Karel Ferdinand Bellmann

český fotograf a nakladatel

Karel Ferdinand Bellmann, známý též jako Carl Bellmann (4. prosince 1820 Praha[1]11. července 1893 Praha)[2] byl český, německy hovořící zvonař[3][4], nakladatel, tiskař, fotograf[5] a mecenáš umění.

Karel Ferdinand Bellmann
Karel Ferdinand Bellmann, asi 1880
Karel Ferdinand Bellmann, asi 1880
Jiná jménaCarl Bellmann
Narození4. prosince 1820
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. července 1893 (ve věku 72 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánízvonař, nakladatel, tiskař a fotograf
RodičeKarel Bellmann
Anna Kühnerová
DětiArthur Maschka-Bellmann
Helena Perpić
PříbuzníJohann Georg Kühner - praděda
Johann Wenzel Kühner - děda
Anna Bellmannová - sestra
Karolina Lumbe - sestra
August Lumbe - švagr
Augusta Gruber - sestra
Wenzel Gruber - švagr
Ingo Bellmann - potomek
Ing. Immo Bellman - potomek, jeho syn Ing. Immo Bellman a jeho vnuk Ing. Immo Bellman
Znám jakoCarl Bellmann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

editovat

Pocházel z rodiny v Praze usazeného dvorního zvonaře Karla Bellmanna z Königsbergu a jeho manželky Anny pocházející z významné pražské zvonařské rodiny Kühnerovů. V otcově dílně se stejně jako jeho starší bratr Josef (* 1817) vyučil zvonařskému řemeslu. Karel junior se však více orientoval na obchod a na tiskařství. V roce 1856 zřídil obchod s barvami a malou knihtiskárnu, kterou dále rozšiřoval[5] a vedení zvonařské dílny převzala jeho mladší sestra Anna Bellmannová (1825–1893).[6]

Zvonař

editovat

Vyučil se zvonařem, v pobytové přihlášce pražského magistrátu se uvádí profese obchodníka. V roce 1855 převzal otcovu dílnu, která se nacházela v domě čp. 747/II v dnešní Jungmannově ulici 28 na Novém Městě, zvaném U Zvonařů nebo U tří zvonků. Dílnu podle některých pramenů vedl do roku 1869, kdy ji přenechal své mladší sestře Anně.[7] Jsou mu připisovány tyto zvony:

Další jím ulité zvony byly v Záběhlicích, Domašíně[nepřesný odkaz], Borotíně[nepřesný odkaz], Býšti a Pardubicích.[3]

Tiskař a nakladatel

editovat

Dne 1. března 1856 otevřel knihtiskárnu a obchod s barvami. Tiskařské zařízení získal z tiskárny C. W. Medau (Karel Vilém Medau – 1791–1866). Bellmannův podnik s názvem Artisticko-typografický ústav fungoval jako nakladatelství, produkoval kamenotisky a dřevoryt - v rámci podniku založil xylografický ústav, jeho závod zahrnoval také písmolijnu a zařízení pro stereotypii. Vydával a tiskl převážně česky psané knihy, později se věnoval umělecké litografii a světlotisku. V roce 1879 zakoupil pozůstalost po nakladateli Theodoru Mourkovi. Jeho tiskárna se nacházela v domě č. p. 56 na Starém Městě, (nároží Granátové a Křížovnické ulice – dnes Křížovnické a Platnéřské, dům Platnéřská 5). V roce 1884 přemístil podnik do protějšího domu č. p. 27 (dnes Platnéřská 7)[4] a současně závod rozšířil o oddělení pro reprodukční fotografii, do něhož spadala fotografie krajin, architektury, uměleckých děl a plánů.[5]

Jako prokurista pro něj pracoval jeho syn Arthur Maschka Bellmann, který se v roce 1885 stal společníkem a po smrti otce v roce 1893 převzal vedení podniku. Firma se v roce 1912 spojila s tiskárnou Alexandra Leopolda Koppeho. Roku 1913 pro ni postavil stavitel Václav Nekvasil novou budovu v Drtinově ulici čp. 557/10. Tiskárna fungovala až do roku 1925, kdy byla zakoupena firmou Melantrich.[4] Jako specialista na reprodukční techniky zde pracoval fotograf Josef Böttinger.[5]

Bellmann, ačkoliv neuměl česky, vydával česky psané knihy (především v rozmezí let 1855 -1865). Vydával literaturu náboženskou, poučnou ale také beletrii českou i světovou v českých překladech. V roce 1864 vydal Bibli českou s dřevoryty. Byl v kontaktech s českými literáty perzekvovanými za činnost v roce 1848 a pak se začínajícími májovci.

Po Karlu Vilému Medauovi převzal také redakci beletristického časopisu Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten, kde v roce 1856 poprvé v němčině vyšla ve zkrácené verzi Babička Boženy Němcové s ilustracemi Josefa Mánesa.[9] Vydal i souborné dílo Jana Pravoslava Koubka. Seznam nejvýznamnějších Bellmannem vydaných českých děl je uveden v literatuře[4].

Karel Ferdinand Bellmann je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze, ve III. hřbitově.[2]

Obrazové publikace

editovat
  • Prag: eine Sammlung von zwanzig original – Photographien der interessantesten Ansichten und Baudenkmäler, Fotografie und unveränderlichter Lichtdruck von Carl Bellman, Prag: Carl Bellmann, před 1885
  • Oskar Pollak: Johann und Ferdinand Maximilian Brokoff, Prag: J. G. Calve, 1910 – fotografické tabule

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Matrika PMS N3, sn. 292 [online]. AHMP [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  2. a b SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 180. 
  3. a b heslo Bellmann, Karel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek III. S. 695.
  4. a b c d FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G.. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Karel Bellmann, s. 180–181. 
  5. a b c d SCHEUFLER, Pavel. Bellmann, Karel (Carl) Ferdinand [online]. Pavel Scheufler, 2005-2010 [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-05. 
  6. Rozpravy třídy pro filosofii, dějepis a filologii Královskéčeské společnosti nauk
  7. Pobytová přihláška pražského magistrátu [1]
  8. KULHÁNEK, Ludvík. Chrám sv. Cyrila a Methoděje v Karlíně. Praha: Storch, 1906. Dostupné online. S. 10. 
  9. ŽÁKAVEC, František. O Bellmannových „Erinnerungen“ a o Nerudovi. Listy filologické / Folia philologica. 1918, roč. 45, čís. 6, s. 349–359. Dostupné online [cit. 2022-02-08]. ISSN 0024-4457. 

Literatura

editovat
  • heslo Bellmann, Karel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek III. S. 695.
  • WIRTH, Zdeněk. Stará Praha: obraz města a jeho veřejného života v 2. polovici XIX. století podle původních fotografií. Praha: J. Otto, 1941. S. 58–59. 
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Karel Bellmann, s. 180–181. 
  • Tiskárna Koppe - Bellmann, později Melantrich. In: BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Pražský industriál : technické stavby a průmyslová architektura Prahy : průvodce. 2. rozšířené. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2007. ISBN 978-80-01-03586-3. S. 167.

Externí odkazy

editovat