Nidwalden

švýcarský kanton
(přesměrováno z Kanton Nidwalden)

Nidwalden (francouzsky Nidwald, italsky Nidvaldo, rétorománsky Sutsilvania) je jedním z 26 kantonů Švýcarské konfederace, nacházející se v centrálním Švýcarsku. Spolu s kantonem Obwalden tvoří Unterwalden, jeden ze tří zakládajících členů Staré konfederace z roku 1291, z čehož pochází starší název Unterwalden nid dem Wald. Hlavním a zároveň největším městem je Stans.

Kanton Nidwalden
Kanton Nidwalden
Kanton Nidwalden – znak
znak
Kanton Nidwalden – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoStans
Souřadnice
Rozloha275,85 km²
Nejvyšší bodRotstöckli (2901 m n. m.)
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel45 016 (31.12.2023)
Hustota zalidnění163,2 obyv./km²
Jazykněmčina
Správa regionu
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Nadřazený celekŠvýcarsko
Druh celkukanton
Vznik1291
VládaRegierungsrat (7 členů)
ParlamentLandrat (60 členů)
Podřízené celky11 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CH-NW
NUTSCH065
Označení vozidelNW
Oficiální webwww.nw.ch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Znak kantonu Nidwalden

Podoba znaku kantonu je definována takto: „V červené barvě stříbrný (bílý) dvojitý klíč.“[1]

Klíč je symbolem svatého Petra, patrona kostela ve Stansu. Jeho podoba v podobě dvojitého klíče byla zvolena proto, aby se odlišila od znaku Obwaldenu, který původně používal znak rozdělený červenou a stříbrnou barvou obdobně jako prapor, ale poté navíc používal jednoduchý klíč.[1]

Geografie

editovat

Nejvyšším bodem kantonu je Rotstöckli s 2901 m n. m., který ortograficky patří k Urnským Alpám. Největší část kantonu však patří do oblasti zvané Unterwaldner Voralpen, spadající pod střední část Švýcarských Alp. Nejnižší bod, 434 m n. m., je hladina Lucernského jezera.

Nidwalden se nachází v centru Švýcarska. Na severu je tento vnitrozemský kanton ohraničen Lucernským jezerem, ve všech ostatních směrech se táhnou horská pásma. Sousedními kantony jsou Bern, Lucern, Schwyz, Obwalden a Uri. Kanton se skládá z jedenácti politických obcí.

Historie

editovat
 
Bitva u Drachenriedu (obec Ennetmoos) během francouzské války v roce 1798, vyobrazení kolem roku 1900

Kolem roku 1291 založily Unterwalden (Nidwalden a Obwalden) spolu s Uri a Schwyzem konfederaci.[2] V té době to ještě nebyl stát, ale kolem 14. a 15. století vznikly první formy státu. Jednalo se o rané formy zemských sněmů (tzv. Landsgemeinde) a soudů. Ve 14. a 15. století se zástupci Nidwaldenu setkávali se zástupci Obwaldenu, aby projednali důležité záležitosti, ale oba polokantony nikdy netvořily jeden celek. Obwalden se například neúčastnil připojení území Bellinzona, Riviera a Blenio, která jsou nyní součástí kantonu Ticino.[2]

Kolem roku 1500 odešlo mnoho obyvatel Nidwaldenu do cizích služeb jako žoldnéři. Někteří z nich později emigrovali natrvalo, mnozí do Alsaska. Poté, co Nidwalden odmítl helvétskou ústavu (myšlenky francouzské revoluce nebyly na venkově v Nidwaldenu příliš populární), vtrhla 9. září 1798 do Nidwaldenu francouzská vojska. Během těchto dnů teroru bylo v Nidwaldenu způsobeno mnoho škod a nejméně 400 lidí přišlo o život. Po Napoleonově porážce v roce 1814 byla řada změn zrušena. Teprve v roce 1877 zavedl Nidwalden novou ústavu. Ústavní shromáždění obyvatel pod širým nebem (tzv. Landsgemeinde) bylo v kantonu Nidwalden zrušeno v roce 1997.[2]

Obyvatelstvo

editovat

Obyvatelé kantonu se nazývají Nidwaldener. K 31. prosinci 2021 žilo v kantonu Nidwalden 43 894 obyvatel.[3] Hustota zalidnění 159 obyvatel na km² je pod švýcarským průměrem (212 obyvatel na km²). Podíl cizinců (registrovaných obyvatel bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2019 14,8 %, zatímco v celé zemi bylo registrováno 25,3 % cizinců.[4] K 30. červnu 2021 činila míra nezaměstnanosti 1,2 %, na federální úrovni pak 2,8 %.[5]

