Kaňatec
Kaňatec[1] (Cassytha) je rod nižších dvouděložných rostlin z čeledi vavřínovité. Jsou to bezlisté parazitické ovíjivé byliny s drobnými květy, připomínající vzhledově kokotici. Parazitují na různých druzích dřevin, z jejichž větví získávají pomocí haustorií vodu a minerální živiny. Stonky obsahují chlorofyl a probíhá v nich fotosyntéza. Kaňatce jsou rozšířeny v tropech celého světa s přesahy do subtropů, největší počet druhů roste v Austrálii. Druh Cassytha filiformis je rozšířen v tropech celého světa.
 Kaňatec | |
|---|---|
 Kaňatec Cassytha filiformis | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | vavřínotvaré (Laurales) |
| Čeleď | vavřínovité (Lauraceae) |
| Rod | kaňatec (Cassytha) Mill., 1768 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatKaňatce jsou parazitické ovíjivé byliny s drátovitými bezlistými stonky. Stonky jsou zelené až šedohnědé, větvené, se střídavými listy redukovanými na drobné opadavé šupinky. Květy jsou drobné, většinou oboupohlavné, přisedlé nebo krátce stopkaté, podepřené listenem a 2 listenci, uspořádané v klasech, hroznech nebo hlávkách. Okvětí je trojčetné ve 2 kruzích, bělavé nebo nazelenalé, laloky vnějšího kruhu jsou drobné a podobné listenům. Češule je zprvu miskovitá, později se prodlužuje a dužnatí. Tyčinek je nejčastěji 9 a jsou doplněny 3 staminodii. Semeník nese téměř přisedlou, drobnou nebo hlavatou bliznu. Plodem je peckovice, obklopená zdužnatělou češulí (někdy označovanou jako zdužnatělá trubka okvětí).[2][3]
-
Květy Cassytha filiformis -
Plodící C. ciliolata -
Detail haustorií C. pubescens
_(7210850342).jpg)
Rozšíření
editovatRod zahrnuje celkem 22 druhů s pantropickým rozšířením. Centrum diverzity je v Austrálii, kde roste celkem 19 druhů, z toho 16 endemických. Jsou soustředěny zejména do jižní a jihozápadní části kontinentu. Cassytha filiformis je pantropický druh, rozšířený v tropických oblastech všech kontinentů a zasahující i do subtropických oblastí. Jako jediný druh rodu se vyskytuje i na americkém kontinentu, kde je rozšířen od jižních oblastí USA (Texas, Florida) po Bolívii a roste i na Karibských ostrovech. Jediným zástupcem rodu je také na Madagaskaru a v Tichomoří. Ze subsaharské Afriky jsou uváděny 3 druhy, z tropické Asie 3 druhy, z Nového Zélandu 1 druh.[4][5]
Ekologické interakce
editovatKaňatce jsou nezelené, plně parazitické byliny, přisávající se pomocí drobných haustorií k cévním svazkům xylému ve větvích různých druhů stromů a keřů, odkud čerpají vodu a živiny. Haustorií se v rámci jedné rostliny vytváří několik set a mohou být připojeny i k několika různým hostitelům. Jsou také známy případy, kdy tato rostlina získává živiny z jiné parazitické rostliny, např. santalovníku. Kaňatce mají ve stoncích chlorofyl a uhlík získávají prostřednictvím vlastní fotosyntézy. Mladý semenáč se musí připojit k hostiteli do několika týdnů od vyklíčení, jinak hyne. Po nalezení hostitele původní stonek hyne a rostlina ztrácí kontakt s půdou.[6]
Pantropický druh Cassytha filiformis má široké spektrum hostitelů, naproti tomu některé endemické druhy z Austrálie mají úzkou vazbu na konkrétní hostitele.[7]
Taxonomie
editovatRod Cassytha byl v minulosti často řazen do samostatné čeledi Cassythaceae, v současné taxonomii (APG IV) je součástí čeledi Lauraceae. V rámci dané čeledi je řazen do podčeledi Perseeae. Mezi blízce příbuzné rody patří např. Cryptocarya, Ravensara či Hypodaphnis.[3] Zatímco celkový habit se vlivem parazitického způsobu života od těchto příbuzných ale dřevnatých rodů diametrálně odlišuje, květy kaňatců jsou téměř identické s květy rodu Cryptocarya. Se vzhledově podobnými kokoticemi nejsou tyto rostliny nikterak příbuzné a náležejí dokonce i do jiného oddělení krytosemenných rostlin. Jedná se o ukázkový příklad konvergentního vývoje.[7]
Význam
editovat
Druh Cassytha filiformis způsobuje lokálně škody na tropických kulturách, např. na plantážích avokáda v Austrálii. Rostlina je schopna kompletně pokrýt koruny stromů i keřů.[7] V jižní Indii je rostlina používána k ochucování másla, v Jemenu bobule vyhledávají děti. Pro jedlé plody je vyhledávána i v Austrálii.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ LI, Xi-wen; LI, Jie; VAN DER WERFF, Henk. Flora of China: Cassytha [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Atlas of Living Australia [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GROOM, Philip K.; LAMONT, Byron B. Plant life of Southwestern Australia. Berlin: De Gruyter Open, 2015. ISBN 978-3-11-037016-4. (anglicky)
- ↑ a b c HEIDE-JORGENSEN, Henning S. Parasitic flowering plants. Boston: BRILL, 2008. ISBN 978-90-04-16750-6. (anglicky)
- ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
