Karel Vilém Medau

tiskař, písmolijec, knihkupec a nakladatel původem z Pruska

Karel Vilém Medau, též Karl Wilhelm Medau, firma označována C. W. Medau et Comp. (1791 Štětín[1][p 1]16. února 1866 Litoměřice[2][3]) byl tiskař, písmolijec, knihkupec a nakladatel původem z Pruska, jeden z průkopníků litografie a dřevorytu v Čechách, vydavatel Havlíčkových Pražských novin.

Karel Vilém Medau
Narození1791
Štětín nebo Havelberg
Úmrtí16. února 1866 (ve věku 74–75 let)
Litoměřice
Povolánítiskař, vydavatel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pravčická brána, knižní ilustrace 1840, tisk Karel Vilém Medau
Zbytky Nového hradu u Olomučan, kolem roku 1848, autoři Franz Alexander Heber, Joseph Richter, tisk Karel Vilém Medau

Otec Karla Medaua, Daniel Medau, byl krejčovský mistr ve Štětíně (tehdy Prusko, nyní Polsko). Ve Štětíně se Karel Medau vyučil knihtiskařem u místního tiskaře Karla Viléma Struckea.[4]

Karel Medau se v Litoměřicích stal faktorem tiskárny Františka Laubeho, kterou vedl od roku 1812. Když majitel tiskárny 8. července 1815 ve věku 25 let zemřel,[5] požádal Medau úřady, aby tiskárnu mohl vést pod svým jménem s tím, že se s vdovou Laubeovou ožení. Pro formální překážky se stal vlastníkem tiskárny až po sňatku, počátkem roku 1817. Od počátku roku 1820 pak žádal ještě o knihkupeckou koncesi, kterou získal v dubnu téhož roku.[4]

Od roku 1830 usiloval o založení pobočky své tiskárny v Praze. To se mu zdařilo až v roce 1837 a pod jeho jménem fungovala tiskárna do roku 1855. V roce 1856 ji převzal Medauův krajan,[p 2] zvonař a tiskař Karel Ferdinand Bellmann (1820–1893).[6]

Karel Medau zemřel v Litoměřicích a byl pohřben na místním hřbitově.[2]

Rodinný život

editovat

Dne 18. listopadu 1816 se v Litoměřicích oženil se čtyřiadvacetiletou vdovou Elisabeth Laubeovou, která již měla z prvního manželství dítě.[7] V manželství se v Litoměřicích narodilo celkem osm dět.[8] Dcery Elisabeth (*1816) a Karolina (*1821) pobývaly s rodiči od roku 1834 v Praze.[9]

 
Pražské noviny, 16. 3. 1848, s. 4 (dole: vydavatel K. V. Medau, redaktor Karel Havlíček - oznámení o zrušení cenzury)

V litoměřické tiskárně tiskl Medau kalendáře, německé nábožné písně pro litoměřický seminář a další příležitostné tisky.[4]

Významné jsou tisky topograficky zaměřených publikací Františka Alexandra Hebera (1815–1849): totiž sedmidílné

  • Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (7 svazků, Praha 1844–1849)
  • Mährens Burgen und ihre Sagen (Praha 1848).

Medau dále vydával a tiskl literaturu pro mládež a ilustrované časopisy (Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten, vydáno ve Vídni a Praze 1821–1854).[6] V letech 1845–1848 vydával Pražské noviny a v letech 1848–1851 komerčně velmi úspěšný Pražský večerní list.

Pražské noviny a Karel Havlíček Borovský

editovat

Medau odkoupil Pražské noviny v roce 1845. Když pro list hledal nového redaktora, doporučil mu František Palacký Karla Havlíčka Borovského, který se stal redaktorem Pražských novin od 1. ledna 1846. Z počátečního nákladu 160 předplatitelů se jejich počet zvýšil během jednoho roku na 1 600. V jednom z posledních vydání Pražských novin, která Havlíček redigoval, bylo oznámeno zrušení cenzury.[10] Redakci předal 4. dubna 1848 Karlu Sabinovi (jehož jméno jako redaktora již bylo uvedeno na nejbližším následujícím vydání z 6. 4. 1848) a následující den po předání vydal vlastní Národní noviny.