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1799 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015
Počet obyvatel 8496 11 339 11 526 11 701 11 979 12 538 13 070 13 788 13 956 15 055 17 348 19 389 22 188 25 634 28 617 33 044 37 235 41 024 42 420

Úředním jazykem v kantonu Nidwalden je němčina. V roce 2019 uvedlo 90,6 % obyvatel němčinu nebo švýcarskou němčinu jako svůj hlavní jazyk.[6]

Nářečí Nidwaldenu patří mezi do skupiny alemanských nářečí. Vzhledem k tomu, že dolní části kantonu jsou dnes ve spádové oblasti Lucernu, jsou tradiční místní dialekty pod tlakem dialektů tzv. lucernské němčiny.[7]

Náboženství

editovat

Kanton Nidwalden je většinově katolický kanton. Při celkovém počtu 43 223 obyvatel bylo v roce 2018 28 363 obyvatel (65,6 %) římskokatolického vyznání a 4 336 obyvatel (10,0 %) evangelického reformovaného vyznání.[6][8] Katolické farnosti patří do diecéze Chur, reformované do evangelické reformované církve v Nidwaldenu.

Kromě dvou národních církví (římskokatolické a evangelické reformované) nejsou od sčítání lidu v roce 2000 k dispozici žádné údaje o náboženské příslušnosti všech obyvatel kantonu. Spolkový statistický úřad BFS však provádí výběrová šetření, v nichž jsou zaznamenána i další náboženská společenství v kantonu Nidwalden. Ve výběrovém šetření z roku 2017 přibližně čtvrtina respondentů starších 15 let v kantonu Nidwalden uvedla, že se nehlásí k žádné národní církvi.

Politika

editovat
 
Centrum hlavního města Stans

Na rozdíl od staré spolkové ústavy, která uváděla Nidwalden jako polokanton, uvádí spolková ústava z 18. dubna 1999 Nidwalden jako samostatný kanton (plnohodnotný kanton). Platí totiž zásada právní rovnosti kantonů. Zásada rovnosti má však dvě omezení: kantony Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Obwalden a Nidwalden mají pouze poloviční váhu při zastoupení ve Státní radě a při určování většiny kantonů v povinném referendu. Pouze jeden zástupce místo obvyklých dvou je pozůstatek po někdejším statutu polokantonu.

Ústava kantonu Nidwalden (do roku 2010: Ústava kantonu Unterwalden nid dem Wald) byla přijata v roce 1965 a od té doby byla několikrát novelizována.[9]

Přímá demokracie

editovat

Přijetí a změna ústavy, dále pak přijetí a změna zákonů, pokud dojde k „protipohybu“ ze strany „aktivního občanstva“, a rozhodnutí o výdajích na jednorázové výdaje vyšší než 5 milionů CHF nebo na každoročně se opakující výdaje vyšší než 500 000 CHF podléhají povinnému referendu.

Ostatní legislativní akty a jejich změny, mezikantonální smlouvy, rozhodnutí o výdajích na jednorázové výdaje vyšší než 250 000 CHF nebo každoročně se opakující výdaje vyšší než 50 000 CHF, jakož i stanovení daňové sazby, podléhají lidovému hlasování, pokud o to požádá 250 aktivních občanů nebo o tom rozhodne zemská rada (fakultativní referendum).

Aktivní občané mohou sami navrhovat změny ústavy a zákonů, pokud 250 aktivních občanů podpoří příslušný návrh. Částečná revize ústavy vyžaduje podporu 500 aktivních občanů a úplná revize ústavy vyžaduje podporu 1000 aktivních občanů (lidová iniciativa).

Související informace naleznete také v článku Landsgemeinde.

Tradiční zemské sněmy všech obyvatel s volebním právem, tzv. Landsgemeinde, a s nimi i povinné zákonodárné referendum, byly zrušeny v roce 1996.

Parlament

editovat

Zákonodárným orgánem je kantonální parlament známý jako Landrat (Zemská rada). Zemská rada má 60 křesel a její členové jsou voleni poměrným zastoupením na čtyřleté volební období. Od roku 2014 se mandáty přidělují podle systému dvojproporčního poměrného zastoupení.

Výkonným orgánem (exekutivou) je vládní rada (Regierungsrat) a skládá se ze sedmi osob. Vládní rada je volena většinou hlasů na čtyři roky. Předseda orgánu se nazývá Landammann, místopředseda Landesstatthalter. Oba jsou voleni na jeden rok.

