Kamencové jezero
Kamencové jezero je jezero v Ústeckém kraji v České republice. Jako přírodní útvar je jedinečné a i ve světovém měřítku ojedinělé. Nachází se v nadmořské výšce 337 metrů na severovýchodním okraji Chomutova v Přemyslově ulici. Je široké 240 m a dlouhé 676 m. Zaujímá rozlohu 15,98 hektarů, maximální hloubka jsou čtyři metry a objem 322 958 m³.
| Kamencové jezero | |
|---|---|
 Západní část jezera s půjčovnou šlapadel | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Chomutov |
| Katastry | Chomutov I |
  Kamencové jezero | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°28′21″ s. š., 13°25′31″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 15,98 ha |
| Délka | 676 m |
| Šířka | 240 m |
| Objem | 322 958 m³ |
| Max. hloubka | 4 m |
| Prům. hloubka | 2 m |
| Ostatní | |
| Typ | antropogenní jezero |
| Nadm. výška | 337 m n. m. |
| Pobřeží | 1 836 m |
| Sídla | Chomutov |
| DIBAVOD ID | 114010049006.0 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik
editovatVzniklo někdy koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 1558–1785 nebo vyhořením uhelné sloje. Přesný způsob vzniku není s jistotou známý, pravděpodobně však patří mezi antropogenní jezera. Z rozboru literatury vyplývá, že vzniklo v letech 1813–1815.[1] První zmínka o něm pochází z roku 1818.
Existuje také názor, že jezero vzniklo přirozenou cestou, byť určitý vliv člověka nevylučuje.[1] Opírá se o skutečnost, že maximální hloubka (4 metry) neodpovídá známé hloubce povrchového lomu (18 metrů) a o výskyt pařezů a menších kmenů v obvodové i středové části jezera.
Teorie přírodního původu v místě jezera předpokládá existenci sníženiny nebo bažiny zaplavené kamencovou vodou. Těžba kamence pak probíhala v blízkém lomu, ale mohla se rozšířit (nebo započít) v prostoru jezera. Vrstvení vytěženého materiálu a jeho samovolné požáry mohly způsobit průvaly vody a řícení půdy zaznamenané v historické literatuře, které dotvořily současnou jezerní pánev.
Hydrologický režim
editovatDno bylo poškozeno během čištění jezera sacím bagrem v roce 1993, které znemožnilo dataci vzniku pomocí palynologie. Byly také zahlazeny sedimentační trychtýře, které poukazovaly na existenci vývěrů podzemní vody. Jejich výskyt je však vzhledem k obnovování chemismu vody pravděpodobný.[1] Hydrologický režim není objasněn. Jezero nemá žádný přítok a největší rozdíl kolísání hladin byl zaznamenán šestnáct centimetrů.[zdroj?!] Na srážky jezerní hladina reaguje někdy téměř okamžitě, jindy zůstává beze změny.[zdroj?!]
Vlastnosti vody
editovatExistence kamencové vody zřejmě souvisí s výskytem uhelné sloje s vysokým obsahem pyritu severně od jezera. Zvětráváním pyritu se uvolňuje kyselina sírová, která rozpouští jíly za vzniku iontů (např. Na+ a K+). Z nich nezávisle vzniká síran hlinitý a síran draselný a teprve jejich smícháním vznikne kamencová voda.[1]
Voda v jezeře obsahuje disociovaný kamenec. V závislosti na ročním období a intenzitě srážek voda obsahuje ve zvýšeném množství sírany (400 mg/l), chloridy (40 mg/l), železo (5 mg/l) a hliník (1 mg/l). Příležitostně se zvyšuje množství amoniaku. Průměrná hodnota pH se pohybuje okolo 3.[1]
Rozpuštěné látky a kyselost vody omezují výskyt organismů, a proto se jezero někdy označuje jako Mrtvé moře. Přestože se v jezeře nevyskytují ryby ani jiné vyšší organismy, bylo v něm odchyceno asi třicet druhů vodních mikroorganismů a zástupců hmyzu. V jednom mililitru jezerní vody žijí desítky až stovky jedinců (v běžné vodě až stovky tisíc jedinců). Nejčastěji se vyskytují rody Ochromonas, Eunotia, Nitzschia a Chlamydomonas.[1]
Využití
editovatV areálu Kamencového jezera se nachází Autokemp Kamencové jezero, restaurace Kamenčák a Dřevák. Vstup do vody mimo pláž usnadňuje několik menších a jedno velké molo s bazény a skluzavkou. Návštěvníci si mohou půjčit loďky, šlapadla a paddleboardy. Samostatný vstup do areálu má loděnice kanoistického oddílu.
Lázně Kamencová huť, vystavěné v těsné blízkosti jezera, léčily katary horních cest dýchacích, ženské nemoci, dnu, anemii, revmatismus, nemoci ledvin a akné. Původní lázeňská budova dnes slouží jako administrativní centrum Zooparku Chomutov.
Na břehu jezera je travnatá a písčitá pláž. Koupaliště je v provozu od 1. května do 1. října.
Pokusnými vrty bylo zjištěno, že v hloubce 77 metrů je ložisko hnědého uhlí.
Jedinečnost?
editovatDalší kamencové jezero se údajně nachází v Kalifornii[2], ovšem je již vyschlé[3].
Reference
editovat- ↑ a b c d e f GABRIELOVÁ, Ivana. Je chomutovské Kamencové jezero přirozená nádrž?. Geografické rozhledy. Prosinec 1996, roč. 6, čís. 3, s. 82–84. ISSN 1210-3004.
- ↑ Československý filmový týdeník. Česká televize [online]. [cit. 2020-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Kamencové jezero — Toulavá kamera. Česká televize [online]. [cit. 2020-02-06]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Ottova Encyklopedie Česká republika. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. 3346 s. ISBN 80-7360-456-6. Kapitola Zeměpis.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamencové jezero na Wikimedia Commons