Zajímavosti

editovat
 
Nouzové platidlo 4 krejcary, Litoměřice, 1849, tisk C. W. Medau
  • Karel Medau byl pokřtěn jako evangelík, v českých matrikách je uváděn jako katolík; až v úmrtní matrice je opět zapsán jako evangelík.[1][7] (Zdroje uvádějí, že rodné město a Prusko opustil kvůli svému evangelickému náboženství,[6] tomu ale matriční údaje neodpovídají.)
  • V roce 1848 bylo v Rakousku zastaveno měnění bankovek za kovové mince a vzniknul nedostatek mincí. V letech 1848–1850 proto začala města tisknout tzv. nouzová platidla. Firma Karla Medaua je tiskla pro město Litoměřice.[11]
  • Jako nakladatel se Medau nevyhnul soudním sporům:
    • V roce 1861 byl žalován jako vydavatel a redaktor týdeníku Leitmeritzer Wochenblatt pro urážku člena císařského domu.[12]
    • V letech 1863–1864 byl souzen pro zanedbání své povinnosti, když jím vydaný tisk měl způsobit přečin pobuřování proti české národnosti.[13][14]

Poznámky

editovat
  1. Matrika zemřelých dodává k datu narození 1791 „údajně“ (angeblich).
  2. Bellmann pocházel z tehdy pruského Königsbergu (Královce).

Reference

editovat
  1. a b Index narozených, St. Nikolai Štětín (evangel.), 1788-1886, snímek 24 [online]. Family Search [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  2. a b Matrika zemřelých (evangelická), Litoměřice 1819-1888, snímek 56 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (německy) 
  3. Lokales. S. 7. Leitmeritzer Wochenblatt [online]. 1866-02-24 [cit. 2021-02-11]. S. 7. Dostupné online. 
  4. a b c VOLF, Josef. Z dějin knihtiskárny v Litoměřicích. S. 236–241. Časopis Národního musea [online]. Národní muzeum [cit. 2021-02-09]. Čís. 1–4/1925, s. 236–241. Dostupné online. 
  5. Matrika zemřelých, Litoměřice, 1806-1823, snímek 195 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  6. a b c VOIT, Petr. Karel Vilém Medau [online]. Encyklopedie knihy [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  7. a b Matrika oddaných Litoměřice, 1806-1821, snímek 90 [online]. SOA Litoměřice. Dostupné online. 
  8. Index narozených, Litoměřice 1806-1850, snímky 97-99 [online]. SOA Litoměřice, 2021-09-02. Dostupné online. 
  9. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 384, obraz 839: Medau Karl Wilhelm [online]. Národní archiv. Dostupné online. 
  10. S. 4. Pražské noviny [online]. 1848-03-16. S. 4. Dostupné online. 
  11. PETRTYL, Josef. Nové poukázky z let 1849-1849. S. 248. Český lid [online]. Čís. 11–12/1948, s. 248. Dostupné online. 
  12. Domácí zprávy. S. 3. Národní listy [online]. 1861-11-17 [cit. 2021-02-09]. S. 3. Dostupné online. 
  13. Denní zprávy. S. 3. Národní listy [online]. 1863-05-22 [cit. 2021-02-09]. S. 3. Dostupné online. 
  14. Ze soudní síně. S. 3. Národní listy [online]. 1864-04-06 [cit. 2021-02-09]. S. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
  • CROMER, V. C. Le Guide fidèle dans la Suisse Bohémo-Saxonne, ou, Tours de voyage [online]. Litoměřice: Karl Wilhelm Medau, 1840 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  • Grafiky tištěné firmou K. V. Medaua [online]. Moravská zemská kníhovna [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.