Soudnictví

editovat

Občanskoprávní a trestní soudní pravomoc vykonává v první instanci kantonální soud a ve druhé instanci vyšší soud. Ve většině občanskoprávních věcí předchází řízení před soudem pokus o smír před kantonálním smírčím orgánem. Ústavní soud je nejvyšším soudem v kantonu.

Soudní pravomoc ve správních sporech a sporech týkajících se sociálního zabezpečení vykonává správní soud.

Správní členění

editovat
 
Mapa obcí kantonu Nidwalden
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam obcí v kantonu Nidwalden.

Kanton Nidwalden je členěn do jedenácti politických obcí. Všechny obce jsou uvedeny v této tabulce (počet obyvatel aktuální k 31.12.2021):[10]

Obec Počet
obyvatel
Stans (hlavní město) 8056
Hergiswil 5815
Buochs 5408
Ennetbürgen 5096
Stansstad 4821
Beckenried 3726
Oberdorf 3064
Ennetmoos 2273
Wolfenschiessen 2099
Dallenwil 1857
Emmetten 1599

Kanton Nidwalden není rozdělen na okresy. Spolkový statistický úřad BFS však uvádí celý kanton jako jeden okres pod číslem BFS-ID 0700.

Hospodářství

editovat
 
Venkovská krajina nedaleko obce Ennetmoos

V roce 2018 činil v Nidwaldenu hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele 73 729 švýcarských franků.[6]

I ve 20. století dominovalo v kantonu Nidwalden zemědělství, dobytek a sýr se exportovaly především do severní Itálie. Od poloviny 19. století se rozšiřovaly a postupně své postavení upevňovaly obchod, průmysl a turistický ruch. V dnešní době je tu řada malých a několik významných podniků střední velikosti. Významným zaměstnavatelem je výrobce letadel Pilatus Aircraft, najdeme zde řadu strojních a stavebních firem či firmy zabývající se optikou, elektronikou či výrobou lékařských přístrojů.

Značný význam pro region mají tradiční zemědělské podniky, které se soustředí zejména na pěstování dobytka a výrobu mléčných produktů. Řada z nich jsou dosud rodinné firmy. V roce 2020 bylo 21,8 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky 81 zemědělskými podniky.[11]

Vzhledem ke geografickému umístění je pro kanton významný značný turistický ruch. Jezera i hory přitahují velké množství turistů v letní i zimní sezóně. Obce na břehu jezera nabízejí širokou škálu vodních sportů a podhůří Alp je dobře dostupné horskými železnicemi. Nejvýznamnější turistické oblasti jsou Klewenalp, Stanserhorn, ledovec Titlis, Bannalp a Bürgenstock.

Doprava

editovat

Nidwaldenem prochází dálnice A2. V Hergiswilu na severozápadě odbočuje dálnice A8 směrem na Brünig. Silniční trasy Lucern–Engelberg, Lucern – Sarnen – Brünig – Interlaken, Stans–Seelisberg a Stans – Kerns – Sarnen jsou nejdůležitějšími hlavními trasami pro regionální silniční dopravu. V roce 2021 byla míra automobilizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) 636.[12]

Kanton je rovněž dobře dostupný veřejnou dopravou, zejména železniční tratí Luzern-Stans-Engelberg-Bahn společnosti Zentralbahn. Ta odbočuje v Hergiswilu na severozápad z tratě Brünigbahn, která rovněž patří k Zentralbahn. Do různých obcí lze ze Stansu dojet poštovním autobusem.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kanton Nidwalden na německé Wikipedii.

  1. a b MÜHLEMANN, Louis. Wappen und Fahnen der Schweiz. Lengnau: Bühler-Verlag, 1991. ISBN 3-9520071-1-0. (německy) 
  2. a b c d STEINER, Peter. Nidwalden [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2018-02-07 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  3. Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999-2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  4. Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999–2019 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020-08-27 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  5. Arbeitslosenzahlen [online]. Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, 2022 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  6. a b c Nidwalden [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  7. HOTZENKÖCHERLE, Rudolf. Die Sprachlandschaften der deutschen Schweiz. Aarau, Frankfurt nad Mohanem, Salcburk: Sauerländer, 1984. ISBN 3-7941-2623-8. S. 237–292. (německy) 
  8. Kirchenmitgliedschaft in der römisch-katholischen und evangelisch-reformierten Kirche nach Kantonen [online]. St. Gallen: SPI [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  9. Verfassung des Kantons Nidwalden [online]. Fedlex Federal law [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  10. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  11. Biologische Landwirtschaft [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 
  12. Motorisierungsgrad [online]. Bundesamt für Statistik BFS [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat