Kapslová věž Nakagin
Kapslová věž Nakagin (japonsky 中銀カプセルタワービル, Nakagin kapuseru tawá biru, anglicky Nakagin Capsule Tower) byla kapslová budova vytvořená ze 140 prefabrikovaných buněk. Nacházela se v japonském Tokiu a byla postavena za 2 roky v letech 1970–1972. Jejím autorem je japonský architekt Kišó Kurokawa, zakládající člen avantgardního hnutí s názvem metabolismus, ve kterém byla budova navržena.[1]
Kabinová věž Nakagin | |
---|---|
Vrchní část věže | |
Základní informace | |
Sloh | Metabolismus |
Architekt | Kišó Kurokawa |
Výstavba | 1970–1972 |
Materiál | železobeton |
Poloha | |
Adresa | 東京都中央区銀座8-16-10, Ginza, Japonsko |
Souřadnice | 35°39′56,3″ s. š., 139°45′48,42″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatHlavní myšlenkou architekta bylo vytvoření udržitelné a recyklovatelné stavby. Kapsle, ze kterých se víceúčelová bytová a kancelářská budova skládá, mají jednotný rozměr 2,3 × 3,8 × 2,1 m s oknem o průměru 1,3 metru na jednom konci. Kapsle jsou pomocí čtyř šroubů připevněny k jednomu ze dvou středových betonových jader. Původně byly určeny pro mladé pracující obyvatele Tokia, po propojení několika boxů ale vznikl prostor i pro celé rodiny.
Budova má jedenáct a třináct pater napojených na dvě betonové věže. Ocelové kapsle byly smontovány a vybaveny v továrně, po převezení na stavbu byly instalovány pomocí jeřábů. Každá jednotka měla kulaté okno a totožně vybavený interiér s vestavěnými spotřebiči, magnetofonem, rádiem, televizí, telefonem a klimatizací. Nechyběl ani nábytek a koupelna velikostně odpovídající toaletě na palubě letadla. Kapsle bylo možné využívat k bydlení, jako pracovnu, sklad či kancelář.
Demolice
editovatOd roku 2006 se spekuluje o možné demolici a jejím nahrazení něčím jiným. Ačkoliv byla budova navržena tak, aby šlo její části kdykoliv nahradit, od jejího vzniku nebyla měněna ani jedna jednotka. Navíc došlo vlivem stáří materiálu k poškození vodovodního a odpadního potrubí, problémem je i přítomnost azbestu.
Sám architekt před svou smrtí v roce 2007 navrhoval nahrazení starých kapslí novými, což podporoval i Japonský institut architektů, k tomuto řešení se dosud nepřistoupilo. Jedním z důvodů je i nízká odolnost domu v případě možného zemětřesení. V roce 2021 je obýváno méně než 30 jednotek, ostatní slouží jako sklady a kanceláře, případně jsou opuštěné. V květnu 2021 měl být komplex prodán správcovskou společností vlastníkovi půdy, což naznačovalo možnost brzkého zbourání první kapslové budovy pro trvalé a praktické použití na světě.
Termín zbourání budovy byl ohlášen v dubnu 2022. Zájem o kapsle z budovy projevilo už 80 institucí, včetně pařížského Centre Pompidou.[2]
Galerie
editovat-
Pohled na věž zboku dole s obchodním parterem
-
Detail obchodního parteru
-
Pohled na fasádu jedné z věží
-
Interiér buňky – postel
-
Interiér buňky – telefon, magnetofon, rádio, hodiny
-
Pohled z okna
-
Vstupní dveře
-
Poštovní schránky
-
Noční pohled
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Nakagin Capsule Tower na anglické Wikipedii.
- ↑ KUROKAWA, Kishō. Metabolism in architecture. London: Studio Vista 208 s. Dostupné online. ISBN 0-289-70733-1, ISBN 978-0-289-70733-3. OCLC 3235116
- ↑ Ikonickou budovu Nakagin v Tokiu čeká demolice. Tvoří ji kolem 140 betonových buněk. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kabinová věž Nakagin na Wikimedia Commons
- fry. Japonský architektonický unikát Nakagin Capsule Tower půjde patrně k zemi. e15 [online]. 2021-5-11 [cit. 2021-7-5]. Dostupné online.
- FORSTER, Katie. Tokyo’s tiny capsules of architectural flair. Japan Times [online]. 2014-10-3 [cit. 2021-7-5]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- HICKMAN, Matt. Tokyo’s Nakagin Capsule Tower faces renewed threats of demolition. The Architect’s Newspaper [online]. 2021-5-12 [cit. 2021-7-5]. Dostupné online. (anglicky)
- Kapslová věž Nakagin na Iconic Houses, Nakagin Capsule Tower, 29 April 2022 (anglicky)