Vratislav Nechleba
Vratislav Nechleba (17. června 1885, Královské Vinohrady[1] – 26. července 1965, Praha) byl český malíř-portrétista, profesor AVU.
| Vratislav Nechleba | |
|---|---|
 Vratislav Nechleba | |
| Narození | 17. června 1885 Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. července 1965 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, profesor AVU |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1955) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPo absolvování reálky v Lounech (1902) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1902–1907 v ateliéru profesora Maxmiliána Pirnera. Poté na základě Lerchova stipendia absolvoval studijní cesty do Itálie, Rakouska a Německa. V roce 1918 byl jmenován profesorem na AVU. Zde působil až do roku 1958. Několikrát byl zvolen rektorem AVU (1926–1928, 1931–1933, 1939–1940, 1945–1946).
V letech 1908–1949 byl členem SVU Mánes.
Dílo
editovatNejznámější část jeho díla tvoří portréty, včetně tzv. oficiálních portrétů – herec Eduard Vojan (1911), malíř T. F. Šimon (1922), Karel Kramář, Tomáš Garrigue Masaryk, portréty členů rodiny Bartoňů z Dobenína (majitelů zámku v Novém Městě nad Metují) a mnoho dalších. Vedle toho se věnoval i krajinomalbě, žánrovým výjevům a zátiší. Namaloval i řadu autoportrétů. Na rozdíl od svého konkurenta Otty Peterse se po roce 1948 rychle adaptoval na nový režim a portrétoval komunistické představitele státu (Klement Gottwald, Antonín Zápotocký). Spisovatele Otu Pavla inspiroval k vytvoření postavy vybíravého portrétisty profesora Nejezchleba.[2][3]
Ilustroval také knihy (Příjezd T. G. Masaryka do vlasti 1918 a j.)
Ocenění díla
editovat- 1937 zlatá medaile na Světové výstavě v Paříži
- 1940 Národní cena
- 1940 Mánesova cena České akademie věd a umění
- 1953 laureát státní ceny za portrét Klementa Gottwalda
- 1955 udělen titul zasloužilý umělec
Výstava
editovatV galerii GASK se v termínu 13. 10. 2024 – 2. 3. 2025 koná výstava Už jde… Vratislav Nechleba (1885–1965) Verista v pasti modernismu, která nabízí přehlídku děl z celého období Nechlebovy tvorby. Galerie v 1. polovině 20. let 21. století restaurovala podstatnou část obrazové sbírky, kterou získala v roce 2001 jako dar od paní Anny Nechlebové, a právě tato díla jsou návštěvníkům prezentována.[4]
Zobrazení ve filmu
editovatPředobrazem postavy malíře Nejezchleba, kterou ve filmu Smrt krásných srnců (1986) režiséra Karla Kachyni ztvárnil herec Lubor Tokoš, je právě Vratislav Nechleba. Postava se vyskytuje již v literární předloze – povídkovém souboru Oty Pavla.[4] [5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech
- ↑ Rudé Právo. 17. červen 1955, čís. 166, s. 3. ISSN 0032-6569.
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/23803-smrt-krasnych-srncu/ "Smrt krásných srnců" 1986, režie Karel Kachyňa, čas 38:30
- ↑ a b SKÁLOVÁ, Vanda. Už jde… Vratislav Nechleba (1885–1965) Verista v pasti modernismu - Slovo kurátora [online]. [cit. 2024-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Filmový přehled - Lubor Tokoš [online]. [cit. 2024-10-26]. Dostupné online.
Literatura
editovat- heslo Nechleba, Vratislav. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. ISBN 80-86171-14-0. Svazek IX. S. 217–218.
- Vratislav Nechleba a jeho škola, text Josef Schlesinger, Praha : Středočeská galerie, 1976 – katalog výstavy
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek II. Praha: Tvar, nakladatelství Svazu čs. výtvarných umělců, 1950. Heslo Nechleba, Vratislav, s. 190.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Nechleba na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vratislav Nechleba
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Nechleba Vratislav (1885)
- Vratislav Nechleba v informačním systému abART
