Karambola obecná
Karambola obecná Averrhoa carambola L., tzv. „malajská hvězda“, z čeledi šťavelovité (někdy též uváděno z čeledi Averrhoaceae) je tropický stálezelený strom původem z jihovýchodní Asie, který se pěstuje pro šťavnaté, kyselé ovoce nazývané jako karambolky. Obsažené šťavelany mohou u některých lidí vyvolávat záchvaty, poruchy mozku, a ve výjimečných případech končí smrtí.
 Karambola obecná | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | šťavelotvaré (Oxalidales) |
| Čeleď | šťavelovité (Oxalidaceae) |
| Rod | averrhoa (Averrhoa) |
| Binomické jméno | |
| Averrhoa carambola L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a rozšíření
editovatKarambola obecná pochází z jihovýchodní Asie. Jmenovitě z Malajsie, Číny a Indie. Nejvíce se pěstuje hlavně na Antilách, Havaji, v Indii a v Malajsii.
Využití
editovatPěstuje se jako ovocný strom, protože rodí žluté ovoce, vypadající jako hvězdy. Odtud její anglický název Star Fruit. Ovoce se konzumuje buď čerstvé, nebo se zpracovává na džusy a džemy. Zkarambolek se vyrábí též víno.[1]
Botanický popis
editovatJe to nízký strom do 12 m výšky s listy střídavými, lichozpeřenými, s lístky vstřícnými, vejčitými, při rašení červenými, později žlutozelenými nebo tmavě zelenými. Malé, světle červené, vonné květy se tvoří během celého roku přímo na kmeni[2] (tzv. kauliflorie) a jsou oboupohlavné.[3] Plod je 5–7 (až 12) cm dlouhá, protáhlá, voskově žlutá bobule s pěti výraznými žebry.[2] Semena jsou hnědá a oválná.
Plod
editovatŠťavnatá dužnina je sladkokyselá až kyselá, obsahuje značné množství vitaminu C a šťavelanů. Při výzkumech na pokusných myších bylo zjištěno, že právě tyto šťavelany mohou způsobovat mozkové příhody a záchvaty, vedoucí v extrémních případech až ke smrti.[4] Tato vlastnost je nazývaná jako šťavelová toxicita nebo karambolová neurotoxicita. Plody snášejí dobře přepravu. Při skladování může docházet k hnědnutí, hlavně když je narušen povrch plodů. Toto hnědnutí způsobují obsažené taniny. Pokud se karambolky skladují například nařezané na plátky, může se tomuto hnědnutí předejít skladováním ve vakuu.
Ekologické nároky
editovatRoste v teplých nížinách do 600 m nad mořem. Optimální průměrná roční teplota je 26–28 °C. Je rozšířena v tropech. Vyžaduje propustné půdy.
Rozmnožování
editovatRozmnožování může být buď generativní (semeny) nebo vegetativní (vzdušným hřížením, očkováním). Pro karamboly byla též vyvinuta metoda rychlé mikropropagace in vitro, která dosahuje úspěšností až 90 %.[5] Tato metoda se ale nevyužívá v praxi. Roubuje se na semenáče vlastního druhu.[3]
Životní cyklus
editovatSemenáče plodí od 4.–5. roku. Štěpované rostliny pak o rok dříve. Kvetou vícekrát za rok. Plody dozrávají za 4 až 5 měsíců po odkvětu. Z jednoho květenství (laty) bývají 2–3 plody. Přezrálé plody padají na zem a kazí se, proto se sklízí v plné zralosti. Jeden strom může dát 25–50 kg karambolek/rok.[3]
Příbuzné rody a druhy
editovatDo stejné čeledě šťavelovitých patří též rod Oxalis a Connaropsis. Příbuzným druhem je Averrhoa bilimbi.
Reference
editovat- ↑ Zelený, V. 1982. Botanika I.; Soustavná botanika. VŠZ. Praha.
- ↑ a b Valíček, P. et al. 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia. Praha. ISBN 80-200-0939-6 EAN 9788020009395
- ↑ a b c Pospíšil. 1990. Ovocnictví. Mendelova Zemědělská Univerzita. Brno.
- ↑ Chen, C. L. et al. 2002. Neurotoxic effects of carambola in rats: The role of oxalate. Journal of the Formosan Medical Association. 101(5): 337-341.
- ↑ Li, J. H. et al. 1999. Experiment of fast propagation of Carambola in vitro. China-Fruits. Číslo. 4. Str. 37.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu karambola obecná na Wikimedia Commons - Galerie karambola obecná na Wikimedia Commons
