Buochs

obec v kantonu Nidwalden ve Švýcarsku

Buochs je obec ve švýcarském kantonu Nidwalden. Leží přibližně 4 kilometry severovýchodně od hlavního města kantonu, Stansu. Žije zde přibližně 5 300[1] obyvatel.

Buochs
Buochs – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška435 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonNidwalden
Buochs
Buochs
Buochs, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,96 km²
Počet obyvatel5 312 (2018)[1]
Hustota zalidnění533,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.buochs.ch
PSČ6374
Označení vozidelNW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Obec leží na jižním břehu Lucernského jezera, na severním svahu Buochserhornu a v rovině vytvořené na severozápadě říčkou Engelberger Aa. Místní horou Buochs je Buochserhorn, vysoký 1806,8 m n. m. Centrum obce leží v nadmořské výšce 435 m n. m.

Téměř polovina (48 %) celkové rozlohy obce je využívána pro zemědělství, velká část roviny je vyčleněna pro letiště. Lesy nebo lesní porosty pokrývají 34,1 % rozlohy obce. Zastavěná plocha pokrývá 16 % rozlohy obce, 1,9 % tvoří neproduktivní půda.

Obcí protéká potok Rübibach od Buochserhornu k Lucernskému jezeru. Kanton Nidwalden musel strmou strž tohoto potoka na horském svahu zabezpečit potočními zábranami kvůli častým suťovým proudům.

Obec Buochs sousedí na severozápadě s Ennetbürgenem, na severovýchodě s Gersau (kanton Schwyz) na druhé straně Lucernského jezera, na jihovýchodě s Beckenriedem, na jihu s Oberdorfem a na západě se Stansem.

Historie

editovat
 
Buochs (1925)

V oblasti Buochs byly nalezeny stopy raného osídlení již v římské době. Místní jméno Buochs je pravděpodobně odvozeno od pozdně římské podoby jména.[2]

Od roku 1348 existuje v Buochsu organizace svobodných sedláků, z níž vznikla dnešní obecní korporace Buochs. Korporace Ennetbürgen se od ní oddělila až v roce 1910. Družstevní korporace spravuje alpský vrch Arhölzli na jihozápadním úbočí Buochserhornu, udržuje ochranný les nad obcí Buochs a od roku 1619 spravuje les Buochser Naswald na severní straně zátoky Buochsského jezera. Od roku 2010 je les přírodní rezervací.[3]

Samostatná farnost svatého Martina existuje v Buochsu od roku 1454.[3] Koryto řeky Engelberger Aa bylo poprvé opraveno kolem roku 1500.

V roce 1798, za helvétské éry, se obec téměř celá stala obětí rozsáhlého požáru při útoku francouzských vojsk. Zahynulo 52 lidí.

Od roku 1838 se v Buochs nacházely průmyslové podniky. V roce 1855 byla vybudována přímá kantonální silnice ze Stansu do Buochsu s mostem Fadenbrücke přes řeku Aa. V roce 1938 bylo na pozemcích družstevní korporace vybudováno vojenské letiště Buochs a v roce 1970 dálnice A2, která leží přímo na jižním okraji obce.[3]

Obyvatelstvo

editovat
 
Farní kostel sv. Martina

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 5411 obyvatel.[4]

Vývoj populace

editovat

V letech 1850–1870 počet obyvatel výrazně vzrostl. V následujícím desetiletí mírně poklesl, ale od 80. let 19. století opět vzrostl. Celkově se počet obyvatel mezi lety 1850 a 1900 zvýšil o 354 osob, tj. o 27,6 %. Mezi lety 1900 a 1920 došlo k dalšímu malému odlivu obyvatel (1900-1920: -5,4 %). Od té doby počet obyvatel neustále roste a v současné době je více než čtyřnásobný oproti roku 1850. Díky dobrému silničnímu spojení na dálnici A2 je Buochs v dojezdové vzdálenosti od větší oblasti Lucernu. V roce 2008 však vzrostl počet obyvatel pouze o 31 osob, tj. o 0,6 %. Buochs patří do aglomerace Stansu s více než 30 tisíci obyvateli.

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015 2020
Počet obyvatel 1284 1432 1515 1424 1464 1638 1591 1549 1739 2026 2355 2733 3232 3742 4295 4856 5318 5433 5313

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 90,9 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,8 % italštinu a 1,7 % srbochorvatštinu.

Národnostní složení

editovat

Z 5411 obyvatel na konci roku 2021 bylo 4569 (84,44 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední a západní Evropy (Německo 181 a Spojené království 39 osob), jižní Evropy (Itálie 77, Portugalsko 46 a Španělsko 21 osob), bývalé Jugoslávie (Makedonie 79, Kosovo 65, Bosna a Hercegovina 25 a Srbsko 20 osob), Srí Lanky (29 osob), Bulharska (22 osob) a Turecka (20 osob). Při sčítání lidu v roce 2000 mělo švýcarské občanství 4285 osob (88,24 %); z toho 175 osob mělo dvojí občanství.

Hospodářství

editovat

Zemědělství a přeprava zboží po jezeře byly dlouhou dobu hlavními hospodářskými činnostmi v Buochsu. V 19. století se přidala řemesla a od roku 1871 nabýval na významu cestovní ruch. Dnes jsou zde pracovní místa ve výrobě letadel s řadou subdodavatelů.

Doprava

editovat
 
Přístaviště Buochs

Buochs leží na dálnici A2 (Basilej-Lucern-Gotthard) a má vlastní dálniční sjezd. Většina vzletové a přistávací dráhy letiště Buochs se nachází na území obce.

Obec je obsluhována na hlavní silnici poštovní autobusovou linkou Länderpark – Stans – Seelisberg.

Na jezeře je v letní sezóně přístupné lodní přístaviště Buochs, kam plují pravidelné lodě společnosti pro plavbu po Lucernském jezeře.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buochs na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. Buochs [online]. ortsnamen.ch [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c d ACHERMANN, Hansjakob. Buochs [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-02-19 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. (německy) 
  4. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat