo přestěhoval do Plzně a podruhé se oženil. Vyvolenou byla Marie roz. Knedlíková z Plzně.
Po druhé světové válce ho okouzlila krása Slovenska, lidová i městská architektura i přívětivost lidí. Zde působil do roku 1952. U příležitosti výročí 750 let povýšení Trnavy na město bylo použito 17 jeho kreseb jako ilustrací pamětní knihy. Také maloval na Moravě, v Hodoníně vytvořil soubor kreseb ze života T. G. Masaryka i kolekce kreseb památek Olomouce a Brna.
Karel Votlučka zemřel na zákeřnou nemoc v roce 1963 ve svých 67 letech. Svým rozsáhlým dílem přispěl k obohacení české grafické tvorby, která má i ve světě významné místo.[3]
Dílo
editovatKarel Votlučka používal v malířské tvorbě často olejomalbu a akvarel, v grafické dřevoryt, linoryt, lept a litografii.
- cyklus 17 leptů Pražská nádvoří, které patří k mistrovským grafickým listům
- album 32 leptů Gotická Praha (vydáno však bylo pouze 10 exemplářů)
- Památné domy pražské
- Starý Břevnov (1928)
- Klášter blahoslavené Anežky v Praze (1930)
- Portál Týnského chrámu (1930)
- Stará Plzeň (1929–1930)
- Pražské zajímavosti
- Mozart v Praze
- cca 300 drobných grafických listů Ex libris a novoročenek – vyhotoveny technikou leptu
- portrétní a stylizované grafiky (lepty a linoryty) anglického básníka a malíře D. G. Rossetiho (1923)
- podobizny F. M. Dostojevského a B. Smetany (1922)
- ilustrace básně K. H. Máchy Mnich, Votlučka ji vyzdobil jediným leptem, který je považován za velice vzácný[4]
- dva velké panely propagující Měšťanský pivovar a plzeňský Prazdroj v Paříži (1937)
- soubor cenný umělecky i etnograficky – Plzeňské právovárečné domy – 256 kreseb všech právovárečných domů v Plzni (vydáno při příležitosti 100. výročí založení Měšťanského pivovaru)
- pohlednice s interiéry pivovaru a plzeňskými hospůdkami
- soubory reprodukcí jeho kreseb na pohlednicích Prahy, Plzně, Jaroměře, Týnce u Klatov[3]
Výstavy
editovatKarel Votlučka byl členem Syndikátu výtvarných umělců v Praze, který se podílel na jeho výstavách.
- Výstava Umělecké skupiny v Plzni, 1919[5]
- Dům umělců Praha, 1924
- Vídeň s českými a rakouskými modernisty, 1924
- Souborná výstava v Plzni, 1930
- Jaroměř, 1936
- Plzeň, 1943
- Přeštice, 1943
Výstavy po jeho smrti
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Plzeň
- ↑ Autority - Katalogizační lístek - Knihovna města Plzně - katalog Tritius. tritius.plzen.eu [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c KLÍMA, David. 100. výročí narození akademického malíře Karla Votlučky. České památky. Červen 1996, roč. 7, čís. 1., s. 3.
- ↑ Akademický malíř Karel Votlučka 1896-1963. Přeštice: Spolek pro záchranu historických památek na území Přešticka, 2000. 12 s.
- ↑ Artotéka města Plzně. www.artotekaplzen.cz [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O., Turistika.cz. Karel Votlučka, malíř Přešticka. www.akce.cz [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Karel Votlučka - grafická tvorba - SVKPK. Česky. Dostupné online [cit. 2017-04-18].
Literatura
editovat- SCHWARZ, Karel. Plzeňské pomněnky. Vyd. 1. Plzeň: Knihovna města Plzně ve spolupráci s Pro libris, 2011. 97 s.
- Votlučka: Pražská nádvoří. [Praha: nákl. vlast.], [1943]. 8 obr.
- VOTLUČKA, Karel. Stará Plzeň očima Karla Votlučky. Vydání první. Plzeň: vlastním nákladem, 2014. 155 stran.
- Klatovská domovní znamení: lepty. Praha: Karel Votlučka, 1925. 10 listů.
- VOTLUČKA, Karel. "Stará Plzeň". [II. díl]. Praha: K. Votlučka, 1933. [I] l.
- MAZNÝ, Petr, KRÁTKÝ, Vladislav a RŮŽIČKA, David. 100 zajímavostí ze staré Plzně III. Vyd. 1. V Plzni: Starý most, 2009. 127 s.
- LANGHAMMER, Jan. Tvůrci exlibris v západočeské oblasti: 80 let Spolku sběratelů a přátel exlibris. V Plzni: Státní vědecká knihovna, 1998. 36 s. .
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Votlučka na Wikimedia Commons
- Kresby Karla Votlučku
- Databáze signatur výtvarných umělců Archivováno 6. 11. 2016 na Wayback Machine.
- Bibliografie dějin Českých dějin
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR
- Karel Votlučka v informačním systému abART